Florbal
Florbal je kolektivní halový sport. Hraje se na hřišti o rozměrech 40×20 metrů ohraničeném mantinely s lehkým dutým plastovým míčkem. Při standardní herní situaci je z každého týmu na hřišti v jeden moment pět hráčů v poli a jeden brankář. Jejich cílem je dosáhnout více gólů než soupeř. Hráči při hře používají speciální florbalové hole (tzv. florbalky). Brankáři žádnou hůl nepoužívají, chytají pouze svým vlastním tělem, zejména rukama a nohama. Zápas se hraje na tři dvacetiminutové třetiny.
Florbal | |
![]() | |
Nadřazené odvětví | |
---|---|
Halové sporty | |
Disciplíny | |
mezinárodně dle pravidel IFF, kleinfeld (3+1, Švýcarsko) | |
Vrcholné soutěže | |
Mistrovství světa | 1991 |
Mezinárodní federace | |
Název | Mezinárodní florbalová federace (IFF) |
Založena | 1986 |
Web | floorball.sport |
Národní svaz | |
Název | Český florbal |
Založen | 1992 |
Web | www.ceskyflorbal.cz |
Florbal je oblíbený v mnoha zemích světa, zejména v Česku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Lotyšsku, Norsku, Švédsku a Švýcarsku.
Florbal je organizován Mezinárodní florbalovou federací (IFF). Nejvyšší mezinárodní florbalová soutěž je Mistrovství světa ve florbale, které se koná každé dva roky. Jen reprezentace Česka, Finska, Norska, Švédska a Švýcarska dokázaly zatím získat na mistrovství medaili. Mezi nejprestižnější národní florbalové ligy patří finská F-Liiga, švédská Svenska Superligan, švýcarská National League A a česká Superliga florbalu, jejichž vítězové soupeří v Poháru mistrů.
V Česku florbal zastřešuje organizace Český florbal. Nejvyšší české florbalové soutěže jsou Superliga florbalu a Extraliga žen. V Česku se koná několik největších mezinárodních turnajů, např. Czech Open a Prague Games v Praze, Hummel Open Game v Brně a Ostrava Cup v Ostravě.
Florbal je uznaný sport Mezinárodního olympijského výboru a od ročníku 2017 je zařazen v programu Světových her.[1]
Historie florbalu ve světěEditovat
První formy sportu podobného modernímu florbalu se objevily v 50. letech ve Spojených státech amerických v továrně na plasty Cosom ve státě Minneapolis pod názvem Floor hockey,[2] a také na kanadských univerzitách.
Velkého rozkvětu se ale florbal dočkal až v 70. letech ve Švédsku, pod jménem innebandy. Název vychází ze hry bandy. Innebandy hráli převážně švédští hokejisté v letním období. V roce 1979 byly ve Švédsku založeny první florbalové kluby a v roce 1981 i švédská národní florbalová asociace.[3][4] Švédsko má dodnes nejvíce registrovaných florbalistů na světě.
Ještě během 80. let byly založeny národní florbalové asociace v Japonsku, Švýcarsku (pod názvem unihockey) a Finsku (salibandy). S rozdílnými názvy se také mírně lišila pravidla.
Ke sjednocení mezinárodních pravidel došlo v roce 1986 v souvislosti se založením Mezinárodní florbalové federace (IFF).[2][4] V roce 1994 se ve Finsku konalo první Mistrovství Evropy mužů. V té době měla IFF 14 členů. O rok později se ve Švýcarsku konalo i jediné Mistrovství Evropy žen. Od roku 1996 se formát turnaje změnil na Mistrovství světa. To již měla IFF 20 členů, z nichž 12 se zúčastnilo mistrovství. Finále prvního ročníku sledovalo ve stockholmské Globen aréně 15 000 diváků. Od té doby se Mistrovství světa koná každoročně, v lichém roce bojují ženy a v sudém muži.[5]
V roce 2019 měla IFF 44 stálých a 30 prozatímních členů.
Historie florbalu v ČeskuEditovat
Prvnímu českému kontaktu s florbalem napomohl výměnný pobyt studentů z univerzity KY z Helsinek na pražské VŠE. Českým vysokoškolákům se hra ve Finsku zalíbila. V roce 1984, při pobytu v Praze, Finové zanechali darem dvanáct florbalek s míčky a studenti VŠE s nimi hráli v malé tělocvičně téměř rok, než se florbalky zničily.[3] Skupina se pak vrátila k florbalu znovu až v roce 1991.[6] Jedním ze členů skupiny byl Michal Bauer, pozdější spoluzakladatel týmu Mentos, dnešního Florbal Chodov.[4][5]
Ve stejném roce se s florbalem prostřednictvím ředitele švédské pobočky cestovní kanceláře Excalibur Tours, Bengta Holmquista, nezávisle potkali bratři Martin a Tomáš Vaculíkovi. Ti také studovali na VŠE. Martin Vaculík se díky svému firemnímu jednání ve Švédsku zúčastnil semináře pořádaného v rámci desátého výročí založení Švédské florbalové asociace. Ze Švédska přivezl zpět nové florbalové hole věnované firmou Unihoc.[4][7] Vaculíkovi poté iniciovali vznik dvou florbalových týmů v TJ Tatran Střešovice, Old Boys (později Tatran Excalibur) a Forza (dnešní Tatran Střešovice).[3]
Florbal se také brzy dostal do Ostravy prostřednictvím Marcela Pudicha, kolegy Michala Bauera z firmy VDG (prvního sponzora oddílu Mentos). Z jeho popudu vznikl tým 1. SC Ostrava (dnešní 1. SC Vítkovice).[4]
V roce 1992 pořádali Švédové mezinárodní florbalový turnaj v Maďarsku, kterého se účastnil i tým Tatran Excalibur. Švédové, včetně opět Bengta Holmquista, na základě turnaje usoudili, že florbal má větší potenciál v Česku, a mantinely, které přivezly na turnaj, věnovali tatranskému týmu. Byly to první florbalové mantinely v Česku a mnoho let se používaly pro řadu místních turnajů, včetně Czech Open.[4][7]
Florbal se dostal do Česka ještě třetí cestou. V roce 1992 uspořádal Petr Sýkora v Jaroměři soustředění pro švýcarský klub HC Unicorns Mettmenstetten, který vedl. Florbal zaujal hráče místního futsalového klubu a Švýcaři jim darovaly své florbalky. Tím byl položen základ florbalového týmu TJ Sokol Jaroměř.[7]
Česká florbalová unie (ČFbU, dnes Český florbal) byla založena v roce 1992. Prvním prezidentem unie se stal Martin Vaculík.[4][3] Do IFF a ČSTV byla ČFbU přijata v roce 1993. V té době mělo IFF osm členů. V roce 1993 se konaly první ročníky Czech Open a 1. ligy mužů (dnes Superliga florbalu). Mezi zakládající členy mužské ligy patřily dříve zmíněné týmy Mentos VDG Praha, IBK Forza Tatran, Tatran Excalibur, 1. SC Ostrava a TJ Sokol Jaroměř. Mimo nich ještě Dream Team Ostrava (dnešní FBC Ostrava), AC Sparta Praha, North Stars Ostrava, FBC Mušle Praha a VSK FS Brno (dnešní Bulldogs Brno).[5]
V roce 1994 se již Česko účastní prvního Mistrovství Evropy a koná se první ročník 1. ligy žen (dnes Extraliga žen). V roce 1998 se v Česku poprvé konalo Mistrovství světa. Česko se dosud účastnilo všech mužských, ženských i juniorských mistrovství v nejvyšší divizi. Prvního mezinárodního úspěchu, stříbrné medaile, dosáhla česká reprezentace na Mistrovství světa mužů v roce 2004, což je dodnes její největší úspěch. Junioři získali první český mistrovský titul na Mistrovství světa do 19 let v roce 2019 a ženy získaly bronzovou medaili na Mistrovství světa žen v roce 2011.
Český florbal je z hlediska počtu členů na třetím místě za druhými Finy a před čtvrtými Švýcary.
Současný světový florbalEditovat
Mistrovství světa ve florbaleEditovat
Konalo se již dvanáct ročníků mužského mistrovství světa, první v roce 1996 (před ním se konaly ještě dvě mistrovství Evropy). Osmkrát vybojovalo vítězství Švédsko a čtyřikrát Finsko. První cenný kov vybojovalo Česko na mistrovství světa v roce 2004, které pořádalo Švýcarsko. Tenkrát Česko v semifinále narazilo na výběr domácích, které porazilo 5:3. Ve finále Česko podlehlo Švédsku, a získalo tak stříbrnou medaili. Při mistrovství v roce 2008 v Česku Švédy poprvé sesadilo z trůnu Finsko. To titul obhájilo na vlastní půdě v roce 2010. Češi na domácí půdě obsadili čtvrté místo, ve Finsku v roce 2010 získali bronz, když porazili tým Švýcarska) rozdílem 9:3. Pro mužský tým Česka to byla druhá medaile. Poslední třetí bronzovou medaili Češi získali v roce 2014.
Mistrovství světa žen proběhlo také dvanáct ročníků, zlato vybojovaly Švédky devětkrát, Finky dvakrát a jedenkrát Švýcarky. Češky na domácí půdě v roce 2013 obsadily také čtvrté místo jako muži, když je porazily Švýcarky v prodloužení 4:3. Ve Švýcarsku v roce 2011 vybojovaly bronz, když porazily tým Švýcarska 3:2. Pro ženský tým to byla první medaile z mistrovství světa a pro český florbal tehdy třetí.
Olympijské hry a Světové hryEditovat
Florbal obdržel v prosinci 2008 uznání Mezinárodního olympijského výboru. Od této chvíle může začít usilovat o zařazení na program olympijských her, jenž může být na návrh programové komise MOV upravován pro každé jednotlivé olympijské hry. Naposledy byl program upraven pro hry 2020 v Tokiu. Pro zařazení na program Olympijských her nejsou stanoveny konkrétní podmínky, ale pro úspěšnou snahu musí florbal ještě výrazně rozšířit počet členských zemí v asociaci IFF.
Od ročníku 2017 je florbal zařazen v programu Světových her.[1]
Další mezinárodní soutěžeEditovat
Mimo mistrovství světa, pořádá IFF i další mezinárodní florbalové turnaje.
Mezi nejdůležitější turnaje reprezentací patří:
- Euro Floorball Tour – Turnaj reprezentací Česka, Finska, Švédska a Švýcarska.
- Southeast Asian Games – Turnaj zemí jihovýchodní Asie.
- AOFC Cup – Turnaj zemí Asie a Oceánie.
Pro evropské kluby, které zvítězili v národních ligových soutěžích, se pořádají tři turnaje, rozdělené podle umístění příslušných zemí v žebříčku IFF.
- Pohár mistrů – Pro vítěze ze čtyř nejvýše umístěných zemí, tedy Česka, Finska, Švédska a Švýcarska.
- EuroFloorball Cup – Pro vítěze ze zemí na páté až desáté příčce.
- EuroFloorball Challenge – Pro vítěze z ostatních zemí.
Mimo to existuje mnoho dalších mezinárodních klubových turnajů. Z nich několik nejvýznamnějších se koná v Česku:
Žebříček IFFEditovat
Umístění v žebříčku IFF je stanovené podle výsledku země na posledních dvou mistrovstvích světa. Aktuální žebříček tedy zohledňuje mistrovství světa mužů v letech 2016 a 2018 a mistrovství světa žen v letech 2017 a 2019.[8]
Země | Muži | Ženy |
---|---|---|
Finsko | 1 | 3 |
Švédsko | 2 | 1 |
Švýcarsko | 3 | 2 |
Česko | 4 | 4 |
Německo | 5 | 8 |
Norsko | 6 | 9 |
Dánsko | 7 | 10 |
Lotyšsko | 8 | 7 |
Slovensko | 9 | 5 |
Estonsko | 10 | 11 |
Kanada | 11 | 25 |
Polsko | 12 | 6 |
Austrálie | 13 | 12 |
Thajsko | 14 | 14 |
Spojené státy americké | 15 | 15 |
Singapur | 16 | 16 |
Japonsko | 17 | 13 |
Rusko | 18 | 17 |
Španělsko | 19 | 23 |
Slovinsko | 20 | 27 |
Jižní Korea | 21 | 22 |
Belgie | 22 | 31 |
Nizozemsko | 23 | 24 |
Rakousko | 24 | 26 |
Malajsie | 25 | 20 |
Nový Zéland | 26 | 19 |
Maďarsko | 27 | 18 |
Spojené království | 28 | 33 |
Island | 29 | |
Itálie | 30 | 21 |
Srbsko | 31 | |
Francie | 32 | 28 |
Lichtenštejnsko | 33 | |
Čína | 34 | 32 |
Filipíny | 35 | 30 |
Indonésie | 36 | 34 |
Indie | 37 | 37 |
Írán | 38 | 38 |
Nigérie | 39 | |
Pobřeží slonoviny | 40 | 39 |
Keňa | 41 | 36 |
Uganda | 42 | |
Myanmar (Barma) | 43 | |
Ukrajina | 44 | 29 |
Jamajka | 45 | |
Gruzie | 46 | 40 |
Burkina Faso | 35 |
Jak se hrajeEditovat
Ve florbale proti sobě nastupují dvě družstva s pěti hráči v poli a brankářem. Hraje se na hřišti o rozměrech 40×20 metrů, které je ohraničeno 50 cm vysokými mantinely. Branky jsou 160 cm široké, 115 cm vysoké, hluboké 65 cm v dolní části a 40 cm v horní části, mají měkkou obvodovou a chytací síť.[4]
Většinou se hraje na tři útočníky a dva obránce. Tým má obvykle 2 až 3 pětice hráčů, které se střídají přibližně po minutě.[5] V elitních soutěžích se hraje na 3×20 minut, přestávky mezi třetinami jsou 10 minut. Pokud je výsledek po základním čas nerozhodný, následuje prodloužení s náhlou smrtí. U nižších soutěži a v dětských a juniorských kategoriích jsou časy jiné.[3]
Hráči v poli odehrávají míček florbalovou holí, zároveň však není přípustné hrát holí nad úrovní kolen. Míček lze odehrát nebo zpracovat i nohou, ale vstřelení gólu kopnutím je porušením pravidel. Kontakt mezi hráči už není zakázán jako v počátcích hry – hra tělem se toleruje. Hra hlavou nebo rukou je zakázaná, stejně jako výskok. Brankář hokejku nepoužívá a může míček odrazit kteroukoliv částí těla nebo chytat do rukou, pokud se jakoukoliv částí těla nebo výstroje dotýká velkého brankoviště. Dále brankář nesmí dostat nahrávku od spoluhráče, tzv. „malou domů“ a při výhozu nesmí přehodit půlící čáru.[3]
Na průběh zápasu dohlížejí dva rozhodčí se stejným postavením.[7]
Švýcarský florbalEditovat
Ve Švýcarsku se vyvinula odlišná forma florbalu. Hlavním rozdílem bylo, že brankář měl hokejku, jako má brankář v hokeji.
V současnosti hrají Švýcaři florbal podle mezinárodních pravidel (tam nazývaný Grossfeld – velký florbal) pouze v nejvyšších soutěžích. V nižších soutěžích se hraje tzv. Kleinfeld – malý florbal, kde v poli hrají pouze tři hráči (plus brankář). Kleinfeld hraje převážná většina florbalistů v nižších soutěžích. Švýcaři k tomuto rozdělení přistoupili asi také proto, že ve Švýcarsku není dostatek velkých hal (40x20 m).[3]
VýstrojEditovat
Dělí se na výstroj brankáře a výstroj hráče v poli:
Výstroj hráče:
- Florbalová hůl: délka 70–105 cm (podle výšky hráče), tvrdost 21,5–42 mm (21,5 mm nejtvrdší, 42 mm nejměkčí), musí mít certifikát IFF (v ligových soutěžích).
- Obuv: nejlepší je určená přímo pro florbal
- Míčky: registrovány IFF, také v různých barvách, v ČR povolen jen bílý a od MS 2008 i „vanilkový“
- Doplňky: nátepníky, čelenky, potítka atd.
- Dres: všichni hráči v poli mimo brankáře, musí mít stejnou soupravu
- Ochranné brýle, které nejsou povinné
Výstroj brankáře:
- Brankářská maska (musí být schválena IFF)
- Brankářská vesta
- Brankářské chrániče (lokty, kolena, holeně, suspenzor)
- Brankářské kalhoty
- Brankářský dres
- Brankářské rukavice
Poloprofesionální florbal v ČeskuEditovat
Český florbal má v současnosti 496 registrovaných oddílů (stav k 2. 9. 2014) a 75 737 hráčů (stav k 31. 12. 2019).[9]
Nejvyšší české florbalové soutěže jsou:
Celkově je devět úrovní soutěží u mužů[9] a čtyři u žen.[10]
Nejvyšší pohárová soutěž je Pohár Českého florbalu.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Americká cesta? Pomohla by nám olympiáda v Los Angeles a Světové hry v Birminghamu, říká sekretář IFF. Cesta je ale trnitá. Florbal.cz [online]. 2017-07-28 [cit. 2020-03-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Historie ve světě [online]. Český florbal [cit. 2020-03-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g FREJVALD, Daniel. Historie a vývoj florbalu u nás. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jan Škoda. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h SKRUŽNÝ, Zdeněk. Florbal, technika, trénink, pravidla hry. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0383-1.
- ↑ a b c d ZEJDA, Zbyněk. Florbal – historie a vývoj ligy. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Zdeněk Zítka. Dostupné online.
- ↑ Historie florbalu v ČR [online]. Český florbal [cit. 2020-03-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d RŮŽIČKA, Robin. Historie a vývoj florbalu v České republice. Brno, 2019. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Milena Strachová. Dostupné online.
- ↑ IFF Rankings in adult WFC [online]. IFF, 2019 [cit. 2020-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Florbal v číslech [online]. Český florbal [cit. 2020-10-04]. Dostupné online.
- ↑ Soutěže [online]. Český florbal [cit. 2020-03-11]. Dostupné online.
Související článkyEditovat
- Mistrovství Evropy ve florbale
- Mistrovství světa ve florbale
- Česká mužská florbalová reprezentace
- Česká ženská florbalová reprezentace
- České florbalové soutěže
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu florbal na Wikimedia Commons
- Český flobal – Česká florbalová unie
- Mezinárodní florbalová federace