Otevřít hlavní menu

Mistrovství světa v krasobruslení

mistrovství světa v olympijské disciplíně

Mistrovství světa v krasobruslení je každoročně pořádaná soutěž v krasobruslení o titul Mistra světa ve čtyřech kategoriích. Dvou z nich se účastní jednotlivci muži a ženy, dalších dvou páry – sportovní dvojice a taneční dvojice (tance na ledě). Šampionáty jsou pořádány Mezinárodní bruslařskou unií (ISU). Soutěž se zpravidla uskutečňuje v březnu.

HistorieEditovat

V roce 1895 byl přijat návrh pořádat mistrovství světa v krasobruslení. První mistrovství světa uspořádala Mezinárodní bruslařská unie v únoru 1896 v ruském Petrohradu a soutěžili zde jen 4 sportovci.

Až do roku 1906 byla mistrovství světa chápána pouze jako mužská soutěž, protože i samotné krasobruslení bylo zpočátku považováno za mužský sport. Každopádně neexistovalo žádné oficiální pravidlo týkající se pohlaví soutěžících. Tak se stalo, že v roce 1902 se soutěže zúčastnila Florence Madeline Syersová a vyhrála stříbrnou medaili. Proto se na kongresu ISU v roce 1903 projednávala problematika pohlaví, ale nebylo přijato žádné nové pravidlo. Až kongres v roce 1905 založil soutěž žen jako událost druhé třídy - označovala se jako „šampionát ISU“, zatímco mužská soutěž byla „mistrovstvím světa“ (vítězky měly být označeny jako „ISU šampionky“, ne titulem „mistryně světa“). Mužská a ženská soutěž se měly konat odděleně. První soutěž žen se konala v roce 1906 v Davosu.

Soutěž sportovních dvojic se poprvé konala v Petrohradu v roce 1908, i když v některých zemích byly přesto nadále soutěže párů nezákonné a považovány za neslušné. Jednou z takových zemí bylo i Japonsko. I soutěž sportovních dvojic byla označována (podobně jako soutěž žen) jako „šampionát ISU“. Až v roce 1924 jim byl přiznán status Mistrovství světa.

Během prvních let krasobruslařských soutěží platilo, že soutěž rozhodovali většinou rozhodčí z hostitelské země. Na mistrovství světa žen v roce 1927, které se konalo v norském Oslu, byli tři z pěti rozhodčích Norové. Tři norští rozhodčí přisoudili prvenství Norce Sonji Henieové, i když rakouský a německý rozhodčí na první místo umístili obhájkyni titulu Hermu Szabóovou. Kontroverzní vítězství Henieové způsobilo, že ISU přijala pravidlo povolující ne více než jednoho zástupce ze stejné země v panelu rozhodčích.

Poprvé se společně všechny tři soutěže (mužská, ženská i soutěž sportovních dvojic) konaly v rámci jedné akce na Mistrovství světa 1930 v New Yorku. Také to bylo první mistrovství, které se konalo mimo území Evropy.

Soutěž tanečních párů se stala součástí programu mistrovství světa v roce 1952. V roce 1960 omezila Mezinárodní bruslařská unie maximální počet reprezentantů jedné země na třech v každé disciplíně. Tzv. povinné figury byly na soutěžích mistrovství světa zrušeny v roce 1991 a tzv. 6.0 systém se používal v rozhodování do roku 2004. Nový tzv. ISU rozhodčí systém se začal používat od Mistrovství světa 2005.

Dlouhodobým problémem mistrovství světa se ukázalo jejich načasování. V letech, kdy se konají zimní olympijské hry se mistrovství světa konala krátce po olympijské soutěži. A proto se konají až v březnu.

Světové šampionáty v krasobruslení se nekonaly od roku 1915 do 1921 a od roku 1940 do 1946, kvůli První a Druhé světové válce a taky v roce 1961, kdy spadlo letadlo letu Sabena 548 s americkým krasobruslařským týmem. V roce 2011 se původně mluvilo, že šampionát, který se má konat v Tokiu, se zruší kvůli zemětřesení a tsunami v Japonsku, ale šampionát byl raději přesunut do Moskvy.

Přehled světových šampionátůEditovat

Mistrovství světa v krasobruslení Mistrovství světa v krasobruslení žen Mistrovství světa v krasobruslení sportovních dvojic
Pořadí Rok Hostitel Pořadí Rok Hostitel Pořadí Rok Hostitel
1. MS 1896   Petrohrad
2. MS 1897   Stockholm
3. MS 1898   Londýn
4. MS 1899   Davos
5. MS 1900   Davos
6. MS 1901   Stockholm
7. MS 1902   Londýn
8. MS 1903   Petrohrad
9. MS 1904   Berlín
10. MS 1905   Stockholm
11. MS 1906   Mnichov 1. MS 1906   Davos
12. MS 1907   Vídeň 2. MS 1907   Vídeň
13. MS 1908   Opava 3. MS 1908   Opava 1. MS 1908   Petrohrad
14. MS 1909   Stockholm 4. MS 1909   Budapešť 2. MS 1909   Stockholm
15. MS 1910   Davos 5. MS 1910   Berlín 3. MS 1910   Berlín
16. MS 1911   Berlín 6. MS 1911   Vídeň 4. MS 1911   Vídeň
17. MS 1912   Manchester 7. MS 1912   Davos 5. MS 1912   Manchester
18. MS 1913   Vídeň 8. MS 1913   Stockholm 6. MS 1913   Stockholm
19. MS 1914   Helsinki 9. MS 1914   Svatý Mořic 7. MS 1914   Svatý Mořic
20. MS 1922   Stockholm 10. MS 1922   Stockholm 8. MS 1922   Davos
21. MS 1923   Vídeň 11. MS 1923   Vídeň 9. MS 1923   Oslo
22. MS 1924   Manchester 12. MS 1924   Oslo 10. MS 1924   Manchester
23. MS 1925   Vídeň 13. MS 1925   Davos 11. MS 1925   Vídeň
24. MS 1926   Berlín 14. MS 1926   Stockholm 12. MS 1926   Berlín
25. MS 1927   Davos 15. MS 1927   Oslo 13. MS 1927   Vídeň
26. MS 1928   Berlín 16. MS 1928   Londýn 14. MS 1928   Londýn
27. MS 1929   Londýn 17. MS 1929   Budapešť 15. MS 1929   Budapešť
28. MS 1930   New York
29. MS 1931   Berlín
30. MS 1932   Montreal
31. MS 1933   Curych
32. MS 1934   Stockholm
33. MS 1935   Budapešť
34. MS 1936   Paříž
35. MS 1937   Vídeň
36. MS 1938   Berlín
37. MS 1939   Budapešť
38. MS 1947   Stockholm
39. MS 1948   Davos
40. MS 1949   Paříž
41. MS 1950   Londýn
42. MS 1951   Milán
43. MS 1952   Paříž
44. MS 1953   Davos
45. MS 1954   Oslo
46. MS 1955   Vídeň
47. MS 1956   Garmisch-Partenkirchen
48. MS 1957   Colorado Springs
49. MS 1958   Paříž
50. MS 1959   Colorado Springs
51. MS 1960   Vancouver
- MS 1961   Praha[1]
52. MS 1962   Praha
53. MS 1963   Cortina d'Ampezzo
54. MS 1964   Dortmund
55. MS 1965   Colorado Springs
56. MS 1966   Davos
57. MS 1967   Vídeň
58. MS 1968   Ženeva
59. MS 1969   Colorado Springs
60. MS 1970   Lublaň
61. MS 1971   Lyon
62. MS 1972   Calgary
63. MS 1973   Bratislava
64. MS 1974   Mnichov
65. MS 1975   Colorado Springs
66. MS 1976   Göteborg
67. MS 1977   Tokio
68. MS 1978   Ottawa
69. MS 1979   Vídeň
70. MS 1980   Dortmund
71. MS 1981   Hartford
72. MS 1982   Kodaň
73. MS 1983   Helsinki
74. MS 1984   Ottawa
75. MS 1985   Tokio
76. MS 1986   Ženeva
77. MS 1987   Cincinnati
78. MS 1988   Budapešť
79. MS 1989   Paříž
80. MS 1990   Halifax
81. MS 1991   Mnichov
82. MS 1992   Oakland
83. MS 1993   Praha
84. MS 1994   Čiba
85. MS 1995   Birmingham
86. MS 1996   Edmonton
87. MS 1997   Lausanne
88. MS 1998   Minneapolis
89. MS 1999   Helsinki
90. MS 2000   Nice
91. MS 2001   Vancouver
92. MS 2002   Nagano
93. MS 2003   Washington, D.C.
94. MS 2004   Dortmund
95. MS 2005   Moskva
96. MS 2006   Calgary
97. MS 2007   Tokio
98. MS 2008   Göteborg
99. MS 2009   Los Angeles
100. MS 2010   Turín
101. MS 2011   Moskva
102. MS 2012   Nice
103. MS 2013   London
104. MS 2014   Saitama
105. MS 2015   Šanghaj
106. MS 2016   Boston
107. MS 2017   Helsinky
108. MS 2018   Milán
109. MS 2019   Saitama
110. MS 2020   Montréal
111. MS 2021   Stockholm
112. MS 2022   Montpellier

OdkazyEditovat