Vilém II. Pruský

Vilém II.
	německý císař; pruský král
	císař Vilém II.
Doba vlády	15. červen 1888 – 9. listopad 1918
Úplné jméno	Friedrich Wilhelm Viktor Albrecht von Preußen
Narození	27. ledna 1859
	Berlín, Prusko
Úmrtí	4. června 1941; (ve věku 82 let)
	Doorn, Nizozemsko
Předchůdce	Fridrich III.
Nástupce	-
Královna	Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská
Manželky	Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská
	Hermína Reusská
Potomci	Vilém Fridrich; Vilém Eitel Fridrich; Adalbert; August Vilém; Oskar; Jáchym; Viktorie Luisa
Dynastie	Hohenzollernové
Otec	Fridrich III.
Matka	Viktorie Sasko-Koburská
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém II. Pruský (27. ledna 1859 Berlín – 4. června 1941 Doorn, Nizozemsko) byl od 15. června 1888 do 9. listopadu 1918 posledním německým císařem a pruským králem. Pocházel z braniborské větve rodu Hohenzollernů, jehož hlavou byl až do své smrti v roce 1941.

Vilém II. Pruský (1908)

Obsah

PůvodEditovat

Jeho otcem byl německý císař a pruský král Fridrich III. z rodu Hohenzollernů a matkou Viktorie Sasko-Koburská, dcera anglické královny Viktorie. Vilém II. byl nejstarším vnukem královny Viktorie, kterou jako významnou panovnici obdivoval a poslouchal, tudíž dokud žila, napomínala Viléma za jeho špatné činy a držela ho tzv. "na uzdě".

Vilém II. se narodil s částečně ochrnutou levou rukou, což působilo na jeho výchovu a byl na něj vyvíjen větší tlak.

VládaEditovat

Když roku 1888 zemřel císař Vilém I., stal se německým císařem jeho smrtelně nemocný syn Fridrich III., který však vládl pouhých 99 dnů. Po něm nastoupil na trůn jeho 29letý ambiciózní syn Vilém II. Proto je rok 1888 nazýván jako rok tří císařů. Politické a osobní rozpory mezi Bismarckem a novým císařem, který chtěl být „svým vlastním kancléřem“, způsobily v roce 1890 Bismarckův pád a odchod z politiky. Vilém II. byl zastáncem imperiální a nacionalistické politiky, toužil po Německu s koloniemi, jež měly Anglie či Francie. Po propuštění Otto von Bismarcka roku 1890 vedl německou politiku v duchu militarismu, k čemuž pomáhalo i veřejné mínění a hlavně němečtí generálové. Tím později přispěl k rozpoutání první světové války.^[1]

Císař Vilém II. si dobře rozuměl s Františkem Ferdinandem d'Este, který se po smrti korunního prince Rudolfa stal rakouským korunním princem. K Františkově manželce Žofii Chotkové se choval jako k budoucí císařovně, což bylo vzhledem k jejich morganatickému manželství velmi výjimečné. Jejich smrt při atentátu v Sarajevu ho velmi pobouřila jako přítele i jako panovníka, a proto naléhal na Františka Josefa I., aby vyhlásil Srbsku válku.

Galerie
S bratrancem Mikulášem II. v roce 1905 (mají vyměněné uniformy)
S rumunským příbuzným, králem Karlem I.
S Hindenburgem (vlevo) a Ludendorffem (vpravo) v roce 1917
Polní maršál von Mackensen (uprostřed) s ostatními účastníky císařova pohřbu

Abdikace a exilEditovat

Vilém a jeho první manželka Augusta

Po převratu z 9. listopadu 1918, který ovlivnili i pruští důstojníci a jenž se stal koncem Pruského království, se císař Vilém II. vzdal císařského titulu i pruské koruny, čímž ukončil pětisetleté panování Hohenzollernů v Braniborsku, dvousetleté v Prusku a osmapadesátileté v Německu,^[2] a uprchl do Holandska.

Čl. 227 Versailleské smlouvy obsahoval veřejnou žalobu na Viléma II. pro „nejhrubší porušení zásad mezinárodní mravnosti a posvátné autority smluv“. Císaře měl soudit zvláštní mezinárodní tribunál. Císař však nebyl souzen a potrestán, protože se na radu maršála Hindenburga uchýlil do nizozemského exilu^[1] poté, co říšský kancléř Maxmilián Bádenský oznámil jeho abdikaci. V exilu nepřestal být nacionalistou a těšil se z Hitlerových vítězství nad Francií. ^[zdroj?]

V roce 1941 zemřel v nizozemském exilu ve městě Doorn.

RodinaEditovat

S první manželkou Augustou Viktorií Šlesvicko-Holštýnskou (1858 - 1921), kterou si vzal 27. února 1881 v Berlíně, měl sedm dětí:

Vilém Fridrich (1882 – 1951) ∞ 1905 vévodkyně Cecílie Meklenbursko-Schwerinská (1886–1954)
Eitel Fridrich (1883 – 1942) ∞ 1906 - 1926 vévodkyně Žofie Šarlota Oldenburská (1879–1964)
Adalbert (1884 – 1948) ∞ 1914 princezna Adéla Sasko-Meiningenská (1891–1971)
August Vilém (1887 – 1949) ∞ 1908 - 1920 Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (1887–1957)
Oskar (1888 – 1958) ∞ 1914 hraběnka Ina Marie z Ruppinu (morganatický svazek) (1888–1973)
Jáchym (1890 – 1920, sebevražda) ∞ 1916 princezna Marie Augusta Anhaltu (1898–1983)
Viktorie Luisa (1892 – 1980) ∞ 1913 brunšvický vévoda Arnošt August Brunšvický (1887–1953)

V roce 1922 se Vilémovou druhou ženou stala vdova, princezna Hermína Schönaich-Carolath, rozená princezna Reuss (1887–1947).

Galerie
S otcem Fridrichem III na skotském hradě Balmoral
Se svým dědem, otcem a synem v roce 1882
Vilém II. s rodinou
Vilém v roce 1927 s Vilémy, se synem a vnukem
Vilém II. v exilu v Doornu (1933)

PředkovéEditovat

TitulyEditovat

27. ledna 1859 – 9. březen 1888: Jeho královská Výsost, pruský princ
9. březen 1888 – 15. červen 1888: Jeho císařská a královská Výsost, německý a pruský korunní princ
15. červen 1888 – 4. června 1941: Jeho císařské a královské Veličenstvo, německý císař a pruský král

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

↑ ^a ^b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 129.
↑ SCHOEPS, Hans–Joachim. Dějiny Pruska. [s.l.]: Garamond, 2004. 471 s. ISBN 80-86379-59-0.

LiteraturaEditovat

STELLNER, František. Poslední německý císař : z německých dějin v epoše Viléma II. Praha: Panevropa, 1995. 471 s. ISBN 80-85846-04-7.
STELLNER, František. Der erste Staatsbesuch des deutschen Kaisers Wilhelm II. in Wien. Prague Papers on the History of International Relations. 2001, roč. 5, s. 75-83. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-016-8.
STELLNER, František. Wilhelm II. und die Juli-Krise 1914. In: SKŘIVAN, Aleš; SUPPAN, Arnold. Prague Papers on the History International Relations. Prague: Institute of World History, 2008. Dostupné online. ISBN 978-80-7308-254-3. S. 509-515. (německy)

Související stránkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém II. Pruský ve Wikimedia Commons
Osoba Vilém II. Pruský ve Wikicitátech
Německo bez císaře - osudy císaře Viléma II. - video z cyklu České televize Historický magazín

Předchůdce:
Fridrich

Německý a pruský korunní princ
9. březen – 15. červen 1888

Nástupce:
Vilém

Předchůdce:
Fridrich III.

Německý císař
1888 – 1918

Nástupce:
-

Předchůdce:
Fridrich III.

Pruský král
1888 – 1918

Nástupce:
-

Předchůdce:
Fridrich III.

Hlava rodu Hohenzollernů
1888 – 1941

Nástupce:
Vilém Fridrich Pruský

Předchůdce:
-

Titulární německý císař a pruský král
1918 – 1941

Nástupce:
Vilém Fridrich Pruský

Předchůdce:
Arnošt August Brunšvický

[[Soubor::Wappen Deutsches Reich - Reichswappen (Grosses).svg|40px|Znak z doby nástupu]]

Němečtí panovníci podle data abdikace v roce 1918
9. listopad 1918 – 3.

Nástupce:
Ernest Ludvík Hesenský

[pacner129-1] PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 129.

[2] SCHOEPS, Hans–Joachim. Dějiny Pruska. [s.l.]: Garamond, 2004. 471 s. ISBN 80-86379-59-0.

[1]

[2]

Vilém II.
německý císař pruský král

císař Vilém II.
Doba vlády	15. červen 1888 – 9. listopad 1918
Úplné jméno	Friedrich Wilhelm Viktor Albrecht von Preußen
Narození	27. ledna 1859
	Berlín, Prusko
Úmrtí	4. června 1941 (ve věku 82 let)
	Doorn, Nizozemsko
Předchůdce	Fridrich III.
Nástupce	-
Královna	Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská
Manželky	Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská
Manželky	Hermína Reusská
Potomci	Vilém Fridrich Vilém Eitel Fridrich Adalbert August Vilém Oskar Jáchym Viktorie Luisa
Dynastie	Hohenzollernové
Otec	Fridrich III.
Matka	Viktorie Sasko-Koburská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.