Eduard August Hannoverský (1767)

vévoda z Kentu a Strathearn

Eduard August Hannoverský, vévoda z Kentu a Strathearnu (2. listopadu 1767 - 23. ledna 1820) byl člen britské královské rodiny, čtvrtý syn krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty, meklenburské princezny, otec královny Viktorie.

Eduard August Hannoverský
Edward, Duke of Kent and Strathearn by Sir William Beechey.jpg
Narození 2. listopadu 1767
Buckinghamský palác
Úmrtí 23. ledna 1820 (ve věku 52 let)
Sidmouth
Příčina úmrtí zápal plic
Místo pohřbení Kaple svatého Jiří
Bydliště Kensingtonský palác
Ocenění Řád sv. Patrika (1783)
rytíř Podvazkového řádu (1786)
velkokříž Řádu lázně (1815)
velkokříž Řádu Guelfů (1815)
Podvazkový řád
Nábož. vyznání Anglikánská církev
Manžel(ka) Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (od 1818)
Partner(ka) Madame de Saint-Laurent
Děti Viktorie Britská
Edward Schencker Scheener
Adelaide Victoria Augusta Dubus
Rodiče Jiří III. a Šarlota Meklenbursko-Střelická
Příbuzní Jiří IV.[1], Bedřich August Hannoverský[1], Vilém IV. Britský[1], Šarlota Hannoverská, Augusta Žofie Hannoverská, Alžběta Hannoverská, Arnošt August I. Hannoverský, Prince Augustus Frederick, Duke of Sussex, Prince Adolphus, Duke of Cambridge, Marie Hannoverská[1], Princess Sophia of the United Kingdom, Prince Octavius of Great Britain, Prince Alfred of Great Britain a Princess Amelia of the United Kingdom (sourozenci)
Karl zu Leiningen (nevlastní syn)
Feodora Leiningenská (nevlastní dcera)

Viktorie Sasko-Koburská[1], Eduard VII.[1], Alice Sasko-Koburská[1], Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský[1], Helena Britská[2], Luisa Sasko-Koburská[3][1], Artur Sasko-Koburský[1], Leopold, vévoda z Albany[2] a Beatrix Sasko-Koburská[2] (vnoučata)
Funkce člen britské Soukromé rady (od 1799)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vévoda Eduard August

BiografieEditovat

Narodil se jako páté dítě a čtvrtý syn britského krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty.

Vojenská kariéraEditovat

V roce 1785 se započala jeho vojenská výchova v Německu, kde mu byly vštípeny železné zásady discipliny. Byl plukovníkem na Gibraltaru, od května 1791 v Kanadě. V říjnu roku 1793 byl povýšen na generálmajora, v lednu 1796 na generálporučíka. 23. dubna roku 1799 mu byl udělen titul vévody z Kentu a Strathearnu a lorda Dublinu a v květnu téhož roku se stal velitelem sil v Britské Severní Americe. 24. května 1802 byl převelen do funkce guvernéra Gibraltaru. Jeho tvrdé pojetí vojenské discipliny vyvolalo vzpouru v jednom z královských oddílů, v důsledku čehož byl v květnu roku 1801 odvolán. Formálně držel titul guvernéra Gibraltaru do konce života, od staršího bratra Bedřicha Augusta, vévody z Yorku a Albany, velitele královských ozbrojených sil, však obdržel zákaz příjezdu a pobytu na Gibraltaru. Nehledě na faktické ukončení vojenské kariéry mu byla udělena hodnost polního maršálka.

Byl rytířem Řádu sv. Patrika (5. února 1783), Podvazkového řádu (2. května 1786) a nositelem Velkého Kříže Řádu lázně (2. ledna 1815). 5. září 1799 se stal členem Královské tajné rady.

ManželstvíEditovat

Přes pokročilý věk zůstával starým mládencem, i když měl řadu milenek. Z nich nejznámější je Adelaide Dubusová, s níž měl nemanželskou dceru, a Julie de St. Laurent, s níž žil přes dvacet let. V roce 1817 však došlo k hrozivé situaci stran nástupnictví trůnu, když 6. listopadu zemřela po porodu mrtvého dítěte Šarlota Augusta, jediná dcera nástupce trůnu, waleského prince Jiřího. Britský trůn neměl jiného následníka v této generaci - další synové krále Jiřího III. neměli děti nebo byli rovněž svobodní nebo jejich děti nebyly legitimní:

Bedřich August, vévoda z Yorku a Albany, další v nástupnické linii, se rozvedl se svou ženou po 27 letech bezdětného manželství. Proto další dva synové Jiřího III., Vilém, vévoda Clarence (pozdější král Vilém IV.) a Adolf Frederik, vévoda z Cambridge podobně jako Eduard August uzavřeli rychle manželství se záměrem zplodit tolik vytouženého následníka trůnu. Další dva bratři, Arnošt August, vévoda Cumberladu, a August Bedřich, vévoda Sussexu, již sice byli ženatí, ale v tomto okamžiku měl vévoda z Cumberlandu dvě mrtvě narozené dcery, zatímco děti vévody ze Sussexu byly vyloučeny z následnictví, neboť manželství jejich rodičů, uzavřené bez králova souhlasu, bylo jako takové podle Royal Marriages Act 1772 z roku 1772 neplatné.

Pro záchranu dynastie se v roce 1818 ve věku 50 let oženil i vévoda z Kentu, a to s princeznou Viktorií z dynastie Sachsen-Coburg-Saalfeldské. Svatba se uskutečnila v Koburgu 29. května a 13. července se obřad opakoval v Anglii, v Kew Palace v Surrey. Šlo o dvojitou svatbu, neboť tentýž den se ženil i Eduardův bratr Vilém, vévoda Clarence s jinou německou princeznou, Adelheid von Sachsen-Meiningen.

Z manželství Eduarda a Viktorie se o rok později, 24. května roku 1819, narodila jediná dcera, princezna Viktorie z Kentu, budoucí královna Viktorie.

Nedlouho poté, v lednu roku 1820, vévoda z Kentu po krátké nemoci zemřel. O pouhých šest dní ho přežil jeho otec, král Jiří III. Žili také jeho starší bratři, z nichž první usedl na trůn jako Jiří IV. a druhý po jeho smrti jako Vilém IV. Po Vilémově smrti 20. června 1837 zdědila britskou královskou korunu dcera Eduarda Augusta, vévody z Kentu - princezna Viktorie z Kentu.

Jméno vévody Eduarda nese kanadská provincie - Ostrov prince Edwarda.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
Jiří III.
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
 
 
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
Žofie Sasko-Weissenfelská
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich I. Meklenburský
 
 
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský
 
 
Christiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská
 
 
 
 
 
 
Antonie Sibyla Barby-Mühlingenská
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Arnošt Sasko-Hildburghausenský
 
 
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
 
 
 
 
 
 
Žofie Henrieta Waldecká
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Jiří Ludvík I. Erbašský
 
 
Žofie Albertina z Erbachu
 
 
 
 
 
 
Amálie Kateřina Waldecko-Eisenberská
 

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j Kindred Britain.
  2. a b c Oxford Dictionary of National Biography. Oxford. 2004. Dostupné online.
  3. Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazyEditovat