Wikipedie

Augusta Sasko-Gothajská

waleská princezna

Augusta Sachsen-Gotha (30. listopadu 1719, Gotha – 8. února 1772, Londýn) byla jako manželka následníka britského trůnu waleského prince Frederika Ludvíka v letech 1736–1751 waleská princezna, později nosila titul princezny-vdovy.

Augusta Sasko-Gothajsko-Altenburská
Augusta Sasko-Gothajská okolo roku 1740
Augusta Sasko-Gothajská okolo roku 1740
Narození30. listopadu 1719
Gotha
Úmrtí8. února 1772 (ve věku 52 let)
Londýn
Příčina úmrtírakovina jícnu
Místo pohřbeníWestminsterské opatství
NárodnostNěmci
Povoláníaristokratka
ChoťFrederik Ludvík Hannoverský (1736–1751)[1][2]
DětiJiří III.[1]
Augusta Hannoverská[1]
Eduard August Hannoverský
Alžběta Karolina Hannoverská
Vilém Jindřich Hannoverský[1]
Jindřich Frederik Hannoverský
… více na Wikidatech
RodičeBedřich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský a Magdalena Augusta Anhalttsko-Zerbstská
RodWettinové
PříbuzníBedřich III. Sasko-Gothajsko-Altenburský, Jan Adolf Sasko-Gothajsko-Altenburský, Vilém Sasko-Gothajsko-Altenburský, Jan August Sasko-Gothajsko-Altenburský, Bedřiška Sasko-Gothajsko-Altenburská a Mořic Sasko-Gothajsko-Altenburský (sourozenci)
Jiří IV. Britský[1], Bedřich August Hannoverský[1], Vilém IV. Britský[1], Šarlota Hannoverská[3], Eduard August Hannoverský[1], Augusta Žofie Hannoverská, Alžběta Hannoverská, Arnošt August I. Hannoverský, August Frederik, vévoda ze Sussexu[3], Adolf z Cambridge, Marie Hannoverská[4][1], Žofie Britská, Prince Octavius of Great Britain[4], Prince Alfred of Great Britain[4] a Princess Amelia of the United Kingdom (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Augusta v pozdějším věku jako vdova

BiografieEditovat

Princezna Augusta se narodila jako předposlední, osmnácté dítě z devatenácti potomků Fridricha II. Sasko-Gothajsko-Altenburského a jeho manželky Magdaleny Augusty Anhaltsko-Zerbstské.

Manželství a potomciEditovat

 
Rodina Augusty a Frederika

Ve věku 16 let, aniž by znala jediného slova anglicky, odjela do Velké Británie, aby se tam provdala za následníka britského trůnu, waleského prince Frederika. Obřad se uskutečnil 8. května roku 1736 v Královské kapli St James's Palace v Londýně. Augustu za manželku pro svého nejstaršího syna vybrala osobně královna Karolina, s níž byl Frederik ve velmi špatných vztazích; přesto a třebaže mezi manželi byl značný věkový rozdíl (12 let), manželství bylo šťastné. Vzešlo z něj devět potomků – pět synů a čtyři dcery (poslední dcera se narodila jako pohrobek po Frederikově smrti).

Jejich první dcera, princezna Augusta Frederika, se místo v St James's Palace narodila v Hampton Courtu, kam princ Frederik Augustu potají uprostřed noci převezl, aby jeho rodiče (Jiří II. a Karolina z Ansbachu), s nimiž byl ve velmi špatných vztazích, především pak nenáviděná matka, nemohli být porodu přítomni.

Během manželství stála vždy po boku svého manžela v jeho boji proti rodičům.

Po smrti manžela (31. března 1751) role Augusty jako matky nového následníka trůnu velmi vzrostla, neboť nebylo vyloučeno, že by se mohla (po eventuální smrti krále) stát regentkou neplnoletého následníka, což vyvolalo značně kontroverzní odezvu. Krátce poté se začalo proslýchat, že má vztah s Johnem Stuartem, 3. hrabětem Bute, učitelem svého syna, který na ni měl velký vliv; oba byli vláčeni tiskem. Mimořádným nepřátelstvím britského lidu trpěla i po nástupu svého syna Jiřího III. na trůn.

Kew GardensEditovat

Po manželově smrti rozšířila a rozestavěla Královské botanické zahrady (Kew) (Kew Gardens), jejichž základy princ Frederik položil. Na její přání Sir William Chambers vybudoval řadu zahradních staveb, např. v roce 1761 zde byla postavena čínská pagoda, jež v Kew Gardens stojí dodnes.

SmrtEditovat

Zemřela v 52 letech jako oběť rakoviny hrtanu 8. února 1772. Pohřbena byla ve Westminsterském opatství. Její pohřební průvod proběhl s mnoha problémy a když byla její rakev ukládána do hrobky, byla doprovázena nadávkami a křikem.

ZajímavostiEditovat

  • V 30. letech 18. století v Georgii, která byla tehdy jednou z britských kolonií, vznikla osada, jež byla nazvána Agustiným jménem – Augusta.
  • Na počest Augusty bylo nazváno jejím jménem i hrabství ve Virginii – hrabství Augusta.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
 Jan II. Sasko-Výmarský
 
 
 Arnošt I. Sasko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
 Dorotea Marie Anhaltská
 
 
 Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
 Jan Filip Sasko-Altenburský
 
 
 Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
 Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
 Jan Jiří I. Saský
 
 
 August Sasko-Weissenfelský
 
 
 
 
 
 
 Magdalena Sibylla Pruská
 
 
 Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
 
 
 
 
 Adolf Fridrich I. Meklenburský
 
 
 Anna Marie Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
 Anna Marie Ostfrieslandská
 
'Augusta Sasko-Gothajská.'
 
 
 
 
 
 Rudolf Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 Jan VI. Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
 Magdalena Oldenburská
 
 
 Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
 Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
 
 Marie Alžběta Saská
 
 
 Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
 Jan Jiří I. Saský
 
 
 August Sasko-Weissenfelský
 
 
 
 
 
 
 Magdalena Sibylla Pruská
 
 
 Žofie Sasko-Weissenfelská
 
 
 
 
 
 
 Adolf Fridrich I. Meklenburský
 
 
 Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská
 
 
 
 
 
 
 Anna Marie Ostfrieslandská
 

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b c d e f g h i Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b Union List of Artist Names. 1. listopadu 2016. Dostupné online. [cit. 2021-05-22]
  4. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Augusta_Sasko-Gothajská&oldid=21323518“