Augusta Sasko-Gothajská
Augusta Sachsen-Gotha (30. listopadu 1719, Gotha – 8. února 1772, Londýn) byla jako manželka následníka britského trůnu waleského prince Frederika Ludvíka v letech 1736–1751 waleská princezna, později nosila titul princezny-vdovy.
| Augusta Sasko-Gothajská | |
 | |
| Narození |
30. listopadu 1719 Gotha |
|---|---|
| Úmrtí |
8. února 1772 (ve věku 52 let) Londýn |
| Příčina úmrtí | rakovina jícnu |
| Místo pohřbení | Westminsterské opatství |
| Manžel(ka) | Frederik Ludvík Hannoverský |
| Děti |
Jiří III. Augusta Hannoverská Eduard August Hannoverský Alžběta Karolina Hannoverská Vilém Jindřich Hannoverský Jindřich Frederik Hannoverský Luisa Anna Hannoverská Fridrich Vilém Hannoverský Karolina Matylda Hannoverská Elizabeth Caroline Hanover, Princess of Great Britain and Ireland Louisa Anne Hanover, Princess of Great Britain and Ireland Frederick William Hanover, Prince of Great Britain and Ireland |
| Rodiče | Fridrich II. von Sachsen-Gotha-Altenburg a Magdalena Augusta Anhalt-Zerbst |
| Příbuzní |
Frederick III, Duke of Saxe-Gotha-Altenburg, Johann Adolf of Saxe-Gotha-Altenburg, Wilhelm of Saxe-Gotha-Altenburg, Prince John August of Saxe-Gotha-Altenburg, Friederike of Saxe-Gotha-Altenburg a Moritz von Sachsen-Gotha-Altenburg (sourozenci) Jiří IV., Prince Frederick, Duke of York and Albany, Vilém IV. Britský, Šarlota Hannoverská, Eduard August Hannoverský, Princess Augusta Sophia of the United Kingdom, Princess Elizabeth of the United Kingdom, Arnošt August I. Hannoverský, Prince Augustus Frederick, Duke of Sussex, Prince Adolphus, Princess Mary, Duchess of Gloucester and Edinburgh, Princess Sophia of the United Kingdom, Prince Octavius of Great Britain, Prince Alfred of Great Britain, Princess Amelia of the United Kingdom, Mary Hanover, Princess of the United Kingdom[1], Octavius Hanover, Prince of Great Britain and Ireland[1] a Alfred Hanover, Prince of Great Britain and Ireland[1] (vnuci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
BiografieEditovat
Princezna Augusta se narodila jako předposlední, osmnácté dítě z devatenácti potomků Fridricha II. Sasko-Gothajsko-Altenburského a jeho manželky Magdalenz Augustz Anhaltsko-Zerbstské.
Manželství a potomciEditovat
Ve věku 16 let, aniž by znala jediného slova anglicky, odjela do Velké Británie, aby se tam provdala za následníka britského trůnu, waleského prince Frederika. Obřad se uskutečnil 8. května roku 1736 v Královské kapli St James's Palace v Londýně. Augustu za manželku pro svého nejstaršího syna vybrala osobně královna Karolina, s níž byl Frederik ve velmi špatných vztazích; přesto a třebaže mezi manželi byl značný věkový rozdíl (12 let), manželství bylo šťastné. Vzešlo z něj devět potomků – pět synů a čtyři dcery (poslední dcera se narodila jako pohrobek po Frederikově smrti).
- Augusta Frederika (31. srpna 1737 – 23. března 1813), manželka Karla Viléma Brunšvicko-Wolfenbüttelského
- Jiří (4. června 1738 – 29. ledna 1820) – jako Jiří III. král Velké Británie a Hannoveru
- Eduard August (25. března 1739 – 17. září 1767) – vévoda z Yorku a Albany
- Alžběta Karolina (30. prosince 1740 – 4. září 1759)
- Vilém Jindřich (14. listopadu 1743 – 25. srpna 1805) – vévoda z Gloucesteru a Edinburghu
- Jindřich Frederik (7. listopadu 1745 – 18. září 1790) – vévoda Cumberland a Strathearn
- Luisa Anna (19. března 1749 – 13. dubna 1768)
- Fridrich Vilém (13. května 1750 – 29. prosince 1765)
- Karolina Matylda (11. července 1751 – 10. května 1775) – manželka Kristiána VII, dánského a norského krále
Jejich první dcera, princezna Augusta Frederika, se místo v St James's Palace narodila v Hampton Courtu, kam princ Frederik Augustu potají uprostřed noci převezl, aby jeho rodiče (Jiří II. a Karolina z Ansbachu), s nimiž byl ve velmi špatných vztazích, především pak nenáviděná matka, nemohli být porodu přítomni.
Během manželství stála vždy po boku svého manžela v jeho boji proti rodičům.
Po smrti manžela (31. března 1751) role Augusty jako matky nového následníka trůnu velmi vzrostla, neboť nebylo vyloučeno, že se může (po smrti krále) stát regentkou neplnoletého následníka, což vyvolalo značně kontroverzní odezvu. Krátce poté se začalo proslýchat, že má vztah s Johnem Stuartem, 3. hrabětem Bute, učitelem svého syna, který na ni měl velký vliv; oba byli vláčeni tiskem. Mimořádným nepřátelstvím britského lidu trpěla i po nástupu svého syna Jiřího III. na trůn.
Kew GardensEditovat
Po manželově smrti rozšířila a rozestavěla Královské botanické zahrady (Kew) (Kew Gardens), jejichž základy princ Frederik položil. Na její přání Sir William Chambers vybudoval řadu zahradních staveb, např. v roce 1761 zde byla postavena čínská pagoda, jež v Kew Gardens stojí dodnes.
SmrtEditovat
Zemřela v 52 letech jako oběť rakoviny hrtanu 8. února 1772. Pohřbena byla ve Westminsterském opatství. Její pohřební průvod proběhl s mnoha problémy a když byla její rakev ukládána do hrobky, byla doprovázena nadávkami a křikem.
