Jan Filip Sasko-Altenburský
Jan Filip Sasko-Altenburský (25. ledna 1597, Torgau – 1. dubna 1639, Altenburg) byl sasko-altenburský vévoda.
| Jan Filip Sasko-Altenburský | |
|---|---|
| sasko-altenburský vévoda | |
 | |
| Narození | 25. ledna 1597 Torgau |
| Úmrtí | 1. dubna 1639 Altenburg |
| Manželka | Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
| Potomci | Alžběta Žofie Sasko-Altenburská |
| Rod | Wettinové |
| Otec | Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský |
| Matka | Anna Marie Falcko-Neuburská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dětství editovat
Jan Filip se narodil jako nejstarší přeživší syn vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského a jeho druhé manželky Anny Marie Falcko-Neuburské.
Když jeho otec zemřel (1602), byl Jan Filip a jeho mladší bratři Fridrich, Jan Vilém a Fridrich Vilém nezletilý. Proto převzal jejich strýc Jan (který se zajímal více o přírodní vědy a umění, než o politiku) jejich poručnictví a regentství nad vévodstvím; ale krátce poté uzmul celé Sasko-výmarské vévodství do svých rukou.
Následujícího roku (1603) se mladý princ domáhal svého dědictví, ale strýc Jan byl proti. Nakonec byla uzavřena smlouva o rozdělení rodových zemí: Jan Filip přijal Altenburg a nějaká města a Janovi zůstal Výmar a Jena.
Protože byli bratři stále nezletilí, bylo regentství svěřeno saskému kurfiřtovi Kristiánovi II. a později jeho bratrovi a dalšímu kurfiřtovi Janu Jiřímu I. Saskému.
Dospělost editovat
V roce 1618 byl Jan Filip prohlášen za plnoletého a převzal vládu ve vévodství i poručnictví nad mladšími sourozenci. Čtyři bratři byli spoluvládci, ale brzy dva z nich bezdětní zemřeli: Fridrich byl v roce 1625 zabit v boji a Jan Vilém zemřel v roce 1632 v Brzegu.
Jan Filip a jeho jediný přeživší bratr pokračovali ve spoluvládnutí; ve skutečnosti to byl Jan Filip, kdo měl až do své smrti svrchovanou moc a plnou kontrolu nad vévodstvím.
V roce 1613 byl Jan Filip jmenován děkanem Lipské univerzity a byl také aktivním členem společnosti Die Fruchtbringende Gesellschaft.
V roce 1638 přijal podle rozdělovací smlouvy se sasko-výmarskou větví po smrti Jana Arnošta Sasko-Eisenašského města Coburg, Bad Rodach, Römhild, Hildburghausen a Neustadt.
Před svou smrtí sepsal vůli, v níž prohlásil svou dceru obecnou dědičkou Sasko-Altenburgu pouze v případě vymření mužského potomstva v rodině. Tato vůle později vyvolala spor mezi větvemi sasko-gothajskou a sasko-výmarskou.
Jan Filip zemřel 1. dubna 1639 ve věku 42 let a jeho nástupcem se stal jeho jediný žijící bratr Fridrich Vilém II.
Manželství a potomci editovat
25. října 1618 se Jan Filip v Altenburgu v jednadvaceti letech oženil s o čtyři roky starší Alžbětou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou (vdova po bratrovi jeho bývalých regentů Kristiána II. a Jana Jiřího Saských). Manželé spolu měli jednu dceru:
- Alžběta Žofie Sasko-Altenburská (10. října 1619 – 20. prosince 1680), ⚭ 1636 vévoda Arnošt I. Sasko-Gothajský (25. prosince 1601 – 26 března 1675)
Vývod z předků editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Philipp, Duke of Saxe-Altenburg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Filip Sasko-Altenburský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Jan II. |
|
Sasko-altenburský vévoda Jan Filip 1603–1639 |
|
Nástupce: Fridrich Vilém II. |
