Otevřít hlavní menu

Artur Sasko-Koburský

britský princ a generální guvernér Kanady

Jeho královská Výsost princ Arthur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu, Arthur William Patrick Albert (1. května 1850, Londýn16. ledna 1942, tamtéž) byl člen britské královské rodiny, syn královny Viktorie, generální guvernér Kanady v letech 19111916.

Artur Sasko-Koburský
Duke of Connaught and Strathearn.jpg
Narození 1. května 1850
Buckinghamský palác
Úmrtí 16. ledna 1942 (ve věku 91 let)
Bagshot Park
Místo pohřbení Královské pohřebiště ve Frogmore
Alma mater Royal Military Academy
Ocenění Královský Viktoriin řetěz (1902)
Albert Medal (1931)
Řád sv. Ondřeje
rytíř Řádu zlatého rouna
řetěz velkostuhy Řádu chryzantémy
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Luisa Markéta Pruská
Děti Margareta Connaught
Artur, vévoda Connaught
Patricie Connaught
Rodiče Albert Sasko-Kobursko-Gothajský a Viktorie
Příbuzní Viktorie Sasko-Koburská, Alice Sasko-Koburská, Beatrix Sasko-Koburská, Helena Britská, Luisa Sasko-Koburská, Leopold, vévoda z Albany, Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský a Eduard VII. (sourozenci)
Gustav Adolf Švédský, Sigvard Bernadotte, Ingrid Švédská, Prince Bertil, Carl Johan Bernadotte, Bertil Gustaf Oscar Carl Eugen Bernadotte, Prince of Sweden[1], Carl Johan Arthur Bernadotte, Prince of Sweden[1] a daughter1 Bernadotte[1] (vnuci)
Funkce Generální guvernér Kanady
člen britské Soukromé rady
Člen irského Privy Council
člen Sněmovny lordů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Původ, mládíEditovat

Narodil se 1. května roku 1850 jako třetí syn (sedmé dítě) britské královny Viktorie a jejího manžela, prince Alberta. Pokřtěn byl 22. června v soukromé kapli Buckinghamského paláce. Křest provedl Jan Bird Summer, arcibiskup z Canterbury, kmotry byli pruský korunní princ Vilém (budoucí německý císař Vilém I., Ida Sasko-Meiningenská (sňatkem princezna Sasko-Výmarsko-Eisenšská, sestra britské královny-vdovy Adelheid Sasko-Meiningenské, a Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu (jenž měl narozeniny ve stejný den jako malý princ, který své první jméno dostal na jeho počest).

Stejně jako jeho starší bratři získal základy vzdělání od soukromých vychovatelů. Již od dětství projevoval zájem o vojenský život a službu. V roce 1866 tedy zahájil studia na Královské vojenské akademii ve Woolwich.

V roce 1874 byl jmenován vévodou z Connaughtu a Strathearnu a hrabětem ze Sussexu.

KariéraEditovat

Od roku 1868 byl poručíkem v ženijním útvaru, poté sloužil v artilerii a u střelectva. V průběhu let vojenské služby pobýval m. j. v Jižní Africe, Kanadě, Irsku, Egyptě (1882) a Indii (1886-1890). 1. dubna roku 1893 byl povýšen do hodnosti generála a pomýšlel na místo hlavního velitele britské armády, nakonec se však stal pouze velitelem vojenského okruhu v jižním Aldershot. 26. června roku 1902 byl jmenován polním maršálem. V letech 1900-1904 byl hlavním velitelem v Irsku, v letech 1904-1907 generálním inspektorem armády.

V roce 1911 byl jmenován generálním guvernérem Kanady. Byl prvním členem královské rodiny v této pozici. Spolu s manželkou dbal o dobré britsko-kanadské kontakty, díky řadě různých cest po zemi získal v Kanadě jistou popularitu. V prvních letech první světové války zůstal vévoda v pozici guvernéra a aktivně působil v pomocných vojenských službách; guvernérem byl do roku 1916.

Poté se vrátil do činné služby v armádě, kde setrval do konce války, zatímco jeho manželka a dcery pracovaly pro Červený kříž a další organizace pomáhající mírnit následky války.

Od roku 1874 nosil titul vévoda (Duke) Connaught a Strathearn a lord (Earl) Sussex. V roce 1899, po smrti synovce Alfréda, vévody z Edinburghu (syna svého staršího bratra Alfréda), se zařadil do linie nástupnictví vévodského titulu Saxe-Coburg-Gotha, ale rezignoval na něj (i jménem svého syna) ve prospěch jiného synovce, vévody Karla Eduarda (pohrobka svého mladšího bratra vévody Leopolda, vévody z Albany).

 
Princ Artur s rodinou v roku 1893

Náležel ke svobodným zednářům. V roce 1901 byl zvolen velmistrem britské Velké zednářské lóže, neboť dosavadní velmistr, jeho starší bratr, se stal králem jako Eduard VII. a jako se takový musel této funkce vzdát. Od té doby byl Artur velmistrem znovuvolen každoročně po dobu 37 let až do roku 1939, do věku téměř 90 let.

Byl nositelem mnoha nejvyšších řádů a vyznamenání, mezi nimi: Podvazkový řád, Řád sv. Michala a sv. Jiří, Řád lázně, Řád britského impéria, Řád sv. Patrika, Řád Indické říše, Řád bodláku.

Manželství a potomciEditovat

13. března 1879 se oženil s pruskou princeznou Luisou Markétou (1860-1917), dcerou prince Fridricha, vnučkou německého císaře Viléma I. Z jejich manželství se narodily tři děti, dvě dcery a syn:
Margareta (15. ledna 18821. května 1920) ∞ 1905 Gustav Adolf, švédský princ, pozdější švédský král Gustav VI. Adolf
Artur (13. ledna 188312. září 1938)
Patricie (17. března 188612. ledna 1974) ∞ 1919 Sir Alexander Ramsay (pozdější britský admirál)

Poslední léta životaEditovat

V roce 1928 se stáhl z veřejného života. Zemřel v Bagshot Park, Surrey 16. ledna roku 1942, v 91 letech věku. Pochován byl po boku své manželky (jež zemřela již v roce 1917) v královské hrobce ve Frogmore ve Windsoru.

Tituly a vyznamenáníEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Artura Sasko-Koburského.

Jako příslušník britské královské rodiny a místokrál, byl princ Arthur držitelem řady titulů. Během svého života obdržel také mnoho národních i zahraničních vyznamenání jak civilní tak vojenské povahy. Byl také vojákem a dosáhl hodnosti polního maršála.

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat