Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický

Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (německy Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.

Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Charles Louis Frederick zu Mecklenburg-Mirow.jpg
Rodné jméno Karl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg
Narození 23. února 1708
Neustrelitz
Úmrtí 4. června 1752 (ve věku 44 let) nebo 5. června 1752 (ve věku 44 let)
Mirow
Místo pohřbení Church in Mirow
Manžel(ka) Alžběta Sasko-Hildburghausenská (od 1735)
Děti Adolf Fridrich IV. Meklenbursko-Střelický
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Arnošt Gottlob Meklenburský
Šarlota Meklenbursko-Střelická
Jiří August Meklenburský
Kristýna Meklenburská
Rodiče Adolf Fridrich II. a Christiane Emilie of Schwarzburg-Sondershausen
Příbuzní Adolf Fridrich III. a Gustava Karolína Meklenbursko-Střelická (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se jako jediný syn Adolfa Fridricha II., vévody Meklenbursko-Střelického, a jeho třetí manželky, princezny Kristýny Emílie Schwarzburg-Sondershausen. Jeho otec zemřel, když mu byly pouhé tři měsíce. Otcovým následníkem se stal Karlův nevlastní bratr Adolf Fridrich III., vévoda Meklenbursko-Střelický. Karel po otci zdědil Mirow a Nemerow. Po otcově smrti žil s matkou v Mirow. Později navštěvoval Greifwaldskou univerzitu v Pomořansku.

Karel, který hrál na příčnou flétnu, vyrazil v roce 1726 na evropské turné, aby se toho o hudbě dozvěděl více. Navštívil Ženevu, Itálii a Francii, pak odjel do Vídně, kde krátce vstoupil do služby k císaři Svaté říše římské jako podplukovník. Poté se vrátil do Mirow.

Po opuštění armády žil se svou rodinou na zámku v Mirow, kde trávil většinu času správou svého majetku a účastí na výchově a vzdělávání vlastních dětí. V Mirow žil až do své smrti, která ho zastihla ve věku 44 let. Když v prosinci roku 1752 zemřel jeho starší bratr Adolf Fridrich III. bez potomků, stal se Karlův syn vévodou Adolfem Fridrichem IV. Meklenbursko-Střelickým.

RodinaEditovat

Dne 5. února 1735 se v Eisfeldu oženil s princeznou Alžbětou Albertinou Sasko-Hildburghausenskou, dcerou Arnošta Fridricha I., vévody Sasko-Hildburghausenského. Byla regentkou jejich syna v roce 1752 a sehrála důležitou roli v boji o trůn. Měli spolu deset dětí, z nichž šest se dožilo dospělosti.

PotomciEditovat

Karel byl dědečkem krále Jiřího IV.