1752

2. tisíciletí

◄ 17. stol. • 18. století • 19. stol. ►
◄◄ ◄ 1748 • 1749 • 1750 • 1751 • 1752 • 1753 • 1754 • 1755 • 1756 ► ►►

1752 (MDCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Události

Česko

10. května – Na zámku v Jaroměřici nad Rokytnou zemřel Jan Adam z Questenberka, poslední člen rodu.
V Brně byla zřízena Úvěrní banka.
V Praze byl postaven palác Sylva-Taroucca.
Zřízena dvorská zdravotní deputace, nejvyšší zdravotní orgán Habsburské monarchie.^[1]

Svět

14. září – V Království Velké Británie byl zaveden gregoriánský kalendář. Po 2. září juliánského kalendáře následovalo 14. září gregoriánského kalendáře.
Ve střední Asii byla založena ruská kozácká pevnost Petropavl.

Vědy a umění

15. června – Americký přírodovědec Benjamin Franklin provedl experiment s létajícím papírovým drakem, při kterém použil vlhký konopný provaz a domovní klíč, aby demonstroval elektrickou povahu blesku a ukázal, že blesk je elektrickým jevem. To mělo význam pro pochopení a vývoj bleskosvodu a dalších ochranných zařízení.
31. července – František I. Štěpán Lotrinský nechal ve Vídni u zámku Schönbrunn zřídit zvěřinec, předchůdce pozdější zoologické zahrady.

Stavby z roku 1752

Narození

Česko

16. ledna – František Antonín Steinský, vědec, historik, malíř, učitel krasopisu († 8. března 1816)
25. února – Matěj Brixi, kantor († 1. května 1806)
13. března – Josef Rejcha, hudební skladatel a violoncellista († 5. března 1795)
14. března – Josef Malínský, sochař, umělec období empíru († 9. července 1827)
8. května – Johann Josef Nehr, klášterní lékař a zakladatel Mariánských Lázní jako lázeňského města († 13. září 1820)
7. července – Jakub Lokaj, hudební skladatel
19. listopadu – František Hantschel, osmý arciděkan v Horní Polici († 13. března 1846)

Svět

Joseph Marie Jacquard (* 17. července)

1. ledna – Betsy Rossová, americká švadlena; ušila první americkou vlajku († 30. ledna 1836)
18. ledna – John Nash, anglický architekt († 13. května 1835)
23. ledna – Muzio Clementi, italský hudební skladatel († 10. března 1832)
17. února – Friedrich Maximilian Klinger, německý dramatik († 9. března 1831)
4. dubna – Niccolò Antonio Zingarelli, italský hudební skladatel († 5. května 1837)
21. dubna – Humphry Repton, anglický zahradní architekt († 24. března 1818)
10. května – Pierre Riel de Beurnonville, francouzský generál a politik († 23. dubna 1821)
11. května – Johann Friedrich Blumenbach, německý lékař, zoolog, fyziolog a antropolog († 22. ledna 1840)
12. května – Gabriel Antonín Španělský, syn krále Karla III. († 23. listopadu 1788)
13. června – Frances Burney, anglická spisovatelka († 6. ledna 1840)
17. července – Joseph Marie Jacquard, francouzský vynálezce († 7. srpna 1834)
13. srpna – Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně, dcera Marie Terezie († 8. září 1814)
15. srpna – Ferdinand Bertini, italský skladatel, († 1. prosince 1813)
20. srpna – Frederika Hesensko-Darmstadtská, německá šlechtična († 22. května 1782)
21. srpna – Jacques Roux, francouzský duchovní a revolucionář († 10. února 1794)
25. srpna – Karl Mack von Leiberich, vojevůdce a podmaršálek rakouské armády († 22. prosince 1828)
4. září – pokřtěn Friedrich Ludwig Benda, houslista a skladatel († 20. března nebo 27. března 1792)
18. září – Adrien-Marie Legendre, francouzský matematik († 10. ledna 1833)
21. října – Bósai Kameda, japonský malíř, kaligraf a učenec († 15. dubna 1826)
20. listopadu – Thomas Chatterton, anglický básník († 24. srpna 1770)
neznámé datum
- Francesco Bianchi, italský skladatel a hudební teoretik († 27. listopadu 1810)
- Thomas von Brady, rakouský polní zbrojmistr irského původu († 1827)
- Pierre Joseph Bonnaterre, francouzský kněz, přírodovědec a zoolog(† 20. září 1804)

Úmrtí

Česko

6. února – Ondřej Zahner, sochař bavorského původu (* 7. července 1709)
10. května – Jan Adam z Questenberka, šlechtic a mecenáš umění (* 23. února 1678)

Svět

3. února – Óoka Tadasuke, japonský samuraj (* 1677)
4. ledna – Gabriel Cramer, švýcarský matematik (* 31. července 1704)
15. března – Thomas Lumley, 3. hrabě ze Scarborough, britský důstojník a šlechtic (* 1691)
22. května – Johann Alexander Thiele, německý malíř a rytec (* 26. března 1685)
5. června – Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický, otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska (* 23. února 1708)
20. července – Johann Christoph Pepusch, britský hudební skladatel a hudební vědec německého původu (* 1667)
12. srpna – Antonio Corradini, benátský sochař období rokoka (* 19. října 1688)
11. prosince – Adolf Fridrich III. Meklenbursko-Střelický, meklenbursko-střelický vévoda (* 7. června 1686)
neznámé datum – Jacopo Amigoni, benátský malíř (* 1682)

Hlavy států

Francie – Ludvík XV. (1715–1774)
Habsburská monarchie – Marie Terezie (1740–1780)
Osmanská říše – Mahmud I. (1730–1754)
Polsko – August III. (1734–1763)
Prusko – Fridrich II. (1740–1786)
Rusko – Alžběta Petrovna (1741–1762)
Španělsko – Ferdinand VI. (1746–1759)
Švédsko – Adolf I. Fridrich (1751–1771)
Velká Británie – Jiří II. (1727–1760)
Svatá říše římská – František I. Štěpán Lotrinský (1745–1765)
Papež – Benedikt XIV. (1740–1758)
Japonsko – Momozono (1747–1762)
Perská říše – Šáhruch

Reference

↑ SVOBODNÝ, Petr; HLAVÁČKOVÁ, Ludmila. Dějiny lékařství v českých zemích. Redakce Hana Maryšková, Renáta Šmatová. Praha: Nakladatelství TRITON, 2004. 247 s. ISBN 80-7254-424-1. Kapitola Od osvícenských reforem do roku 1848, s. 93.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1752 na Wikimedia Commons

[1] SVOBODNÝ, Petr; HLAVÁČKOVÁ, Ludmila. Dějiny lékařství v českých zemích. Redakce Hana Maryšková, Renáta Šmatová. Praha: Nakladatelství TRITON, 2004. 247 s. ISBN 80-7254-424-1. Kapitola Od osvícenských reforem do roku 1848, s. 93.

[1]