August von Mackensen

pruský a německý polní maršál

Anton Ludwig August von Mackensen (6. prosince 18498. listopadu 1945), narozený jako August Mackensen, byl pruský a německý voják a polní maršál (Generalfeldmarschall). Byl jedním z nejznámějších velitelů Německé armády během první světové války. Je nositelem řady vojenských vyznamenání.

August von Mackensen
Poslední husar
August von Mackensen v uniformě Leib-Hussaren-Regiment Nr.1
August von Mackensen v uniformě Leib-Hussaren-Regiment Nr.1

Narození6. prosince 1849
Haus Leipnitz, Dahlenberg, Pruské království
Úmrtí8. listopadu 1945 (ve věku 95 let)
Burghorn, Britská okupační zóna Německa
Místo pohřbeníMěstský hřbitov v Celle
DětiEberhard von Mackensen
Hans Georg von Mackensen
Vojenská kariéra
HodnostGenerál polní maršál
Doba služby1869–1919
Sloužil Pruské království (do roku 1871)
Německé císařství (do roku 1918)
Složka Reichsheer (do roku 1919)
VálkyPrusko-francouzská válka
První světová válka
BitvySrbská kampaň první světové války
Východní fronta (první světová válka)
Rumunské tažení
VyznamenáníPour le Mérite s dubovými listy
Velký kříž Železného kříže
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Osobní život

editovat

Narodil se jako nejstarší syn Luisi Mackensenovi a jeho ženě Marii Luise (rozené Rink).

Poprvé se oženil roku 1879 s Dorotheou von Horn, měli spolu pět dětí (Else, Hans Georg, Manfred, Eberhard, Ruth). V roce 1908 se (po smrti své první ženy) oženil s Leonií von der Osten.

Zemřel 8. listopadu 1945, krátce před svými 96. narozeninami. Je pohřben v Celle v Dolním Sasku.

Vojenská kariéra

editovat

Mackensen započal vojenskou službu roku 1869 jako dobrovolník pruského husarského pluku (Leib-Husaren-Regiment Nr. 2). Účastnil se prusko-francouzské války v letech 1870 - 1871 a za toto tažení obdržel železný kříž 2. stupně a byl povýšen na podporučíka. V letech 1893 - 1898 velel Leib-Hussaren-Regiment Nr. 1 a 27. ledna 1899 byl povýšen do šlechtického stavu.

Během 1. světové války se účastnil několika významných tažení na východní a srbské frontě, kde dosáhl řady důležitých vítězství. V roce 1915 byl za dobytí Přemyšle a Lvova povýšen do hodnosti polního maršála. Pod jeho velením jednotky Centrálních mocností porazily Srbsko a významně se podílel na porážce Rumunska.

V roce 1919 odešel ze služby. Za Výmarské republiky i během nacistického Německa zůstal přesvědčeným monarchistou. Účastnil se řady setkání vojenských spolků (Der Stahlhelm), byl na pohřbu císaře Viléma II. Starší členové NSDAP ho podezřívali z neloajality vůči Třetí říši, ale nic mu nebylo dokázáno.

Galerie

editovat

Externí odkazy

editovat