Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský

sasko-výmarsko-eisenašský velkovévoda

Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský (2. února 1783, Výmar8. července 1853, Výmar) byl v letech 1828 až 1853 sasko-výmarsko-eisenašským velkovévodou.

Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
sasko-výmarsko-eisenašský velkovévoda
Narození 2. února 1783
Výmar
Úmrtí 8. července 1853
Výmar
Manželka Marie Pavlovna Romanovová
Potomci Karel Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
Augusta Sasko-Výmarská
Karel Alexandr Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Rod Wettinové
Otec Karel August Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Matka Luisa Hesensko-Darmstadtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Karel Fridrich se narodil jako nejstarší syn velkovévody Karla Augusta Sasko-Výmarsko-Eisenašského a jeho manželky Luisy Hesensko-Darmstadtské.

Na velkovévodský trůn nastoupil po smrti svého otce v roce 1828. Jeho hlavní město, Výmar, bylo nadále kulturním centrem Střední Evropy, a to dokonce o po smrti Johanna Wolfganga von Goethe v roce 1832. Výmarským kapelníkem byl až do své smrti v roce 1837 Johann Nepomuk Hummel. Jako kapelník se v roce 1848 ve Výmaru usadil Ferenc Liszt a shromáždil kolem sebe kruh lidí, díky němuž byl výmarský dvůr významným hudebním centrem. Díky zásahu Liszta našel ve Výmaru útočiště skladatel Richard Wagner poté, co byl v letech 1848-49 nucen uprchnout ze Saska pro svou roli v tamních revolučních nepokojích. Wagnerova opera Lohengrin byla poprvé představena ve Výmaru v srpnu 1850.

Velkovévoda Karel Fridrich zemřel 8. července 1853 ve věku 70 let na Schloss Belvedere ve Výmaru.

Manželství a potomciEditovat

 
Líc tolaru Karla Fridricha, 1841.

3. srpna 1804 se jednadvacetiletý Karel v Petrohradu oženil s o tři roky mladší velkokněžnou Marií Pavlovnou, dcerou ruského cara Pavla I. Manželé spolu měli za 49 let manželství čtyři děti:

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Jan Arnošt III. Sasko-Výmarský
 
 
Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Esenašský
 
 
 
 
 
 
Žofie Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
Arnošt August II. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Jiří Fridrich Karel Braniborsko-Bayreuthský
 
 
Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská
 
 
 
 
 
 
Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becká
 
 
Karel August Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
Filipína Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Jan Reinhard III. z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
 
 
 
 
Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián II. Falcko-Zweibrückensko-Birkenfeldský
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Kateřina Agáta z Rappoltsteinu
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Crato Nasavsko-Saarbrückenský
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
 
 
 
 
 
Filipína Henrietta z Hohenlohe-Langenburgu
 

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Frederick, Grand Duke of Saxe-Weimar-Eisenach na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat

Sasko-výmarsko-eisenašský velkovévoda
Předchůdce:
Karel August
18281853
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Nástupce:
Karel Alexandr