Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)

rakouské muzeum

Uměleckohistorické muzeum (německy Kunsthistorisches Museum, zkráceně také KHM) ve Vídni patří mezi nejvýznamnější muzea umění v Evropě. Z podnětu císaře Františka Josefa I. soustředilo císařskou klenotnici, obrazárnu, sbírky zbraní, starožitností a mincí, zlaté poklady nalezené v Uhrách a další sbírky.

Kunsthistorisches Museum Wien
Hlavní budova muzea
Hlavní budova muzea
Údaje o muzeu
StátRakouskoRakousko Rakousko
MěstoVídeň
AdresaMaria-Theresien-Platz, 1010 Wien
ZakladatelFrantišek Josef I.
Založeno17. říjen 1891
ZaměřeníEvropské malířství 15. – 18. století
Původní účel budovyMuzeum
Další budovyHofburg, Neuburg, Lobkovický palác (Vídeň), Schönbrunn, Theseův chrám, zámek v Ambras (zámek)
Vyhledávané exponátyRaffael Santi: Madona v zeleni; Pieter Brueghel: Stavba babylonské věže; Tizian: Nymfa a ovčák
Návštěvníci840 000 (v roce 2015)
Kód památky13763
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Schodiště v hlavní budově muzea
Říšská koruna (zlato, 10. stol.)
Pieter Brueghel starší: Selský tanec, detail
Vermeer: Malíř ve svém ateliéru
Zajíc (Korint, asi 560 př. n. l.)
Jeden ze sálů zámku v Ambrasu

Struktura muzeaEditovat

V hlavní budově naproti Hofburgu jsou umístěna následující oddělení: obrazová galerie (Gemäldegalerie), Císařská klenotnice ve Vídni (Kaiserliche Schatzkammer), egyptsko-orientální sbírka (Ägyptisch-Orientalische Sammlung), antická sbírka (Antikensammlung), sbírka uměleckých předmětů města Vídně (Kunstkammer Wien), kabinet mincí (Münzkabinett) a knihovna.

V části Hofburgu zvané Neue Burg sídlí Efezské muzeum (Ephesos Museum), sbírka starých hudebních nástrojů (Sammlung alter Musikinstrumente), dvorní lovecká sbírka a zbrojnice (Hofjagd- und Rüstkammer) a archiv muzea.

Organizačně jsou k muzeu přičleněny i následující instituce: Rakouské muzeum divadla v Lobkovickém paláci (Österreichisches Theatermuseum im Palais Lobkowitz), Muzeum světa ve Vídni (Das Weltmuseum Wien, do roku 2017 v rekonstrukci), Theseův chrám ve Volksgarten u Hofburgu a Muzeum kočárů (Wagenburg) v Schönbrunnu. Mimo Vídeň patří k muzeu rovněž habsburské sbírky na zámku Ambras u Innsbrucku.

HistorieEditovat

Podnět k vybudování instituce dal císař František Josef I. V rámci sanace městských hradeb Vídně vznikala na jejich místě ve 2. polovině 19. století výstavná okružní třída Ringstraße. Budova Uměleckohistorického musea s protilehlým Přírodovědným muzeem (Naturhistorisches museum Wien) měly vytvářet jednotný komplex v rámci rozšířeného císařského paláce Hofburgu. Návrhem byl pověřen v té době již renomovaný německý architekt Gottfried Semper, asistoval mu Karl von Hasenauer. Stavba probíhala v letech 18721891. Obě muzea, od jejichž přímého propojení s císařským palácem bylo nakonec upuštěno, byla slavnostně otevřena 17. října 1891. Generální rekonstrukce budov skončila v červnu roku 2014 a je spojena s novou prezentací sbírek.

Budovy jsou vystavěny v neorenesančním stylu inspirovaném italskou renesancí. Uměleckohistorické muzeum má obdélníkový půdorys o délce 60 metrů z členitých úseků kolem dvou dvorů, s vloženým středním křídlem završeným kupolí. Fasáda je osazena kvádry a architektonickou plastikou z pískovce. Interiér budovy je bohatě zdobený, vykládaný mramorem, zdobený štuky, zlatem a dekorativní výmalbou interiérů.

ZajímavostiEditovat

SbírkyEditovat

Obrazová galerie (Gemäldegalerie)Editovat

Sbírku postupně vytvářeli příslušníci habsburského rodu. Jedním z prvních sběratelů byl Ferdinand II. Tyrolský, syn císaře Ferdinanda I. Jeho sbírka více než tisíce portrétních miniatur je vystavena v numismatickém oddělení muzea. Velkou sbírku obrazů shromáždil v Praze císař Rudolf II. Do Vídně se jí však dostala jen menší část, protože velké množství artefaktů a obrazů si odvezli jako válečnou kořist v roce 1648 Švédové a další byly rozprodány v dražbě v Praze. Větší část sbírky je rozptýlena po celé Evropě. Vlastním zakladatelem dnešní obrazové sbírky je arcivévoda Leopold I. Vilém (1614–1662). Její hlavní část, která na konci arcivévodova života čítala kolem 1400 obrazů, nakoupil v době, kdy byl místodržícím španělského krále Filipa IV. v Nizozemsku. Leopold také nechal ke sbírce vypracovat tištěný inventář. V omezené míře rozšiřoval obrazovou sbírku císař Leopold I. V jeho době se do Vídně dostala zejména díla florentského renesančního malířství (mj. Raffaelova Madona v zeleni) nebo portréty Diega Velázqueze.[1]

Až do doby císaře Karla VI. byla habsburská obrazová sbírka rozptýlena na více místech. Karel VI. nechal pro potřeby obrazárny upravit prostory vídeňského paláce Stallburgu a sbírku soustředil v něm. Za Josefa II. byla obrazárna přestěhována do zámku Belveder. Roku 1783 byl vydán katalog sbírky v němčině a francouzštině, obrazy byly rozděleny podle jednotlivých uměleckých škol a v duchu josefinismu opatřeny jednotnými rámy. Galerie byla třikrát týdně přístupná veřejnosti. V roce 1891 byla galerie otevřena ve stávajících prostorách. Zároveň začala vycházet ročenka, ve které byly publikovány vědecké studie týkající se nejen obrazového fondu muzea (v současnosti pod názvem Jahrbuch des Kunsthistorischen Museums).


Výběr obrazůEditovat

GalerieEditovat

Císařská klenotniceEditovat

Sbírka je vystavena ve Švýcarském dvoře Hofburgu. Exponát jsou rozděleny na světskou a církevní klenotnici. Světská část zahrnuje císařské i rakouské korunovační klenoty, a to říšskou korunu, žezlo, jablko a korunovační evangeliář, císařskou korunu Rudolfa II., skupinu klenotů Řádu zlatého rouna, gotické žezlo a gotické královské jablko českého krále, gotický korunovační plášť, rukavice a střevíce římského císaře, renesanční a barokní šperky a další zvlášť cenné předměty. Sakrální oddělení obsahuje zejména preciosa a paramenta, relikviáře, z nichž k nejstarším patří zlatá schránka sv. Štěpána, posázená drahokamy, z 9. století a soubor tří gotických relikviářů pořízený císařem Karlem IV., dále rudolfinské votivní šperky, pace a oltářík z dilny pražských Miseroniů, nebo raně barokní augsburské oltáříky Mathiase Wallbauma.[2]

GalerieEditovat

Šperky a klenotyEditovat

GalerieEditovat

Zbroj, hudební nástroje a pod.Editovat

Sbírka zbraní a hudebních nástrojů je umístěna v novém křídle Hofburgu (Neue Burg), sbírka kočárů v zámku Schönbrunn.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. PROHASKA, Wolfgang. Kunsthistorisches Museum Wien. Die Gemäldegalerie. München: C. H. Beck, 2014. 128 s. ISBN 978-3-406-66626-1. S. 8–15. 
  2. Rudolf Distelberger-Karl Leithe-Jaspers: Weltliche und geistliche Schatzkammer. Führer. Wien 1989

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat