Ringstraße
Ringstraße (česky Okružní třída) či vídeňský Ring[1] je okružní třída kolem Vnitřního města ve Vídni. Byla budována od 60. do 90. let 19. století v zóně městských hradeb, zbořených po roce 1857. Třída s přiléhajícími monumentálními stavbami představuje jednu z hlavních vídeňských pamětihodností. Její historizující sloh je někdy označován jako Ringstraßenstil. Délka třídy včetně navazujícího nábřeží činí 5.2 km.
Ringstraße | |
---|---|
Umístění | |
Stát | Rakousko |
Město | Vídeň |
Poloha | 48°12′16,56″ s. š., 16°21′45,72″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatV polovině 50. let 19. století bylo konečně rozhodnuto o tom, že areály hradebních komplexů a tzv. glacisu široký pás volných ploch před hradbami, který měl znemožnit krytí případným obléhatelům)[2] přestanou být vojenským majetkem a vojenskou zónou a ihned poté byla z popudu císaře Františka Josefa I. vypsána architektonicko-urbanistická soutěž (1858), která byla obeslána 56 projekty. V soutěži zvítězil návrh architekta Ludwiga von Förstera a podle něho byla okružní třída také realizována. Nakonec vznikly dvě soustředné okružní třídy, k historickému jádru přiléhající Ringstraße neboli Ring („Prstenec“) a vzdálenější Gürtel („Pás“), svírající mezi sebou plochy zeleně a budovy.[2] Téměř souběžně proběhla architektonická soutěž také v Brně za účasti prakticky týchž architektů. Na urbanisticko-architektonickou soutěž navazoval celý sled architektonických soutěží na jednotlivé budovy. Akce výstavby Ringstrasse je významným symbolem emancipace, liberalizace, demokratizace a modernizace společnosti. Vtiskla základní rysy několika městům, zejména Vídni, Brnu a Štýrskému Hradci a je jednou z nejvýznamnějších událostí dějin architektury a stavby měst 19. století v celosvětovém kontextu.
V letech 1859–1888 vznikla v místech hradeb široká ulice, obepínající na půdorysu nepravidelného šestiúhelníku historické centrum.[2]
Po celé délce Ringu je provozována tramvajová doprava, na nábřeží Franz-Josefs-Kai je provozováno metro.
Princip okružní třídy na místě zbořených hradeb byl (alespoň částečně) uplatněn ve více městech bývalého Rakouska-Uherska.
Členění
editovatČásti Ringstraße (po směru hodinových ručiček) s významnými stavbami:
- Julius-Raab-Platz – Urania
- Stubenring – budova vlády, Muzeum užitého umění
- Parkring – městský park
- Schubertring
- Schwarzenbergplatz
- Kärntner Ring
- Opernring – Státní opera
- Burgring – neuskutečněné Císařské fórum, zahrnující mj. Hofburg
- Dr.-Karl-Renner-Ring – parlament
- Dr.-Karl-Lueger-Ring – Nová radnice, Dvorní divadlo (Burgtheater), Univerzita
- Schottenring – Burza, Ringturm
Okruh uzavírá Franz-Josefs-Kai (nábřeží Františka Josefa) podél Dunajského kanálu.
Fotogalerie
editovat-
Urania
-
Budova vlády
(Regierungsgebäude) -
Muzeum užitého umění
(Museum für angewandte Kunst) -
Městský park
(Stadtpark) -
Schwarzenbergplatz
-
Státní opera
(Staatsoper) -
Nový hrad (Neue Burg), součást Dvorního hradu (Hofburgu) (Náměstí hrdinů)
-
Uměleckoprůmyslové muzeum
(Kunsthistorisches Museum) naproti Hofburgu -
Parlament
-
Lidové sady
(Volksgarten)
-
Dvorní divadlo
((Hof)burgtheater) -
Nová radnice
(Neues Rathaus) -
Univerzita
(Universität) -
Burza
(Börse) -
Ringturm
Literatura
editovat- SCHORSKE, Carl E. Vídeň na přelomu století. Brno: Barrister & Principal, 2000. 354 s. ISBN 8085947587.
Reference
editovat- ↑ http://www.wien.info/cs
- ↑ a b c ADAMEC, Jaromír. Vídeňská Ringstraße. Země světa. 6.8.2020, roč. 19, čís. 8, s. 38–44. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ringstraße na Wikimedia Commons