Gustav Klimt

rakouský malíř

Gustav Klimt (14. července 1862 Baumgarten[2] u Vídně, nyní součást Penzingu6. února 1918 Vídeň) byl rakouský malíř žijící převážně ve Vídni.

Gustav Klimt
Gustav Klimt (1914)
Gustav Klimt (1914)
Rodné jménoGustav Klimt
Narození14. července 1862
Baumgarten
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. února 1918 (ve věku 55 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníhrob Gustava Klimta
Hietzingský hřbitov
NárodnostRakušané
Alma materUniverzita užitého umění ve Vídni (1876–1883)
Povolánímalíř, designér, grafik, kreslíř a projektant
RodičeErnst Klimt a Anna Finsterová
Partner(ka)Emilie Flögeová
Maria Zimmermannová
Consuela Camilla Huberová
Serena Ledererová
Maria Učická
DětiGustav Učický
Otto Zimmermann
Gustav Zimmermann
PříbuzníErnst Klimt[1] a Georg Klimt (sourozenci)
Významná dílaZlatá Adele
Beethovenfries
Polibek
Judita a Holofernes I
Tři období života ženy
… více na Wikidatech
OvlivněnýGeorge Minne
OceněníCísařova cena (1890)
Cena Villa Romana (1905)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Otec Ernst Klimt, zlatník a rytec pocházející z Travčic u Litoměřic,[3] připravoval své syny na zlatnické povolání, ale Gustav projevoval výrazné kreslířské nadání a ve čtrnácti letech úspěšně absolvoval přijímací zkoušku na Kunstgewerbeschule, vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň studoval malířství v ateliéru Ferdinanda Laufbergera a po jeho smrti pokračoval u profesora Bergera. Roku 1877 začal na stejné škole studovat i jeho bratr Ernst, a to byl začátek jejich vzájemné spolupráce. Bratři Klimtové si spolu se svým kolegou ze studií Franzem Matschem otevřeli v roce 1883 ve Vídni umělecký dekoratérský ateliér. Často pak oba bratři Klimtové i Matsch spolupracovali například s věhlasným architektonickým ateliérem Fellner a Helmer – díky tomu se podíleli třeba i na výzdobě divadla v Karlových Varech nebo v Liberci. Pro liberecké divadlo vytvořil dodnes sloužící malovanou oponu.

 
Egon Schiele: Gustav Klimt (1913)
 
Gustav Klimt: Polibek (1907–1908)

Roku 1887 Klimt dostal zakázku na vytvoření obrazu představujícího interiér císařského divadla, za který dostal císařské ocenění. Na sklonku roku 1892 zemřel umělcův otec a nedlouho po něm i mladší bratr Ernst.

Projekt stropních maleb do haly Vídeňské univerzity, který představili Klimt a Matsch, přijala porota v roce 1894. Klimt, Joseph Maria Olbrich a Josef Hoffmann spolu s několika dalšími umělci založili roku 1897 sdružení Vídeňská secese. V témže roce namaloval Klimt své první krajinomalby.

Roku 1898 umělec realizoval plakát pro první výstavu sdružení Vídeňská secese a zúčastnil se přípravy časopisu Ver Sacrum. Ve vášnivé polemice o obrazu určeném pro Vídeňskou univerzitu Klimta roku 1900 horlivě bránil Franz Wickhoff. Obraz získal zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. V roce 1905 Klimt odkoupil od státu všechny obrazy určené pro univerzitu, opustil sdružení Vídeňská secese a založil novou skupinu – Kunstschau. Na IX. Bienále v Benátkách se v roce 1910 setkal s velkým úspěchem. V roce 1911 získal v Římě první cenu za Život a smrt. Roku 1917 byl jmenován čestným členem Akademie výtvarných umění ve Vídni a v Mnichově. V důsledku krvácení do mozku zemřel ve středu 6. února 1918 ve věku 56 let. Do márnice Všeobecné vídeňské nemocnice o den později přispěchá Egon Schiele, který nakreslí Klimtův posmrtný portrét. Gustav Klimt je následně 9. února pochován na hřbitově v Hietzingu.

Měl vlivné postavení v umění monarchie a byl oblíbeným portrétistou vídeňské společnosti. Patří mu klíčové postavení v rakouských dějinách umění.

Smrt editovat

11. ledna 1918 Klimta v jeho ateliéru ranila mrtvice. Ochrnul na polovinu těla a byl převezen do vídeňského sanatoria, tam 6. února 1918 zemřel na zápal plic způsobený epidemií španělské chřipky. Pochován je na vídeňském hřbitově Hietzing.

Dílo editovat

  • Hudba I (1895)
  • Hudba I (1895) (1899)
  • Judita a Holofernes I (1904–1905)
  • Vodní had I (1904–1907)
  • Tři období života ženy (1905)
  • Polibek (1907–1908)
  • Danae (1907–1908)
  • Hygieia (1907)
  • Zlatá Adele – Portrét Adele Bloch-Bauer (1907)
  • Smrt a život (1911), další úpravy obrazu pokračovaly do roku 1915

Zastoupení ve světových muzeích editovat

  • Česká republika: Národní galerie v Praze; Galerie výtvarného umění v Ostravě; Moravská galerie v Brně
  • Francie: Paříž – Musée d'Orsay; Štrasburk – Musée des Beaux-Arts
  • Itálie: Benátky – Galleria d’Arte Moderna; Řím – Galleria Nazionale d’Arte Moderna
  • Kanada: Ottawa – The National Gallery of Canada
  • Německo: Mnichov – Neue Pinakothek
  • Rakousko: Linec – Neue Galerie der Stadt Linz – Wolfgang Gurlitt Museum; Vídeň – Albertina Graphische Sammlung – Österreichische Galerie – Historisches Museum der Stadt Wien – Österreichische Nationalbibliothek – Österreichisches Museum für angewandte Kunst (Belvedere) – Zentralsparkasse der Gemeinde
  • USA: New York – The Museum of Modern Art

Zajímavosti editovat

Na jeho počest a připomenutí byl jeho jménem dříve pojmenován expresní vlak rakouských spolkových drah, který jezdil z Grazu přes Vídeň, Břeclav, Brno a Českou Třebovou na pražské hlavní nádraží.

Obraz Portrét Adele Bloch-Bauer I (také zvaný Zlatá Adéla) zakoupil v roce 2006 Ronald Lauder za 135 milionů amerických dolarů (asi tři miliardy Kč), čímž se stal nejdražším zobchodovaným obrazem.[4] Později v roce 2006 byl tento rekord překonán díly Willema de Kooninga a Jacksona Pollocka, i tak tento portrét zůstává na třetí příčce.[5]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Union List of Artist Names. 5. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Baumgarten, Horní Rakousko
  3. Archivovaná kopie. www.besuche-oscar-wilde.de [online]. [cit. 2006-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-27. 
  4. Novinky.cz: Klimtův portrét „zlatá Adela“ prodán v USA za rekordní cenu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-12. 
  5. Novinky.cz: Nejdražším prodaným dílem je již pět let Pollockův obraz No.5, 1948. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-02. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat