Gustav Klimt

rakouský malíř

Gustav Klimt (14. července 1862 Baumgarten[1] u Vídně, nyní součást Penzingu6. února 1918 Vídeň-Alsergrund) byl rakouský malíř žijící převážně ve Vídni.

Gustav Klimt
Gustav Klimt (1914)
Gustav Klimt (1914)
Narození 14. července 1862
Baumgarten u Vídně
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. února 1918 (ve věku 55 let)
Vídeň-Alsergrund
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí cévní mozková příhoda
Místo pohřbení Hietzinský hřbitov (48°10′41″ s. š., 16°17′58″ v. d.)
Národnost Rakušané
Alma mater Universität für angewandte Kunst Wien
Povolání malíř a designér
Partner(ka) Emilie Flöge
Příbuzní Ernst Klimt (sourozenec)
Významná díla Zlatá Adele
Beethovenfries
Polibek
Ovlivněný George Minne
Ocenění záslužná dekorace ve zlatě Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Otec Ernst Klimt, zlatník a rytec pocházející z Travčic u Litoměřic[2], připravoval své syny na zlatnické povolání, ale Gustav projevoval výrazné kreslířské nadání a ve čtrnácti letech úspěšně absolvoval přijímací zkoušku na Kunstgewerbeschule, vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň studoval malířství v ateliéru Ferdinanda Laufbergera a po jeho smrti pokračoval u profesora Bergera. Roku 1877 začal na stejné škole studovat i jeho bratr Ernst a to byl začátek jejich vzájemné spolupráce. Bratři Klimtové si spolu se svým kolegou ze studií Franzem Matschem otevřeli v roce 1883 ve Vídni umělecký dekoratérský ateliér. Často pak oba bratři Klimtové i Matsch spolupracovali například s věhlasným architektonickým ateliérem Fellner a Helmer – díky tomu se podíleli třeba i na výzdobě divadla v Karlových Varech nebo v Liberci. Pro liberecké divadlo vytvořil dodnes sloužící malovanou oponu.

 
Egon Schiele: Gustav Klimt (1913)
 
Gustav Klimt: Polibek (1907–1908)

Roku 1887 Klimt dostal zakázku na vytvoření obrazu představujícího interiér císařského divadla, za který dostal císařské ocenění. Na sklonku roku 1892 zemřel umělcův otec a nedlouho po něm i mladší bratr Ernst.

Projekt stropních maleb do haly Vídeňské univerzity, který představili Klimt a Matsch, přijala porota v roce 1894. Klimt, Joseph Maria Olbrich a Josef Hoffmann spolu s několika dalšími umělci založili roku 1897 Secesi. V témže roce namaloval Klimt své první krajinomalby.

Roku 1898 umělec realizoval plakát pro první výstavu Secese a zúčastnil se přípravy časopisu Ver Sacrum. Ve vášnivé polemice o obrazu určeném pro Vídeňskou univerzitu Klimta roku 1900 horlivě bránil Franz Wichkoff. Obraz získal zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. V roce 1905 Klimt odkoupil od státu všechny obrazy určené pro univerzitu, opustil Secesi a založil novou skupinu – Kunstschau. Na IX. Bienále v Benátkách se v roce 1910 setkal s velkým úspěchem. V roce 1911 získal v Římě první cenu za Život a smrt. Roku 1917 byl jmenován čestným členem Akademie výtvarných umění ve Vídni a v Mnichově. V důsledku krvácení do mozku zemřel ve středu 6. února 1918 ve věku 56 let. Do márnice Všeobecné vídeňské nemocnice o den později přispěchá Egon Schiele, který nakreslí Klimtův posmrtný portrét. Gustav Klimt je následně 9. 2. pochován na hřbitově v Hietzingu.

Měl vlivné postavení v umění monarchie a byl oblíbeným portrétistou vídeňské společnosti. Patří mu klíčové postavení v rakouských dějinách umění.

Na jeho počest a připomenutí je pojmenován expresní vlak rakouských spolkových drah (ÖBB) EC 78/79 (později EC 278/279) ,,Gustav Klimt", který jezdil z Grazu přes Vídeň, Břeclav, Brno a Českou Třebovou do Prahy Hlavní nádraží. Vlak byl zrušen začátkem GVD (Grafikon Vlakové Dopravy) 2014/2015.

Obraz Portrét Adele Bloch-Bauer I (také zvaný Zlatá Adéla) zakoupil v roce 2006 Ronald Lauder za 135 milionů amerických dolarů (asi tři miliardy Kč), čímž se stal nejdražším zobchodovaným obrazem.[3] Později v roce 2006 byl tento rekord překonán díly Willema de Kooninga a Jacksona Pollocka, i tak tento portrét zůstává na třetí příčce.[4]

SmrtEditovat

11. ledna 1918 Klimta v jeho ateliéru ranila mrtvice, ochrnul na polovinu těla a byl převezen do vídeňského sanatoria. Tam 6. února 1918 zemřel na zápal plic způsobený epidemií španělské chřipky. Pochován je na vídeňském hřbitově Hietzing.

DíloEditovat

  • Hudba I (1895)
  • Hudba I (1895) (1899)
  • Judita a Holofernes I (1904–1905)
  • Vodní had I (1904–1907)
  • Tři období života ženy (1905)
  • Polibek (1907–1908)
  • Danae (1907–1908)
  • Hygieia (1907)
  • Zlatá Adele – Portrét Adele Bloch-Bauer (1907)

Zastoupení ve světových muzeíchEditovat

  • Česká republika: Národní galerie v Praze; Galerie výtvarného umění v Ostravě
  • Francie: Paříž – Musée d'Orsay; Štrasburk – Musée des Beaux-Arts
  • Itálie: Benátky – Galleria d’Arte Moderna; Řím – Galleria Nazionale d’Arte Moderna
  • Kanada: Ottawa – The National Gallery of Canada
  • Německo: Mnichov – Neue Pinakothek
  • Rakousko: Linec – Neue Galerie der Stadt Linz – Wolfgang Gurlitt Museum; Vídeň – Albertina Graphische Sammlung – Österreichische Galerie – Historisches Museum der Stadt Wien – Österreichische Nationalbibliothek – Österreichisches Museum für angewandte Kunst (Belvedere) – Zentralsparkasse der Gemeinde
  • USA: New York – The Museum of Modern Art

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat