Ferdinand Laufberger

rakouský malíř a rytec narozený v Čechách

Ferdinand Laufberger (16. února 1829 Bohosudov[1]17. července 1881 Vídeň[2]) byl rakouský malíř a rytec, narozený v Čechách.

Prof. Ferdinand Laufberger
Ferdinand Laufberger painter 1829 1881.jpg
Rodné jménoFerdinand Julius Laufberger
Narození16. února 1829
Bohosudov
Úmrtí17. července 1881 (ve věku 52 let)
Vídeň
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze (od 1844)
Akademie výtvarných umění ve Vídni (1852–1859)
Povolánímalíř, rytec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ferdinand Laufberger: Hra na slepou bábu (olejomalba, 1865)
Ferdinand Laufberger: Na Slovensku (repro Zlatá Praha)

ŽivotEditovat

Narodil se v Bohosudově (dnes část města Krupka, německy Mariaschein) v rodině Johanna Laufbergera (1784–1846) a jeho manželky Antonie (1803–1844). Pokřtěn byl jako Ferdinand Julius Wilhelm Laufberger, ve zdrojích je však běžně uváděn pouze s prvním křestním jménem.[1] Měl pět sourozenců, z nichž dva zemřeli předčasně. Od roku 1845 byla rodina policejně hlášena v Praze.[3][4]

Malířské vzdělání získal na akademiích v Praze (kde byl žákem Christiana Rubena) a Vídni.

Nejprve maloval obrazy z lidového života a v roce 1855 byl vyslán rakouskou pobočkou Lloyd's do dunajských knížectví a Konstantinopole, kde nakreslil řadu podkladů pro rytiny, které se setkaly s velkým ohlasem. Počátkem 60. let 19. století získal dvouleté stipendium vídeňské Akademie a cestoval po Francii a Itálii, Belgii a Anglii. V Paříži strávil 15 měsíců a vytvořil zde olejomalbu Publikum v Louvru. Poté se vrátil do Vídně.

Od roku 1868 byl po třináct let profesorem figurální kresby a malby na nově zřízené vídeňské uměleckoprůmyslové škole, v roce 1881 se stal jejím ředitelem. Zemřel ve Vídni.[2]

Ferdinand Laufberger a ČeskoEditovat

Český vlastenecky orientovaný tisk nevěnoval vídeňskému malíři systematickou pozornost. V roce 1906 zakoupila jeho dílo Na Slovensku Galerie v Rudolfinu.[5]

 
Pamětní deska Ferdinanda Laufbergera - Museum für Angewandte Kunst, Vídeň

DíloEditovat

V roce 1868 byl jmenován profesorem figurální kresby a malby na nově zřízené škole uměleckých řemesel Rakouského muzea a udělal hodně pro to, aby vzkvétala.

Laufberger maloval žánrové obrázky, většinou s humornými náměty:

  • Soukromý vědec pozoruje zatmění Slunce (Ein Privatgelehrter beobachtet eine Sonnenfinsternis, 1858)
  • Horští cestovatelé před statkem (Gebirgsreisende vor einem Bauernhaus, 1859)
  • Starý bakalář (Alter Junggeselle, 1860)
  • Útulné místečko (Ein gemütliches Plätzchen, 1861)
  • Genoveva v lese (Genoveva im Wald, 1861)
  • Letní večer v Prátru (Sommerabend im Prater, 1864)

V roce 1865 získal zakázku na oponu pro vídeňskou Komickou operu. Poté vytvořil několik menších dekorativních děl a pro novou budovu vídeňského Muzea užitého umění (Österreichisches Museum für angewandte Kunst/Gegenwartskunst) vytvořil sgrafitový vlys a fresky na zrcadlové klenbě schodiště (Venuše vycházející z moře, obklopena uměním).

Pracoval též jako rytec.

Posmrtné poctyEditovat

  • V roce 1889 byla po malíři pojmenována vídeňská Laufbergergasse
  • Ve vídeňském Muzeu užitého umění (Muzeum für angewandte Kunst) je umístěna jeho pamětní deska

ZajímavostiEditovat

  • Ferdinand Laufberger byl spoluautorem rakousko-uherských bankovek (10 zlatých – 1881 a 5 zlatých), které platily do zavedení korunové měny v roce 1892.[6][7]
  • Nejznámějším žákem Ferdinanda Laufbergera byl Gustav Klimt.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Laufberger na německé Wikipedii.

  1. a b Matrika narozených Bohosudov (Mariaschein) 1820-1846, snímek 72-73 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2021-01-22]. Dostupné online. 
  2. a b Ferdinand Laufberger (nekrolog). S. 718. Neue Illustrierte Zeitung [online]. 1881-07-31 [cit. 2021-01-21]. S. 718. Dostupné online. (německy) [nedostupný zdroj]
  3. Soupis pražských obyvatel: Laufberger Johann [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 
  4. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 341, obraz 254 [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 
  5. Ferdinand Laufberger: Na Slovensku. S. 340. Zlatá Praha [online]. [cit. 2021-01-21]. Čís. 28/1906-1907, s. 340. Dostupné online. 
  6. poznámka pod čarou. S. 237. Dílo [online]. [cit. 2021-01-21]. Čís. 1/1908-1909, s. 237. Dostupné online. 
  7. 10 Gulden 1880 (vyobrazení) [online]. Macho a Chlapovič, 2012-10-20 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Gitta Ho: "Laufberger, Ferdinand Julius Wilhelm" In: Bénédicte Savoy and France Nerlich (Eds.): Pariser Lehrjahre. Ein Lexikon zur Ausbildung deutscher Maler in der französischen Hauptstadt. Vol. 2: 1844–1870., Walter de Gruyter, 2015 ISBN 978-3-11-029064-6

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat