Císařská klenotnice ve Vídni

Císařská klenotnice ve Vídni (německy Schatzkammer) představuje poklad habsburských panovníků, vystavený ve vídeňském Hofburgu. Sídlí ve dvou podlažích severního traktu Hofburgu, zvaném Švýcarský dvůr (Schweizer Hof). Klenotnice se dělí na dvě části: na světskou a církevní pokladnici. Císařská klenotnice spadá pod správu vídeňského Uměleckohistorického muzea.

Klenoty Rakouského císařství pořízené v Praze císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem
Korunovační kříž, kopí sv. Longina

DějinyEditovat

První sbírkový soubor dal v Hofburgu shromáždit rakouský král Ferdinand I. Habsburský. Roku 1552 dal postavit Švýcarskou bránu Hofburgu a roku 1556 k nákupu a uspořádání sbírek povolal z Norimberka antikváře Jacopa Stradu, který zůstal v dvorské službě se svým synem také za jeho nástupců. První uložení sbírek včetně obrazů a soch bylo ve vídeňském klášteře augustiniánů. Podstatnou část uměleckých sbírek pořídil císař Rudolf II. a uchovával je ve své Kunstkomoře na Pražském hradě.

Švýcarský dvůr byl k Hofburgu přistavěn až v 18. století. Za Marie Terezie byl korunní poklad oddělen od ostatních sbírek a umístěn tam, kde je dosud. Přemístění sbírek mělo odvrátit pozornost od skutečnosti, že císařovna dala jejich část rozprodat a drahé kovy rozlít v mincovně na financování válek proti Prusku. Insignie Svaté římské říše byly v době napoleonských válek přivezeny z Norimberka a z Cách.

První stálá a veřejně přístupná expozice Světské klenotnice byla otevřena roku 1871, ostatní předměty se objevily v expozicích po otevření budov nových muzeí Uměleckohistorického a Přírodovědeckého v letech 1891 a 1889. Po roce 1918 byla expozice reorganizována a přesunuta do současných prostor. Nově vystaveny byly korunovační insignie království Lombardsko-benátského a ubyly šperky, které si nárokovali členové habsburské rodiny jako osobní majetek. Císařské insignie Svaté říše římské se po válečném intermezzu v roce 1945 vrátily z Norimberka.

SbírkyEditovat

Světská klenotniceEditovat

Nejvýznamnější exponáty:

GalerieEditovat

Církevní klenotniceEditovat

Obsahuje památky křesťanského chrámového umění, především preciosa a paramenta, dále soukromé oltáříky, devocionálie a votivní šperky. K nejvýznamnějším exponátům patří:

  • Gotické relikviáře císaře Karla IV. z Prahy:
    • Stříbrná zlacená truhlička s rytinami, uvnitř relikvie: články ze řetězu okovů sv. Petra
    • Zlaté monile Karla Velikého s relikvií pod křišťálem
    • Schránka na Kristovy jesličky
    • Křišťálový relikviář sv. Hedviky, Praha kolem 1350
  • Soubor privátních oltářů, chrámového nádobí a votivních šperků z Kunstkomory císaře Rudolfa II., především glyptika z dílen Miseroniů, například:
    • křestní souprava - konvice a podnos z lapisu lazuli ve zlaté montáži
    • Protějškové obrazy Krista Spasitele a Panny Marie, vyšívané kolibřím a papouščím peřím, Mexiko 1560-1580
  • Stříbrné oltáříky Matthiase Wallbauma, Augsburg 1620-1650
  • Patrový jantarový oltář, Königsberg kolem 1650

Oproti moderní instalaci světské klenotnice jsou tyto umístěny ve vitrínách z 19. století.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Rotraud Bauer, Rudolf Distelberger, Karl Leithe-Jaspers: Weltliche und geistliche Schatzkammer in Wien, Kunstführer. Wien 1991

Externí odkazyEditovat