Otevřít hlavní menu

Kurfiřt

kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské
Kurfiřti volí Jindřicha VII. římským králem. Zleva (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus).
Kurfiřtský hodnostní klobouk
Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku

Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny - Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.

Původní kurfiřtiEditovat

Původně volila krále všechna říšská knížata, nárok byl poprvé uplatněn roku 1198. Kolem poloviny 13. století se počet knížat volitelů (nazývaných nyní kurfiřty) ustálil na sedmi, což v roce 1356 formálně zlistinil císař Karel IV. svojí Zlatou bulou. Kurfiřti byli zároveň držiteli nejvyšších říšských úřadů.

Těchto původních sedm bylo:

tři duchovní:

čtyři světští:

Nově ustanovení kurfiřtiEditovat

V průběhu třicetileté války byl rýnský falckrabě Fridrich V., bojující proti císaři, zbaven svých držav Horní a Dolní Falce včetně kurfiřtské hodnosti, jež byly v roce 1623 uděleny bavorskému vévodovi Maxmiliánovi I. vestfálským mírem z roku 1648 byla rýnská (Dolní) Falc navrácena synovi Fridricha Falckého Karlu Ludvíkovi a současně mu byla udělena nová kurfiřtská hodnost. Počet volitelů se tak zvýšil na osm.

Dalším, devátým kurfiřtem byl v roce 1692 jmenován vévoda Brunšvicko-lüneburský (následně nazýván kurfiřtem hannoverským).

V souvislosti s napoleonskými válkami byla zrušena církevní kurfiřtství trevírská a kolínská a mohučské bylo převedeno do Řezna. Naopak byla vytvořena čtyři další světská kurfiřtství:

Po zániku Svaté říše římské v roce 1806 pozbyl titul kurfiřta opodstatnění (tj. volba císaře) a většina tehdejších kurfiřtů přijala jiné tituly. Jediný panovník, který pokračoval v užívání titulu kurfiřta, byl lankrabě hessensko-kasselský (tzv. Kurhessenský), a to z prestižních důvodů, aby si uchoval postavení seniora Hessenského domu vůči nově povýšenému velkovévodovi Hessensko-Darmštadtskému. Vládci Hessensko-Kasselska udrželi kurfiřtský titul a vládu až do porážky v prusko-rakouské válce a zániku samostatného státu v letech 18661867.

Kurfiřtské klobouky a insignieEditovat

 
České královské a kurfiřtské insignie

Symboly kurfiřtského úřadu, jejich hodnostní klobouky, případně pláště a další součásti slavnostního hávu, se na rozdíl od královských korun dochovaly jen vzácně, neboť byly vyrobeny z látky a tedy z pomíjivého materiálu. Dodnes se dochoval kurfiřtský klobouk český cca z roku 1640. Spolu s pláštěm a rukavicemi je přechováván ve Světské klenotnici vídeňského Dvorního hradu.[1] Braniborský kurfiřtský klobouk zhruba z roku 1650 je uložen v pokladnici (dómském muzeu) katedrály v Halberstadtu[2] a saský klobouk z doby kolem roku 1675 se nachází ve sbírkách královské zbrojnice[3] na drážďanském zámku. Spolu s kloboukem se ve sbírkách zbrojnice nachází i kurfiřtský ceremoniální meč vyrobený přibližně v roce 1425.[4] V roce 2013 byla podle nálezu z hrobu vyrobena replika falckého klobouku kurfiřta Jana Viléma pro město Düsseldorf, která je dočasně přechovávána při vévodském mauzoleu v kostele svatého Ondřeje.[5] Replika hannoverského klobouku je přechovávána v Bomannově muzeu v Celle a byla v roce 2014 prezentována na výstavě o hannoverské dynastii.[6]

ReferenceEditovat

  1. Článek "Kurfürst" na Wikiwand [online]. [cit. 2016-11-23]. S fotografií klobouku, pláště a rukavic. Dostupné online. (německy) 
  2. Článek o výstavě "Bavaria, Germania, Europa" [online]. [cit. 2016-11-23]. S fotografií klobouku. Dostupné online. (německy) 
  3. Katalog Státních uměleckých sbírek v Drážďanech [online]. [cit. 2016-11-23]. S fotografií klobouku. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-23. (německy) 
  4. Turistický portál Drážďan [online]. [cit. 2016-11-23]. S fotografií klobouku a meče. Dostupné online. (německy) 
  5. Článek "Krone von Düsseldorf" [online]. [cit. 2016-11-23]. S fotografií repliky klobouku. Dostupné online. (německy) 
  6. Oficiální stránky Bomannova muzea [online]. [cit. 2016-11-23]. S fotografií repliky klobouku. Dostupné online. (německy) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat