Maxmilián I. Bavorský

bavorský vévoda

Maxmilián I. Bavorský (17. dubna 157327. září 1651) zvaný „Veliký“ byl vévoda bavorský. Během třicetileté války byl významným spojencem Ferdinanda II. Štýrského, císaře Svaté říše římské, a za věrné služby v roce 1623 dostal tituly kurfiřt bavorský a také kurfiřt falcký, který byl zabaven kurfiřtovi Fridrichovi Falckému. Vyznamenal se také reformami v Bavorsku.

Maxmilián I.
kurfiřt a vévoda bavorský
Portrét
Portrét od Joachima von Sandrarta ze 17. století
Doba vlády159727. září 1651
Úplné jménoMaxmilián Josef Leopold Ferdinand
Titulyvévoda bavorský
kurfiřt bavorský (od r. 1623)
Narození17. duben 1573
Mnichov
Úmrtí27. září 1651
Ingolstadt
PředchůdceVilém V.
NástupceFerdinand Maria
ManželkyI. Alžběta Lotrinská
II. Marie Anna Habsburská
PotomciFerdinand Maria
Maxmilián Filip Hieronymus
RodWittelsbachové
OtecVilém V.
MatkaRenata Lotrinská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Maxmilián byl syn vévody Viléma V. a Renaty Lotrinské. Po odstoupení svého otce v roce 1597 z funkce se ujal vlády a během ní zlepšil správu, soudnictví, vojsko a uvedl rozervané finance do pořádku. Jako odchovanec jezuitů nebyl nakloněn protestantskému vyznání. Roku 1608 obsadil říšské město Donauwörth, dané do klatby, což vedlo k utvoření Protestantské unie. Naproti tomu se Maxmilián přičinil v roce 1609 o založení spolku katolických knížat, Katolické ligy, a stal se jejím náčelníkem. Maxmilián nebyl přítelem Habsburků a nerad svolil roku 1610 k přijetí tehdy ještě arcivévody Ferdinanda Štýrského do ligy, ale se zřením ke katolické věci mu přece jen postavil na počátku české války roku 1619 pomocné vojsko ligistické (30 000 mužů vedených Tillym), obsadil Horní Rakousy, které mu dal císař náhradou za pomoc v zástavu, a porazil ve spolku s císařskými české stavovské vojsko 8. listopadu 1620 na Bílé Hoře. Potom obsadil Horní Falc, již mu pak císař roku 1623 přiřkl odměnou místo Horních Rakous zároveň s hodností kurfiřtskou.

Když si však později císař zřídil veliké vlastní vojsko pod vedením Albrechta z Valdštejna a mínil ho použít k rozmnožení své moci ve Svaté říši, postavil se tomu Maxmilián rozhodně na odpor a na kurfiřtském sněmu v Řezně roku 1630 vymohl propuštění Valdštejnovo. Za války švédské musil po porážce Tillyho v bitvě u Rainu nad Lechem (1632) z Mnichova prchnout. Valdštejn ho ze msty nepodporoval. Po vítězství u Nördlingenu (1634) se účastnil Maximilián s celou mocí boje proti Francouzům i Švédům. Ale později jeho země příliš trpěla od nepřátel, pročež Maxmilián učinil roku 1647 u Ulmu s nepřítelem separátní příměří. Ve vestfálském míru si podržel Horní Falc i kurfiřtství.

Maxmilián byl dobrý státník, muž přísných mravů, pevné vůle a houževnaté vytrvalosti; jeho soukromý život měl pod vlivem jeho přepjaté a blouznivé zbožnosti pochmurný ráz asketické prostoty. Byl ženatý dvakrát: s Alžbětou Lotrinskou a s Marií Annou, dcerou Ferdinanda II. Z druhého manželství měl syny Ferdinanda Marii a Maximiliána Filipa.

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Albrecht IV.
 
 
Vilém IV.
 
 
 
 
 
 
Kunhuta Habsburská
 
 
Albrecht V.
 
 
 
 
 
 
Filip I. Bádenský
 
 
Jakobea z Badenu
 
 
 
 
 
 
Alžběta Falcká
 
 
Vilém V.
 
 
 
 
 
 
Filip I.
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Jana I. Kastilská
 
 
Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
Vladislav II. Jagellonský
 
 
Anna Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Anna de Foix a Candale
 
Maxmilián I. Bavorský
 
 
 
 
 
René II. Lotrinský
 
 
Antonín Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Filipa z Guelders
 
 
František I. Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Gilbert z Montpensieru
 
 
Renata Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Klára Gonzagová
 
 
Renata Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Jan I. Dánský
 
 
Kristián II. Dánský
 
 
 
 
 
 
Kristina Saská
 
 
Kristina Dánská
 
 
 
 
 
 
Filip I.
 
 
Isabela Habsburská
 
 
 
 
 
 
Jana I. Kastilská
 

Reference editovat

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Maximilián I., první kurfiršt bavorský“ Ottova slovníku naučného od anonymního autora.

Literatura editovat

  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 
Předchůdce Maxmilián I. Bavorský Nástupce
Vilém V. vévoda bavorský
15971651
Ferdinand Maria
Fridrich V. Falcký
jako kurfiřt falcký
kurfiřt bavorský
16231648
16231651
Karel I. Ludvík
jako kurfiřt falcký
Ferdinand Maria
jako kurfiřt bavorský

Externí odkazy editovat