Otevřít hlavní menu

Ferdinand Maria Bavorský

vévoda a kurfiřt bavorský

Ferdinand Maria (31. října 1636, Mnichov26. května 1679, Schleißheim) byl v letech 1651–1679 bavorským kurfiřtem.

Ferdinand Maria
bavorský kurfiřt
Portrét
Doba vlády 16511679
Narození 31. října 1636
Mnichov
Úmrtí 26. května 1679
Schleißheim
Pohřben Kostel svatého Kajetána (Mnichov)
Nástupce Maxmilián II. Emanuel
Manželky Jindřiška Adéla Marie Savojská
Potomci Marie Anna Christina Victoria
Maxmilián II. Emanuel
Luisa Margareta Antonie
Ludvík Amadeus Viktor
Kajetan Maria František
Josef Klement Kajetan
Violante Beatrix
Dynastie Wittesbašská
Otec Maxmilián I.
Matka Marie Anna Habsburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Ferdinand byl starším ze dvou synů bavorského kurfiřta Maxmiliána I. a jeho druhé ženy Marie Anny, dcery císaře Ferdinanda II. Po ukončení výuky u jezuitských učitelů ho jeho otec 11. prosince 1650 oženil Jindřiškou Adélou Savojskou. Po smrti svého otce roku 1651 byl Ferdinand nějaký čas v poručnictví své matky, která v zemi vládla jako regentka a jeho strýc vévoda Albrecht v té době působil jako zemský správce.

V roce 1654, když zemřel král Ferdinand IV. Habsburský, nabídl francouzský kardinál Jules Mazarin Ferdinandovi, aby kandidoval na říšský trůn. Ten však raději po dlouhém váhání 24. srpna 1654 svoji případnou kandidaturu odmítnul. Místo toho se Waldmünchenskou smlouvou 12. ledna 1658 zavázal ve volbě podpořit Leopolda Habsburského. Na oplátku pak Habsburkové rozhodli v jeho prospěch vleklý spor mezi ním a jeho bratrancem Karlem Ludvíkem Falckým o úřad říšského vikáře.

Díky opatrné politice vůči Francii Ludvíka XIV. mohl Ferdinand zajistit Bavorsku mír a pomocí zavedení merkantilistických hospodářských metod se mu podařilo překonat následky třicetileté války v Bavorsku mnohem rychleji než v ostatních německých zemích. Bavorsko mělo dočasně i plány na vytvoření kolonie v zámoří, ale kvůli výše zmíněné politice zdrženlivosti se těchto úmyslů vzdalo. Mezi léty 1662 až 1664 Ferdinand vojensky vypomáhal Rakousku v jeho válkách s Turky.

Po narození dlouho očekávaného dědice Maxe Emanuela v roce 1662 nechal císařský pár vystavět zámek Nymphenburg a theatinský kostel. Díky Ferdinandově manželce Henriettě se do Bavorska stahovalo mnoho hudebníků, umělců a architektů italského baroka.

Dne 17. února 1670 uzavřel Ferdinand v Mnichově s Francií spojeneckou smlouvu na 10 let. Zavázal se v ní k podpoře francouzských požadavků na španělské dědictví. Za to mu Francie vyplatila 180 000 tolarů a zavázala se mu k placení 400 000 tolarů ročně, pokud v případě, že propukne válka, bude Bavorsko stát na její straně. Přes tuto smlouvu a proti přání své manželky však Ferdinand zůstal v holandské válce, která začala o dva roky později, neutrální. Peníze z této smlouvy pak Ferdinand použil k vybudování vojska po francouzském vzoru. Kromě toho také nechal v Bavorsku vypracovat první obecní zřízení pro města.

Poslední léta životaEditovat

9. dubna roku 1674 zničil požár polovinu mnichovské rezidence a od té doby otřesená kurfiřtka zemřela ve věku 39 let 18. března 1676. Nedlouho po smrti své milované ženy, 31. října roku 1679 zemřel v zámku Schleißheim i sám Ferdinand Maria. Pochován byl do sarkofágu v kurfiřtské hrobce v Theatenkirche, který nechal vybudovat.

Manželství jeho nejstarší dcery Marie Anny Viktorie s jejím bratrancem, francouzským Velkým Dauphinem, jež bylo uzavřeno následujícího roku, bylo jeho posledním výsledkem bavorského spojenectví s Francií.

Ferdinand Maria v okamžiku své smrti zanechal státní pokladnu dobře naplněnou, od otce zděděný státní poklad ještě zvětšil.

PotomciEditovat

Kurfiřt Ferdinand Maria se oženil 25. června 1652 v Mnichově s princeznou Jindřiškou Adélou (1636–1676), dcerou vévody Viktora Amadea I. Savojského a jeho ženy princezny Kristýny Bourbonské. Z tohoto svazku se narodilo osm dětí (tři dcery a pět synů), z nichž však čtyři zemřely již v útlém věku:

  • Marie Anna Christina Victoria (1660–1690)
  • Maxmilián II. Emanuel Maria Kajetan (1662–1726), zvaný „Modrý kurfiřt“
  • Luisa Markéta Antonie (1663–1665)
  • Ludvík Amadeus Viktor (1665–1665)
  • mrtvě narozené dítě (*/† 1666)
  • Kajetán Maria František (1670–1670)
  • Josef Klement Kajetán (1671–1723)
  • Violanta Beatrix (1673–1731)

Vývod z předkůEditovat

ReferenceEditovat