Isabela Habsburská
Isabela Habsburská nebo také Alžběta (18. července 1501 Brusel – 19. ledna 1526 Gent) byla rakouská arcivévodkyně, sňatkem se stala královnou švédskou, norskou a dánskou (Kalmarská unie).
| Isabela Habsburská | |
|---|---|
| Královna dánská, norská a švédská | |
_12-10-2010_11-47-03.JPG) Královna Isabela Habsburská | |
| Doba vlády | 1515–1523 Dánsko a Norsko 1520–1521 Švédsko |
| Tituly | arcivévodkyně rakouská šlesvicko-holštýnská vévodkyně |
| Narození | 18. července 1501 Brusel |
| Úmrtí | 19. ledna 1526 (ve věku 24 let) Gent |
| Pohřbena | Katedrála sv. Knuda, Odense |
| Předchůdce | Dánsko a Norsko: Kristina Saská Švédsko: Christina Gyllenstierna |
| Nástupce | Dánsko a Norsko: Žofie Pomořanská Švédsko: Kateřina Sasko-Lauenburská |
| Manžel | Kristián II. Dánský |
| Potomci | Kristián Jan Maxmilián Filip Dorotea Kristina |
| Dynastie | Habsburkové |
| Otec | Filip I. Kastilský |
| Matka | Jana I. Kastilská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPůvod
editovatIsabela byla dcerou burgudského vévody Filipa Sličného (1478–1506) a jeho manželky, královny Kastilie a Leónu, Jany I. (1479–1555). Její rodiče měli bouřlivé manželství, ač se z počátku zdálo, že bude šťastné. Filip si nenechal ujít žádné potěšení a jeho žárlivá manželka mu byla neustále v patách, proto se Filip, za podpory svého tchána, aragonského krále Ferdinanda II., snažil prohlásit Janu za šílenou. Po Filipově smrti byla královna „šílená“ žalem uzavřena v klášteře, kde strávila zbytek života, a vládu nad Kastilií a Leonem převzal její otec.
Isabela měla pět sourozenců: Eleonoru (1498–1558), Karla (1500–1558), Ferdinanda (1503–1564), Marii (1505–1558) a Kateřinu (1507–1578).
Dětství prožila na dvoře své tety Markéty, která byla nizozemskou místodržitelkou, spolu s bratrem Karlem a sestrami Eleonorou a Marií. Její druhý bratr Ferdinand a nejmladší sestra Kateřina zůstali ve Španělsku, Ferdinand na dědečkově dvoře, kde se mu dostalo výchovy pro budoucího španělského krále, a Kateřina s matkou v klášteře. Isabelina teta Markéta byla velmi vzdělaná žena a všem dětem poskytla laskavou péči i skvělé vzdělání, jejím učitelem byl Adriaan Florenszoon Boeyens (pozdější papež Hadrián VI.)[1] Nemohla je však uchránit politických sňatků, které osnoval její otec, císař Maxmilián I., pro svá vnoučata.
Sňatek
editovat
Hlavní motivací pro uzavření sňatku bylo politické hledisko a rozšiřování vlivu. Proto císař Maxmilián na nic nečekal a začal vyjednávat s mladým dánským a norským králem Kristiánem II., nehledě na to, že se o něm šířily znepokojující zvěsti. Kristián byl považován za největšího zpustlíka své doby. Volba padla na Maxmiliánovu druhou vnučku.
11. července 1514 se tedy Isabela per procurationem provdala za dánského a norského krále Kristiána II., jehož při obřadu zastupoval její dědeček císař Maxmilián. O rok později, 12. srpna 1515, se v Kodani sňatek mezi Isabelou a Kristiánem zopakoval za jejich osobní účasti. Vztahy mezi králem a nevěstinou rodinou však zůstaly chladné.
Dánská královna Alžběta
editovatIsabela byla korunována na dánskou královnu a přijala jméno Alžběta. Kristián svou ženu nemiloval a otevřeně udržoval poměr s Holanďankou Dyveke Sigbritsdatter, jejíž rodina, které král udělil vysoké státní posty, udělala královně ze života peklo. Vztahy mezi manžely se zlepšily po Dyvekině smrti roku 1517.
Roku 1520 se spolu s manželem stali také královnou a králem švédským.
Smrt v Gentu
editovatRoku 1523 byl král Kristián II. svržen a na trůn nastoupil jeho strýc Frederik I. Bývalá královna Alžběta odmítla velkorysou nabídku nového krále, aby i s dětmi v Dánském království zůstala, a s manželem opustila zemi. Rodina odešla do Flander a nakonec se usadila v Lier v dnešní Belgii.
Teprve 24letá Isabela ukončila svou životní pouť 19. ledna 1526 v Gentu. Pohřbena v klášteře sv. Petra u Gentu a v roce 1883 byly její ostatky převezeny do Odense a uloženy v Katedrále sv. Knuda.[1]
Po smrti Isabelly předal Kristián své a Isabelliny děti v roce 1526 do péče jejich pratety Markéty Habsburské, nizozemské místodržitelky. Roku 1531 odcestoval zpět do Skandinávie, neboť se chtěl pokusit o znovuzískání dánského trůnu. Jeho snaha nebyla úspěšná, Kristián byl jat a po dlouholetém věznění zemřel; do Flander se již nevrátil. Po smrti Markéty Habsburské v roce 1530 se o další výchovu dětí starala nová místodržitelka habsburského Nizozemí, Isabellina mladší sestra Marie Habsburská.
Potomci
editovat.jpg)
- Jan (21. února 1518 – 11. srpna 1532)
- Maxmilián (*/† 1519)
- Filip Ferdinand (*/† 1519)
- Dorotea (10. listopadu 1520 – 20. září 1580), ⚭ 1535 Fridrich II. Falcký (9. prosince 1482 – 26. února 1556), kurfiřt falcký
- Kristina (1521–1590),
- ⚭ 1534 František II. Maria Sforza (4. února 1495 – 24. října 1535), milánský vévoda
- ⚭ 1541 František I. Lotrinský (23. srpna 1517 – 12. června 1545), vévoda lotrinský
- syn (*/† 1523)
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 161.
Literatura
editovat- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- GRÖSSING, Sigrid-Maria. Maxmilián I. : zakladatel habsburské světové říše. Praha: [s.n.], 2004. ISBN 80-249-0340-7.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Isabela Habsburská na Wikimedia Commons - The Peerage
Dánská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Kristina Saská |
1515–1523 Isabela Habsburská |
Nástupce: Žofie Pomořanská |
Norská královna_non_crown.png) | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Kristina Saská |
1515–1523 Isabela Habsburská |
Nástupce: Žofie Pomořanská |
Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: (manželka regenta) Christina Gyllenstierna |
1520–1521 Isabela Habsburská |
Nástupce: Kateřina Sasko-Lauenburská |
Šlesvicko-holštýnská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anna Braniborská |
1515–1523 s Žofií Pomořanskou, od r. 1518 Isabela Habsburská |
Nástupce: Žofie Pomořanská |
