Jan II. Kastilský

kastilský král

Jan II. Kastilský (6. března 1405, Toro22. července 1454, Valladolid) byl kastilský král v letech 1406–1454.

Jan II. Kastilský
král kastilský, kníže asturijský
Portrét
Doba vlády1406–1454
Narození6. března 1405
Toro
Úmrtí22. července 1454
Valladolid
PohřbenKlášter Miraflores
ManželkyMarie Aragonská
Isabela Portugalská
PotomciJindřich IV. Kastilský
Isabela Kastilská
Alfons Kastilský
DynastieTrastámarové
OtecJindřich III. Kastilský
MatkaKateřina z Lancasteru
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Původ, mládí

editovat

Narodil se jako jediný syn, poslední ze tří potomků kastilského krále Jindřicha III. a jeho manželky Kateřiny z Lancasteru. Na svět přišel v paláci královského kláštera sv. Ildefonsa v Toru v provincii Zamora. Byly mu pouhé dva roky, když jeho otec zemřel. Regenty malého infanta byli ustaveni jeho matka a strýc z otcovy strany, Fernando de Antequera, kteří rozdělili království na dvě části.

V tomto období jeho nedospělosti byla znovuzahájena válka proti Granadskému emirátu (1410–1411) a došlo ke sblížení s Anglií (1410) a Portugalskem (1411). Po uzavření tzv. Kompromisu z Caspe (1412) opustil regent Ferdinand Kastilii, aby převzal trůn Aragonie jako Ferdinand I. Aragonský; svou funkci regenta předal na různá místa: biskupovi Juanu Gonzálezovi Grajalovi ze Sigüenzy, biskupovi Pablovi de Santa María z Cartageny, Enrique Manuelovi de Villena y Castañeda a Per Afánovi de Ribera staršímu, jenž byl adelantado mayor de Andalucía. Kateřina z Lancasteru zemřela 2. června roku 1418 a v březnu následujícího roku 1419 byl Jan ve věku 14 let kortesy v Madridu prohlášen za plnoletého.

Svou důvěru dal kastilskému šlechtici Álvaru de Lunovi. To ovšem vedlo ke střetu se zájmy aragonských infantů a té části kastilské šlechty, jež s nimi byla spojená. Podpora, kterou Alfons V. Aragonský poskytl svým bratřím, vedla k válce mezi Kastilií v Aragonií v letech (1429–1430). Skončila vítězstvím Álvara de Luny a vypovězením aragonských infantů.

Manželství

editovat

Nedlouho poté uzavřel Jan manželství se svou sestřenicí Marií Aragonskou, dcerou strýce Ferdinanda I. Aragonského. Svatba se konala v Ávile 4. srpna roku 1420.

Královna Marie zemřela po dvaceti pěti letech manželství 18. února roku 1445. Porodila králi čtyři děti, tři dcery však zemřely v útlém věku. Král sice zůstal mužský dědic, syn Jindřich, ale v době královniny smrti infantovo manželství trvalo již sedm let a stále zůstávalo neplodné. Král se tedy na radu svého rádce a oblíbence Alvara z Luny 17. srpna roku 1447 oženil znovu, a to s téměř o čtvrt století mladší Isabelou Portugalskou, dcerou portugalského infanta Jana a Isabely, dcery vévody Alfonse z Braganzy.

Mladá královna po těžkém porodu dcery Isabely trpěla depresí a odmítala komunikovat s okolím kromě manžela. Hrabě z Luny se svůj velký vliv, který měl na krále, pokoušel uplatňovat i na Isabelu, ta se však nechtěla podvolit a pokoušela se přesvědčit manžela, aby se hraběte zbavil. To se jí posléze podařilo a společně najali Alfonse Peréze z Vivera na Lunovo odstranění. Hrabě z Luny spiknutí odhalil a svého potenciálního vraha sám zabil. Zato byl uvězněn, odsouzen a 3. června roku 1453 ve Valladolidu stětím popraven.

 
Dvojitý erb Jana a Isabely na náhrobku v Miraflores

Král krátce poté onemocněl a 22. července roku 1454 ve Valladolidu zemřel, jen rok a měsíc po popravě Álvara de Luny. Pohřben byl v kostele sv. Pavla ve Valladolidu, odtud však byly jeho ostatky přeneseny do kláštera Miraflores, kde spočívají vedle ostatků jeho druhé manželky Isabely Portugalské a jejich syna infanta Alfonse. Hroby královského páru kryje náhrobek z alabastru z rukou sochaře Gila de Siloe.

Následníci

editovat

Vlády se po Janově smrti ujal jeho prvorozený syn Jindřich, který královnu vdovu i s oběma dětmi poslal do vyhnanství na hrad v Arévalu. Zde se Isabelin psychický stav značně zhoršil. Trpěla halucinacemi a přestala poznávat své okolí, bloumala pomatená po chodbách hradu a volala mrtvého Álvara z Luny. Zemřela v srpnu 1496. Duševní chorobu po ní podědila vnučka Jana.

Protože legitimita jediné dcery Jindřicha IV. Kastilského Jany byla zpochybňována, po jeho smrti v roce 1474 kastilský trůn připadl Isabele, dceři Jana II. Kastilského z jeho manželství s Isabelou Portugalskou, neboť další Janův syn Alfons byl v té době již mrtev.

Potomci

editovat

Jan II. Kastilský byl dvakrát ženat. Z prvního manželství s Marií Aragonskou se narodily čtyři děti, tři dívky a chlapec; všechny dcery však zemřely již v útlém věku:

  • Kateřina Kastilská (5. října 1422 –17. září 1424), pohřbena v kostele sv. Pavla ve Valladolidu
  • Eleonora Kastilská (10. září 1423 – 22. srpna 1425), pohřbena tamtéž
  • Jindřich IV. Kastilský (5. ledna 1425 – 11. prosince 1474), kníže z Asturie, následník kastilského trůnu, pozdější kastilský král. ∞ 1. 1436 Blanka II. Navarrská, ∞ 2. 1455 Jana Portugalská. Pohřben po boku své matky v klášteře Santa María de Guadalupe.
  • Marie Kastilská (1428–1429), pohřbena v klášteře sv. Františka v Cuéllaru, kde její otec zřídil nadaci pro její duši.

Podruhé se oženil s Isabelou Portugalskou (1428–1496), jež mu porodila dvě děti, dceru a syna:

  • Isabela Kastilská (22. dubna 1451 – 26. listopadu 1504), po smrti svého nevlastního bratra Jindřicha IV. Kastilského kastilská královna. ∞ Ferdinand II. Aragonský, pohřbena v Královské kapli v Granadě
  • Alfons Kastilský (17. listopadu 1453 – 5. července 1468). Kníže z Asturie a pretendent trůnu jako Alfons XII. Pohřben v klášteře Miraflores.

Současnost

editovat

V roce 2006 u příležitosti rekonstrukce kláštera Miraflores rozhodlo Generální ředitelství kulturních statků a dědictví vlády Kastilie a Leónu realizovat antropologický průzkum posmrtných ostatků Jana II. Kastilského a jeho druhé manželky, jež byly uloženy v kryptě pod královským náhrobkem a ostatků uložených pod náhrobkem infanta Alfonse Kastilského, situovaného po straně téhož kostela. Průzkum provedli Luis Caro Dobón a María Edén Fernández Suárez, výzkumní pracovníci katedry antropologie University v Leónu. Skelet krále Jana byl téměř kompletní, kdežto z kostry jeho manželky se dochovaly pouze některé kosti.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Alfons XI. Kastilský
 
 
Jindřich II. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Eleonora z Guzmánu
 
 
Jan I. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Juan Manuel
 
 
Jana z Peñafielu
 
 
 
 
 
 
Blanka de La Cerda y Lara
 
 
Jindřich III. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Alfons IV. Aragonský
 
 
Petr IV. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Teresa d'Entença
 
 
Eleonora Aragonská
 
 
 
 
 
 
Petr II. Sicilský
 
 
Eleonora Sicilská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Korutanská
 
Jan II. Kastilský
 
 
 
 
 
Eduard II.
 
 
Eduard III.
 
 
 
 
 
 
Izabela Francouzská
 
 
Jan z Gentu
 
 
 
 
 
 
Vilém III. Holandský
 
 
Filipa z Hainault
 
 
 
 
 
 
Johana z Valois
 
 
Kateřina z Lancasteru
 
 
 
 
 
 
Alfons XI. Kastilský
 
 
Petr I. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Marie Portugalská
 
 
Konstancie Kastilská
 
 
 
 
 
 
Juan García de Padilla
 
 
Marie z Padilly
 
 
 
 
 
 
María Fernández de Henestrosa
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan II de Castilla na španělské Wikipedii.

Literatura

editovat
  • Porras Arboledas, Pedro Andrés, Juan II, 1406–1454. Palencia: La Olmeda, 1995. ISBN 84-8173-026-2
  • Alfonso Franco Silva, Las intrigas políticas de Juan Pacheco, del combate de Olmedo a la muerte de Juan II (1445–1454). Anuario de estudios medievales, ISSN 0066-5061, Nº 37, 2, 2007, s. 597–652.
  • Villarroel González, Óscar, Capilla y capellanes reales al servicio del rey en Castilla: la evolución en época de Juan II (1406–1454). En la España medieval, ISSN 0214-3038, Nº 31, 2008, s. 309–356
  • Fernández Pirla, José María, Las ordenanzas contables de Juan II de Castilla. Madrid: Tribunal de Cuentas, Servicio de Publicaciones, D.L. 1985. ISBN 84-505-2253-6
  • Cañas Gálvez, Francisco de Paula, La música en la Corte de Juan II de Castilla (1406–1454). Nuevas fuentes para su estudio. Revista de Musicología, ISSN 0210-1459, XXIII (2000), nº 2, s. 367–394
  • Cañas Gálvez, Francisco de Paula, La itinerancia de la corte de Castilla durante la primera mitad del siglo XV: el eje Burgos-Toledo, escenario burocrático-administrativo y político de la Monarquía en tiempos de Juan II, en L'Itinérance des cours (fin XIIe. siècle milieu XVe. siècle): un modèle ibérique?, e-Spania: Revue électronique d'études hispaniques médiévales, ISSN 1951-6169, nº 8, 2009 (Ejemplar dedicado a la Itinérance des cours)
  • Cañas Gálvez, Francisco de Paula, La diplomacia castellana durante el reinado de Juan II: la participación de los letrados de la Cancillería Real en las embajadas regias. Anuario de Estudios Medievales, ISSN 0066-5061, 40/2, julio-diciembre de 2010, s. 691–722.
  • Cañas Gálvez, Francisco de Paula, La cámara de Juan II: vida privada, ceremonia y lujo en la corte de Castilla a mediados del siglo XV, en Evolución y estructura de la Casa Real de Castilla, Vol. 1, Madrid, Ediciones Polifemo, 2010, ISBN 978-84-96813-45-8, s. 81–195.
  • Cañas Gálvez, Francisco de Paula, El itinerario de la corte de Juan II de Castilla (1418–1454), Sílex Ediciones, Madrid, 2007, ISBN 978-84-7737-187-8

Externí odkazy

editovat
Král Kastilie a Leónu
Předchůdce:
Jindřich III.
14061454
Jan II. Kastilský
Nástupce:
Jindřich IV.
Kníže z Asturie
Předchůdce:
Infantka Marie
14051406
Jan II. Kastilský
Nástupce:
Infantka Kateřina