Otevřít hlavní menu

Kunhuta Rakouská (16. března 1465, Vídeňské Nové Město6. srpna 1520, Mnichov) byla rakouská arcivévodkyně, manželka bavorského vévody Albrechta IV..

Kunhuta Habsburská
bavorská vévodkyně
Kunigunde von Habsburg.jpg
Manžel Albrecht IV. Bavorský
Narození 16. března 1465
Vídeňské Nové Město
Úmrtí 6. srpna 1520
Mnichov
Pohřbena Frauenkirche v Mnichově
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Původ a mládíEditovat

Kunhuta byla čtvrtým dítětem a jedinou dcerou (starší Helena zemřela krátce po narození) císaře Fridricha III. a jeho manželky Eleonory Portugalské. Jméno dostala podle otcovy oblíbené svaté Kunhuty, manželky císaře Jindřicha II. (972/3–1024), jež se podrobila zkoušce ohněm, protože se objevily pověsti, že podvedla svého manžela.

V raném věku přišla o matku – císařovna Eleonora zemřela 3. září 1467. Po její smrti o ní pečovala matčina hofmistryně Elsa Pellendorferová. Jako mladá arcivévodkyně se Kunhuta naučila dokonale ručním pracím, umění jezdit na koni a lovit. Všestranné vzdělání se tehdy pro dívky nehodilo, ale pravděpodobně se naučila číst a psát pod vedením učitelů svého bratra Maxmiliána.

Císař si pohrával s myšlenkou dceru vdát za tureckého sultána Mehmeda (Mohameda) II., jednání mezi císařem a tureckou portou nebyla nikdy potvrzena ani vyvrácena. Císařova dcera byla žádoucí nevěstou a v první řadě stál uherský a český král Matyáš Korvín, byl však odmítnut. Když pak v roce 1477 vtrhl do Rakouska, uzavřel s císařem mírovou smlouvu, podle níž musel císař zaplatit 100 000 zlatých nebo se Kunhuta měla stát manželkou Matyášova švagra, syna neapolského krále. Císař si se smlouvou nelámal hlavu a prostě ji nedodržel. Matyáš pak v roce 1485 vtrhl do Vídně a setrval v ní do své smrti v roce 1490.

ManželstvíEditovat

Kdo však povolení k sňatku dostal byl bavorský vévoda Albrecht IV., který císaři nabídl pro Kunhutu „krvavé věno“. Albrecht bojoval se svým bratrem Kryštofem o vládu v Bavorsku, jejíž obětí se stal jejich společný přítel Niklas z Abensbergu. Jeho majetek pak, na Albrechtův návrh, mohl císař Albrechtovi dát jako dceřino věno. Albrecht mezitím obsadil císařské Řezno a své ženě zakázal, aby se vzdala dědických práv, protože se jednou chtěl po Fridrichovi III. stát císařem[1].

Když se Fridrich dozvěděl o obsazení Řezna, povolení k sňatku zase zrušil, bylo již ale pozdě. Svatba Albrechta a Kunhuty se konala 2. ledna 1487 v Innsbrucku.

Válka mezi Albrechtem a Fridrichem by na sebe nedala dlouho čekat, naštěstí dokázal Maxmilián obě znesvářené strany usmířit. A tak se mohli otec s dcerou ještě naposledy vidět, když v létě 1492 připlula Kunhuta s manželem a dcerami do Lince. Císař rok na to zemřel. Po Albrechtově smrti 18. března 1508 se Kunhuta uchýlila do Püttrichova duchovního útulku. Její manžel před smrtí ustanovil zákon o následnictví, který měl zabránit dělení území, proto má vládnout vždy nejstarší syn. Kunhuta však u svého bratra císaře Maxmiliána prosadila, že vévodou se stane jak její starší syn Vilém, tak mladší Ludvík, s čímž Vilém nesouhlasil. Později se ukázalo, že Ludvík má o vládní záležitosti pramalý zájem a raději vede veselý život.

Bavorská vévodkyně Kunhuta zemřela v pětapadesáti letech v Mnichově.

PotomciEditovat

Seznam osmi dětí:[2]

1518 braniborsko-kulmbašský markrabě Kazimír
1529 falckrabě Ota

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Sigrid-Maria Grössing , Maxmilián I. : zakladatel habsburské světové říše, 1. vyd., Praha 2004, ISBN 80-249-0340-7
  2. http://genealogy.euweb.cz/wittel/wittel9.html#S

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Bavorsko-Mnichovská vévodkyně
Předchůdce:
Anna Brunšvicko-Grubenhagenská
14871508
Kunhuta Rakouská
Nástupce:
Bavorsko-Landshutská vévodkyně
Předchůdce:
Hedvika Jagellonská
15031508
Kunhuta Rakouská
Nástupce:
Bavorská vévodkyně
Předchůdce:
Markéta Holandská
(1341–1347)
15031508
Kunhuta Rakouská
Nástupce:
Jakobea z Badenu