Andreas Osenbruck

zlatník a klenotník

Andreas Osenbruck (též Ondřej Ofenperk, Osnabruck, Offenberg, Osenrück, Osenpeck), někdy též Andreas Ochsenbruck (* před 1570 Německo – po 1622) byl v Praze naturalizovany český zlatník a klenotník v období rudolfínského manýrismu.

Andreas Osenbruck
Narození 1570 nebo 16. století
Úmrtí 1622
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

O jeho původu a vyučení zatím není nic známo. Podle jména byl rodem Němec. Před rokem 1611 přesídlil do Prahy a stal se dvorním (komorním) zlatníkem, jak svědčí jeho jméno v komorních účtech císaře Rudolfa II. na Pražském hradě. Až do roku 1619 pracoval v Praze především pro císaře Rudolfa II. a jeho bratra Matyáše. Až do roku 1622 působil také ve městě[1].

DíloEditovat

Pro císaře a jeho dvořany vytvořil mnohé klenoty a šperky. Nejslavnější ze zlatých řetězů je ten pražský se 17 figurálními přívěsky, pravděpodobně svatební dar pro Christiana I., z Eggenbergu a Marii Arnoštku ze Šternberka[2], darovaný jejich zpovědníku Janovi Ignáci Dlouhoveskému, který byl proboštem Metropolitní kapituly svatovítské a přívěsky dal namontovat na monstranci ve Svatovítském pokladu. Po roce 1988 byly přívěsky z monstrance sňaty a dosud jsou vystaveny v expozici Příběh Pražského hradu. Dále Osenbruck zhotovil řetěz druhotně darovaný voršilkám v Brně. Dochovaly se také tři zlaté montáže nádob z řezaných drahokamů, například jaspisová konvice ve sbírkách Kunsthistorisches Musea ve Vídni.

Jeho nejslavnější prací je zlaté žezlo a zlaté jablko korunovačních klenotů, zhotovené pro císaře Matyáše roku 1615, zdobené emailem a posázené diamanty, mořskými perlami a safíry. Žezlo je signované. V letech 1602 až 1804 sloužilo jako součást insignií římských císařů, dnes je vystaveno ve Světské klenotnici Hofburgu ve Vídni. Podle stylu je žezlo přizpůsobeno Rudolfově koruně, a tak byl Osenbruck přímým následovníkem Jana Vermeyena.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Anděla Horová a kol.: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, II. N-Ž, Praha 1995.
  2. Dana Stehlíková (ed.), Bohemia sancta, křesťanské umění osmi století, Caltanissetta-Syrakusy-Praha 2004, s.131, č.k.94

LiteraturaEditovat

  • DISTELBERGER, Rudolf: Die Kunstkammerstücke, in: Prag um 1600, Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II.. Katalog der Ausstellung in Essen und Wien, Freren 1988, s. 449 - 452.
  • STEHLÍKOVÁ, Dana: Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Praha Libri 2003, citovaná strana 350; ISBN 80-85983-90-7.
  • STEHLÍKOVÁ, Dana: Bohemia sancta, křesťanské umění osmi století. Nakladatelství Lidové noviny Caltanissetta-Syrakusy-Praha 2004.
  • SANDRART, Joachim von: Teutsche Academie der Edlen Bau-, Bild- und Mahlerey-Künste. Nürnberg 1675.