Otevřít hlavní menu

Zdymadlo Dolany

Zdymadlo Dolany-Dolánky se nachází na Vltavě na říčním kilometru 26,7 (jez 27,38) mezi městem Libčice nad Vltavou a vesnicemi Dolánky na pravém břehu a Dolany na levém břehu, v okrese Mělník
Celkový pohled na jez s objektem MVE, v popředí ostrovem oddělený plavební kanál
Zdymadlo Dolany

Zdymadlo Dolany-Dolánky se nachází na Vltavě na říčním kilometru 26,7 (jez 27,38) mezi městem Libčice nad Vltavou a vesnicemi Dolánky na pravém břehu a Dolany nad Vltavou na levém břehu, v okrese Mělník. Skládá se z jezu o dvou polích a z plavebního kanálu s plavební komorou při pravé straně řeky. Předchází mu zdymadlo Klecany, následuje zdymadlo Miřejovice. Provozovatelem všech zdymadel je Povodí Vltavy, státní podnik.

HistorieEditovat

 
Původní správní budova u plavebních komor

Stavbu soustavy zdymadel na Vltavě a Labi řídila „Komise pro kanalisování Vltavy a Labe v Čechách“, ustavená roku 1896. V rámci této akce bylo vybudováno firmou Lanna 11 zdymadel mezi Prahou a Saskem, dimenzovaných pro plavební hloubku 2,10 metru a lodi o nosnosti 1000 tun.[1] Výstavbu financovala ze dvou třetin rakouská vláda a z jedné třetiny české místodržitelství.[2] Zdymadlo Dolany bylo dokončeno v roce 1901,[3] původní meandry Vltavy byly v rámci zesplavnění napřímeny.[4] Napuštěním jezové zdrže došlo k zatopení rechlí pod Levým Hradcem, čímž zanikl i husinecký Hlouškův mlýn.[5]

V letech 1986–1989 byl jez zrekonstruován.

Maximální průtok v tomto profilu byl zaznamenán v srpnu 2002, a to asi 5300 m³/s.[6]

JezEditovat

Jez měl původně dvě pole a byl pohyblívý hradlový se sklopnými slupicemi.[3]

V letech 1986–1989 byl zrekonstruován: byla přestavěna jezová pole, podjezí i jezové pilíře, postaven nový velín a vybudováno nové technologické zařízení.[3] Nový jez má tři pole,[4] je z dutých ocelových klapek, má hradicí výšku 3,3 metru na pevném prahu.[3] Ve sklopné poloze tvoří práh Jamborova typu s minimálním vzdutím.[3] Vzdutí zdrže sahá až ke klecanskému jezu, délka vzdutí je 9,64 km.[3] Objem zdrže je 4,31 milionu m³.[3] Ze zdrže odebírána voda[3] například pro libčické šroubárny, klecanský kamenolom atd.

Jez je při levém břehu vybaven malou vodní elektrárnou,[3] která byla stavěna od listopadu 1995 do ledna 1998.[4][6][7] Má dvě soustrojí s horizontálními přímoproudými Kaplanovými turbínami s hltností po 80 m³[6], maximální celkový výkon je 4,55 MW[6][7] (5 MW[4]), provozní spád je 2,3 až 4,2 metru.[6]

Plavební komoryEditovat

 
Plavební komora Dolánky, vjezd
 
Velká plavební komora z napuštěné malé komory

Plavební kanál je při pravé straně řeky, oddělen od hlavního ramene ostrovem měsíčkovitého tvaru. Části plavebního kanálu vně plavebních komor mají délku 520 (nad komorami) a 150 metrů (pod komorami) a šířku ve dně 20–30 metrů.[6][7] Komory jsou dvě, umístěné za sebou a mají jedna vrata společná. Směrem po proudu leží nejdříve menší a za ní větší.[3]

Malá plavební komora má stěny z kyklopského zdiva [3], užitnou délku 52,1 metrů a šířku 11 metrů. Velká plavební komora má svislé larsenové stěny [3] užitnou délku 133,4 metrů a vnitřní šířku 20 metrů, přičemž šířka vrat a tedy užitná šířka komory je jen 11 metrů. Obě komory je též možno spojit a při otevřených středních vratech pak disponují užitnou délkou 197 metrů. (V některých i oficiálních dokumentech jsou udávány i jiné nepřesné hodnoty, např.[4], str. 21). Zajímavostí je, že malá plavební komora měla původně užitnou délku 73 metrů a horní vzpěraná vrata, ale později byla v jejím horním ohlaví osazena hydraulicky podpíraná klapka, podobná jezové klapce, čímž došlo k jejímu zkrácení.

Užitná šířka plavebních komor 11 metrů je dnes již nevyhovující a delší dobu se plánuje výstavba plavební komory nové. Původně se uvažovalo s plavební komorou s užitnou šířkou 12 metrů a délkou 90 metrů ([4], str. 17), dnes se připravuje výstavba plavební komory odpovídající minimálně kategorii Va mezinárodní klasifikace vodních cest [8], tedy minimálně šířky 12 až 12,5 metrů, délky 115 metrů a hloubky nad záporníkem 4 až 4,5 metrů.[9] Na ostrově mezi řekou je dále rezervován prostor pro případnou výstavbu plavební komory odpovídající třídě Vb, tedy s užitnou šířkou 12 metrů a délkou 190 metrů.[4]

Plavební komory jsou v provozu denně od 7 do 17 hodin, přičemž požadavek na proplavení v době od 6:30 do 7 a od 17 do 18 hodin je třeba projednat přímo na plavební komoře (telefon 315 787 028).[10]

V současné době zde linková osobní doprava představuje jen jeden pár spojů Pražské paroplavební společnosti ročně v trase Praha–Mělník, územní plán obce Dolany nad Vltavou počítá s rozvojem turistiky a zavedením častější rekreační lodní dopravy.[4]

ReferenceEditovat

  1. Vodní dílo Klecany, Povodí Vltavy s. p.
  2. Vlastimil Pazourek: Největší vodní cesty v Čechách Archivováno 21. 12. 2007 na Wayback Machine, časopis 21. století, 20. 1. 2006
  3. a b c d e f g h i j k l Zdymadlo Dolany – Dolánky
  4. a b c d e f g h >Územní plán obce Dolany, návrh Archivováno 11. 3. 2016 na Wayback Machine, nedatováno, str. 17, str. 21
  5. Ing. Zdeněk Karas, CSc.: „Kapitoly z novodobých dějin Roztok a Žalova: Na cestě k československé samostatnosti, 1893–1918“, Odraz, č. 5/2006, měsíčník Roztok a Žalova, str. 18–22 (zmínka o Dolanském zdymadle na str. 21)
  6. a b c d e f Libčice – Dolany, Povodí Vltavy s. p.
  7. a b c Územní plán sídelního útvar Libčice nad Vltavou, aktualizace po změně č. 3, AUSR. spol. s r. o., prosinec 2006, str. 9
  8. Investice do budoucnosti vodních cest v České republice, Server Silnice-Železnice
  9. Prováděcí vyhláška 222/1995 kterou se provádí zákon o vnitrozemské plavbě 114/1995 Sb.
  10. Plavební vyhláška 1/2006. www.spspraha.cz [online]. [cit. 2009-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-19. 

Externí odkazyEditovat