Otevřít hlavní menu
Tento článek je o části Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce Zbraslav (rozcestník).

Zbraslav (německy Königsaal[3]) je městská čtvrť a katastrální území na jihu Prahy, bývalé město. Téměř celé území čtvrti se rozkládá mezi levým břehem Vltavy a pravým břehem Berounky, malá část (tzv. Závist - oppidum Závist) však zasahuje i na pravý břeh Vltavy, kde se nachází i nádraží Praha-Zbraslav na železniční trati 210 Praha-Čerčany-Dobříš. Pravý a levý břeh Vltavy zde propojuje silniční most Závodu míru.

Praha-Zbraslav
Zbraslav z pravého břehu Vltavy; v popředí most Závodu míru, v pozadí Radotín

Zbraslav z pravého břehu Vltavy; v popředí most Závodu míru, v pozadí Radotín

Praha-Zbraslav – znak
znak
Praha-Zbraslav – vlajka
vlajka
městská část hlavního města Prahy
městský obvod: Praha 5
správní obvod (pověřený úřad): Praha 16
katastrální výměra: 9,85 km²
obyvatel: 9 930 (31. 12. 2017[1])
hustota zalidnění: 1008 obyv./km²
celých katastrálních území: 2
částí katastrálních území: 0
celkem územně tech. jednotek: 2
počet zákl. sídelních jednotek: 12

PSČ: 156 00
adresa úřadu MČ: Úřad MČ Praha-Zbraslav
Zbraslavské nám. č.p.464
Praha-Zbraslav
156 00 Praha 516
info@mc-zbraslav.cz
starostka: Ing. Zuzana Vejvodová
Oficiální web: www.mc-zbraslav.cz
Praha-Zbraslav na mapě
Zbraslav
část obce a katastrální území hl. města Prahy
kód katastrálního území:
připojení k Praze: 1974
městská část: Praha-Zbraslav
správní obvod (pověřený úřad): Praha 16
městský obvod: Praha 5
počet územně tech. jednotek: 1
základní sídelní jednotky: 9
katastrální výměra: 7,83 km²
obyvatel: 9 617 (31. 12. 2015[2])
hustota zalidnění: 1 228 obyv./km²
Zámek Zbraslav od jihu

Rozloha katastrálního území činí 7,8209 km2 a tvoří většinu území městské části Praha-Zbraslav. Zbraslav vznikla sloučením obcí Zbraslav, Záběhlice a Žabovřesky. Mimo zástavby těchto tří obcí zde dále existují osady Báně (Baně), Strnady a výše zmíněná Závist. U silnice na Baně poblíž odbočky na Lipence je vybudováno sídliště Zbraslav.

Praha-Zbraslav je od roku 1990 městskou částí tvořenou katastrálními územími Zbraslav a Lahovice. Rozloha celé městské části je 984,86 ha. Městská část je součástí městského obvodu Praha 5. Rozšířenou přenesenou působnost pro ni vykonává sousední městská část Praha 16 (Radotín) v rámci stejnojmenného správního obvodu.

Obsah

HistorieEditovat

Poprvé je Zbraslavi písemně zmíněna roku 1115 jako majetek kláštera v Kladrubech (Zebrezlauo/Izbrazlau) v listině od Vladislava I., jehož starším bratrem byl Břetislav II. Král Václav II. na Zbraslavi založil cisterciácký klášter Zbraslav (zakládací listina 10. srpna 1292, stavba ukončena v roce 1296). Od 13. století se klášter začal mimo jiné používat jako pohřebiště členů vládnoucí vrstvy, v čemž se hojně pokračovalo až do jeho zrušení. Během let zde byla pohřbena například Eliška Přemyslovna, Václav II. nebo Václav III. Zbraslavská kronika na začátku 14. století popisovala Zbraslav jako rybářskou vesničku. Někdy před rokem 1653 byla Zbraslav povýšena na městys. Klášter byl zrušen v roce 1785.

U Zbraslavi se do roku 1829 Berounka vlévala do Vltavy, po velké vodě se však její řečiště přesunulo severně k Lahovicím a původní řečiště se změnilo v tůň Krňák. Jako lékař zde za první republiky pracoval Vladislav Vančura, jako učitel počátkem 90. let Michal Viewegh, který své zkušenosti zachytil v knize Výchova dívek v Čechách.

Roku 1924 byly ke Zbraslavi připojeny Žabovřesky a Záběhlice;[4] zrušeny byly i jejich katastry. Od roku 1967 byla Zbraslav samostatným městem, které bylo roku 1974 připojeno k Praze. Od roku 1990 tvoří Zbraslav spolu se sousedními Lahovicemi (včetně Lahoviček) městskou část Praha-Zbraslav.

V zámku na Zbraslavi byly do roku 2009 sbírky asijského umění Národní galerie v Praze. Veřejnosti je přístupná pouze přední (jižní) část parku, vchod je ze západní strany (z náměstí kolem pivovaru vlevo).

NázevEditovat

Německý název bývalé obce Zbraslav je Königsaal.[5] Toto označení vychází z latinského názvu zdejšího kláštera, Aula Regia - Královský dvůr.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Oppidum Závist.
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek na Zbraslavi.
  • Zbraslavský klášter a zámek
  • Hradiště Havlín – ostroh nad obcí. Výšinné opevněné sídliště s archeologickými stopami.
  • Kostel svatého Havla – ulice Výzkumníků, na návrší Havlín. Spolu s kostelem jsou chráněny i hřbitov a kostnice.
  • Pivovar – U Národní galerie čp. 470 a 471
  • Živnostensko-průmyslová škola, nyní zvonařská dílna – U Národní galerie čp. 488
  • Myslivna – U Národní galerie čp. 474.
  • Storchova vila – Bartoňova 630. Vila se zahradou s podzemními prostorami a terasami, oplocení a ohradní zeď s branou. Nachází se na východním úpatí vrchu Havlína.
  • Vančurova vila – Vladislava Vančury čp. 635.
  • Boží muka fořta Jana Michny – U Národní galerie, před čp. 470 a 472
  • Adamova výklenková kaplička – Žitavského, U klubovny, u čp. 522
  • Varhany ve sboru církve Československé husitské – Pod špejcharem čp. 694
  • Kříž a pavilon Karlův stánek – na návrší Havlín, parc. 692/7
  • Pomník padlým – Zbraslavské náměstí

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Obyvatelstvo Prahy podle městských částí 1991–2017 [online]. Český statistický úřad [cit. 2018-06-22]. Dostupné online. 
  2. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2015 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. 
  3. viz např. Bohumír Jan Dlabač: Krátké wypsánj́ Českého Králowstaj́ pro pouze českau sskolnj mládež, vydal František Fetterle, Praha, 1818, str. 468
  4. František Kadleček: Zbraslav Archivováno 3. 5. 2009 na Wayback Machine, web Zbraslav & historie, soukromý web R. Svobody, rubrika Napsali o Zbraslavi
  5. Viz např. Bohumír Jan Dlabač: Krátké wypsánj́ Českého Králowstaj́ pro pouze českau sskolnj mládež, vydal František Fetterle, Praha, 1818, str. 468

LiteraturaEditovat

  • NEUMAN, Emanuel. Pamětihodnosti Zbraslavě. Zbraslav: Vondruška, [po r. 1926]. Dostupné online. Stručné dějiny zaměřené především na osudy zbraslavského kláštera doplňuje průvodce upozorňující na další pamětihodnosti této dnešní pražské městské části.. 
  • Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. Obsáhlý místopis dané části Prahy připravený místními pedagogy u příležitosti 50. výročí panování Františka Josefa I. v r. 1898.. 
  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat