Zbraslav

část hlavního města Prahy
Tento článek je o části Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce Zbraslav (rozcestník).

Zbraslav (německy Königsaal[2]) je městská čtvrť a katastrální území na jihu Prahy, bývalé město, dnes hlavní část samosprávné městské části Praha-Zbraslav. Téměř celé území čtvrti se rozkládá mezi levým břehem Vltavy a pravým břehem Berounky, malá část (tzv. Závistoppidum Závist) však zasahuje i na pravý břeh Vltavy, kde se nachází i nádraží Praha-Zbraslav na železniční trati 210 Praha-Čerčany-Dobříš. Pravý a levý břeh Vltavy zde propojuje silniční most Závodu míru.

Zbraslav
Zbraslav, Radotín a estakáda.jpg
Lokalita
Městská částPraha-Zbraslav
Správní obvodPraha 16
ObvodPraha 5
ObecPraha
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel9 523 (2011)[1]
Katastrální územíZbraslav (7,83 km²)
Nadmořská výška200 m n. m.
PSČ156 00
Počet domů1 466 (2011)[1]
Počet ZSJ9
Zbraslav na mapě
Zbraslav
Zbraslav
Další údaje
Kód části obce400343
Kód k. ú.791733
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zámek Zbraslav od jihu

Rozloha katastrálního území činí 7,8209 km² a tvoří většinu území městské části Praha-Zbraslav. Zbraslav vznikla sloučením obcí Zbraslav, Záběhlice a Žabovřesky. Mimo zástavby těchto tří obcí zde dále existují osady Báně (Baně), Strnady a výše zmíněná Závist. U silnice na Baně poblíž odbočky na Lipence je vybudováno sídliště Zbraslav.

HistorieEditovat

Poprvé je Zbraslavi písemně zmíněna roku 1115 jako majetek kláštera v Kladrubech (Zebrezlauo/Izbrazlau) v listině od Vladislava I., jehož starším bratrem byl Břetislav II. Král Václav II. na Zbraslavi založil cisterciácký klášter Zbraslav (zakládací listina 10. srpna 1292, stavba ukončena v roce 1296). Od 13. století se klášter začal mimo jiné používat jako pohřebiště členů vládnoucí vrstvy, v čemž se hojně pokračovalo až do jeho zrušení. Během let zde byla pohřbena například Eliška Přemyslovna, Václav II. nebo Václav III. Zbraslavská kronika na začátku 14. století popisovala Zbraslav jako rybářskou vesničku. Někdy před rokem 1653 byla Zbraslav povýšena na městys. Klášter byl zrušen v roce 1785.

U Zbraslavi se do roku 1829 Berounka vlévala do Vltavy, po velké vodě se však její řečiště přesunulo severně k Lahovicím a původní řečiště se změnilo v tůň Krňák.

V roce 1868 byl založen v Praze spolek „Vlastimil“, jehož účelem byla snaha o zachování uměleckých památek v Čechách. Pro hlavní oltář (sochařské dílo ze 16. století) ve hřbitovním chrámu svatého Havla ve Zbraslavi zakoupil spolek šest slohových kovových svícnů. V plánu byla oprava presbiteria, dvoukřídlého skládacího oltáře z farního zbraslavského kostela.[3] V roce 1869 se spolek zaměřil zejména na umělecká díla ve Zbraslavi. Předsedou spolku byl učitel Antonín Prokop Schmitt, místopředsedou malíř JUDr. Aghaton Klemt, jednatelem matematik Augustin Pánek, kontrolorem malíř František Chalupa.[4] Později se spolkový výbor utvořil v sestavě: předseda Antonín Prokop Schmitt, místopředseda Alfred August princ z Windischgrätzu, jednatelem Jan Mynářský.[5][6]

Jako lékař zde za první republiky pracoval Vladislav Vančura, jako učitel počátkem 90. let Michal Viewegh, který své zkušenosti zachytil v knize Výchova dívek v Čechách.

Roku 1924 byly ke Zbraslavi připojeny Žabovřesky a Záběhlice;[7] zrušeny byly i jejich katastry. Od roku 1967 byla Zbraslav samostatným městem, které bylo roku 1974 připojeno k Praze. Od roku 1990 tvoří Zbraslav spolu se sousedními Lahovicemi (včetně Lahoviček) městskou část Praha-Zbraslav.

V zámku na Zbraslavi byly do roku 2009 sbírky asijského umění Národní galerie v Praze. Veřejnosti je přístupná pouze přední (jižní) část parku, vchod je ze západní strany (z náměstí kolem pivovaru vlevo).

NázevEditovat

Německý název bývalé obce Zbraslav je Königsaal.[8] Toto označení vychází z latinského názvu zdejšího kláštera, Aula Regia – Královský dvůr.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Oppidum Závist.
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek na Zbraslavi.
  • Zbraslavský klášter a zámek
  • Hradiště Havlín – ostroh nad obcí. Výšinné opevněné sídliště s archeologickými stopami.
  • Kostel svatého Havla – ulice Výzkumníků, na návrší Havlín. Spolu s kostelem jsou chráněny i hřbitov a kostnice.
  • Pivovar – U Národní galerie čp. 470 a 471
  • Živnostensko-průmyslová škola, nyní zvonařská dílna – U Národní galerie čp. 488
  • Myslivna – U Národní galerie čp. 474.
  • Storchova vila – Bartoňova 630. Vila se zahradou s podzemními prostorami a terasami, oplocení a ohradní zeď s branou. Nachází se na východním úpatí vrchu Havlína.
  • Vančurova vila – Vladislava Vančury čp. 635.
  • Boží muka fořta Jana Michny – U Národní galerie, před čp. 470 a 472
  • Adamova výklenková kaplička – Žitavského, U klubovny, u čp. 522
  • Varhany ve sboru církve Československé husitské – Pod špejcharem čp. 694
  • Kříž a pavilon Karlův stánek – na návrší Havlín, parc. 692/7
  • Pomník padlým – Zbraslavské náměstí
  • Nová hospoda (U Petrášků) – U Národní galerie č.p. 478

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. viz např. Bohumír Jan Dlabač: Krátké wypsánj́ Českého Králowstaj́ pro pouze českau sskolnj mládež, vydal František Fetterle, Praha, 1818, str. 468
  3. KULHAVÝ, Václav. Pražský Denník. [s.l.]: J. Nestler 340 s. Dostupné online. (česky) Google-Books-ID: OQEyxmLwZIQC. 
  4. Čech: Politický týdenník katolický (29. července 1869, s. 110). [s.l.]: [s.n.] 292 s. Dostupné online. (česky) 
  5. TROJAN, Václav. Rip. Politicky list ... (Rip. Politisches Blatt red. von V. Trojan.). [s.l.]: Mares 106 s. Dostupné online. (česky) Google-Books-ID: frcTbCqr_EcC. 
  6. Časopis společnosti přátel starožitností českých v Praze: fotografie oltáře [online]. Dostupné online. 
  7. František Kadleček: Zbraslav Archivováno 3. 5. 2009 na Wayback Machine, web Zbraslav & historie, soukromý web R. Svobody, rubrika Napsali o Zbraslavi
  8. Viz např. Bohumír Jan Dlabač: Krátké wypsánj́ Českého Králowstaj́ pro pouze českau sskolnj mládež, vydal František Fetterle, Praha, 1818, str. 468

LiteraturaEditovat

  • NEUMAN, Emanuel. Pamětihodnosti Zbraslavě. Zbraslav: Vondruška, [po r. 1926]. Dostupné online. Stručné dějiny zaměřené především na osudy zbraslavského kláštera doplňuje průvodce upozorňující na další pamětihodnosti této dnešní pražské městské části.. 
  • Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. Obsáhlý místopis dané části Prahy připravený místními pedagogy u příležitosti 50. výročí panování Františka Josefa I. v r. 1898.. 
  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M–Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat