Vladislav I.

český kníže (1109, 1110–1117 a 1120–1125)
Další významy jsou uvedeny na stránce Vladislav I. (rozcestník).

Vladislav I. (datum narození neznámé, † 12. dubna 1125) byl český kníže od října 1109 do prosince 1117 a znovu od 16. srpna 1120 do své smrti. Jméno získal po svém strýci, polském knížeti Vladislavu Hermanovi[1].

Vladislav I.
Český kníže
Doba vlády I. 11091117
II. 11201125
Úmrtí 12. dubna 1125
Praha
Pohřben Klášter v Kladrubech
Předchůdce I. Svatopluk Olomoucký
II. Bořivoj II.
Nástupce I. Bořivoj II.
II. Soběslav I.
Manželka Richenza z Bergu
Potomci Vladislav II.
Svatava (Luitgarda) Česká
Děpolt I.
Jindřich Přemyslovec
Dynastie Přemyslovci
Otec Vratislav II.
Matka Svatava Polská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PůvodEditovat

Vladislav byl druhorozeným synem krále Vratislava II. a Svatavy Polské, třetím z Vratislavových synů, kteří se vystřídali na českém trůně, bratrem Bořivoje II. a Soběslava I. a mladším (nevlastním) bratrem Břetislava II.

Jeho nejstarší syn Vladislav se stal knížetem a později druhým českým králem, od něhož se odvozovala linie dědičných českých králů, počínaje synem Vladislava II. a vnukem Vladislava I. Přemyslem Otakarem.

Bořivoj II., Svatopluk a VladislavEditovat

 
Vladislav I. na medailonu z 19. století od sochaře Anotonína Poppa
 
Vladislavův denár

Tak jako u většiny Přemyslovců se o Vladislavově mládí příliš neví, zřejmě ale žil celou dobu, než se stal knížetem, v Praze. Když se Svatopluk Olomoucký pokusil v roce 1105 sesadit Vladislavova bratra Bořivoje II., stál ještě na Bořivojově straně. Bořivoj si proti sobě ovšem popudil většinu velmožů, obklopil se novými rádci a i Vladislav se přidal na stranu svého bratrance Svatopluka.

Druhý pokus o převzetí vlády v roce 1107 Svatoplukovi vyšel. Stal se knížetem, přičemž součástí dohody se šlechtou byl slib, že Svatoplukovým nástupce se stane Vladislav. Svatopluk zemřel během výpravy v Polsku v roce 1109 a převážně moravským vojskem byl za knížete zvolen Ota II. Olomoucký, Svatoplukův bratr. Česká šlechta ale trvala na předchozí dohodě a Ota ustoupil.

KnížeEditovat

Během Vladislavovy cesty do Říše, kam odjel přijmout Čechy v léno, obsadil Bořivoj II. Prahu. Vladislav ovšem rychle získal podporu císaře Jindřicha V. – za 500 hřiven stříbra. Jindřich v lednu 1110 na setkání znepřátelených stran v Rokycanech potvrdil Vladislavovu vládu.

Kníže se poté tvrdě vypořádal se svými odpůrci, mladší bratr Soběslav I. uprchl do Polska, kde na svoji stranu získal krále Boleslava III. Křivoústého; postupně došlo k několika polským vpádům do Čech. Soběslav se nakonec díky Křivoústému mohl vrátit z exilu a získal do správy různé úděly.

V lednu 1114 dosáhl Vladislav I. významného diplomatického úspěchu. Na svatbě Jindřicha V. s Matyldou Anglickou v Mohuči zastával jako kníže úřad nejvyššího číšníka. Tato událost byla předstupněm pro právo českých panovníků náležet mezi kurfiřty a volit německého krále.

Od roku 1115 se znepřátelení představitelé přemyslovského rodu postupně sbližovali. Soběslav se vrátil do vlasti a získal úděly Žatecko, Brněnsko a Znojemsko; Olomoucko bylo Otovi II. vráceno již dříve. V roce 1115 založil Vladislav I. kladrubský klášter.

Střídání na trůněEditovat

 
Hrob Vladislava I. v klášterním kostele v Kladrubech

  Poslechnout si článek · info

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 7. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článkůNápověda

Koncem roku 1117 se do Čech vrátil Bořivoj II., Vladislav I. mu z nepříliš jasných příčin dobrovolně předal vládu a pro sebe si vyčlenil panství na Žatecku.

V létě 1120 se Vladislav I. znovu ujal vlády, Bořivoj II. prchl do Uher. Poslední roky byly opět ve znamení rozporů – Soběslav (I.) byl zbaven moravských údělů a hledal útočiště v cizině. Brněnsko získal Ota II. Olomoucký, Znojemsko Konrád II., syn Litolda Znojemského.

Nedlouho před svou smrtí určil Vladislav jako svého nástupce Otu II. Olomouckého, teprve na nátlak královny vdovy Svatavy[2] a biskupa Oty Bamberského změnil rozhodnutí. Příštím knížetem se stal Soběslav I.

Vladislav I. byl pohřben v benediktinském kladrubském klášteře. Původně byl zřejmě uprostřed hlavní lodi konventního chrámu Panny Marie, hrob byl otevřen roku 1653 při opravě chrámu. V současnosti je jeho náhrobek v barokním slohu v severní částí chóru.[3]

PotomciEditovat

S manželkou Richenzou z Bergu († 1125) měl Vladislav I. čtyři děti:

1140 Gertruda Babenberská
1153 Judita Durynská
Gertruda Braniborská
∞ Markéta
Fridrich z Bogenu, purkrabí v Řezně

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Boleslav II.
 
 
Oldřich
 
 
 
 
 
 
Emma ?
 
 
Břetislav I.
 
 
 
 
 
 
 
 
Božena
 
 
 
 
 
 
 
 
Vratislav II.
 
 
 
 
 
 
Berthold ze Schweinfurtu
 
 
Jindřich Nordgavský
 
 
 
 
 
 
Eilika z Walbecku
 
 
Jitka ze Schweinfurtu
 
 
 
 
 
 
Herbert z Wetterau
 
 
Gerberga z Gleibergu
 
 
 
 
 
 
Irmtrud z Avalgau
 
Vladislav I.
 
 
 
 
 
Boleslav Chrabrý
 
 
Měšek II. Lambert
 
 
 
 
 
 
Emnilda
 
 
Kazimír I. Obnovitel
 
 
 
 
 
 
Ezzo Lotrinský
 
 
Richenza Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Matylda Saská
 
 
Svatava Polská
 
 
 
 
 
 
Svjatoslav I. Kyjevský
 
 
Vladimír I. Kyjevský
 
 
 
 
 
 
Maluše
 
 
Dobroněga Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Jasiński, K. Rodowód pierwszych Piastów. Poznań, 2004. S. 177.
  2. KAREŠOVÁ, Z.; PRAŽÁK, J. Královny a kněžny české. Praha: X-Egem, 1996.
  3. SOMMER, Petr; ŽEMLIČKA, Josef; MAŠEK, Michal, a kol. Vladislav II. Druhý král z Přemyslova rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 264 s. ISBN 978-80-7106-512-8. S. 229. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Svatopluk Olomoucký
  Český kníže
Vladislav I.
11091117
  Nástupce:
Bořivoj II.
Předchůdce:
Bořivoj II.
  Český kníže
Vladislav I.
11201125
  Nástupce:
Soběslav I.