Božena (kněžna)

česká kněžna

Božena (Křesinova) († po 1052, Bozena, que fuit Krezine) byla druhá manželka Oldřicha a česká kněžna, matka knížete Břetislava I. Tato kněžna byla jedinou neurozenou panovnicí na českém trůně, neboť to byla žena z lidu. Kronikáři ji však považovali za skutečnou českou kněžnu, ne za pouhou milenku Oldřicha.

Božena
Česká kněžna
Sňatek Oldřicha a Boženy.
Sňatek Oldřicha a Boženy.
ManželOldřich (kníže)
Manželkou panovníka?–1034
Úplné jménoBožena
NarozeníNeznámé datum
Úmrtí1052
PředchůdceJuta (kněžna)
SynBřetislav I.
NásledníkJitka ze Svinibrodu
Otecsedlák Křesina byl buď její otec nebo její choť
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příběh Oldřicha a Boženy (Dalimilova kronika)

Setkání Oldřicha a BoženyEditovat

Kronikář Kosmas [1](asi 1045 – 1125) popisuje ve své Kronice české celý příběh setkání knížete s prý půvabnou neurozenou ženou následovně:

Knížeti Oldřichovi se z řádného manželství pro neplodnost choti nenarodil žádný potomek, avšak z jakési ženy jménem Boženy, jež byla Křesinova, měl syna neobyčejně sličného, jemuž dal jméno Břetislav. Jednoho dne totiž, vraceje se skrze selskou ves z lovu, uviděl řečenou ženu, jak pere roucha u studánky, a prohlédnuv si ji od hlavy až k patě, vpil do hrudi nesmírný žár lásky. Kníže poslav ihned pro ni, pojal ji v manželství, staré však manželství nerozvázal, protože toho času každý, jak se mu líbilo, směl míti dvě i tři ženy nebylo hříchem unésti manželku bližního ani manželce vdáti se za ženatého muže…

Kronikář Václav Hájek z Libočan[2] o několik století později (konec 15. století – 1553) ve své Kronice české píše o setkání knížete Oldřicha s Boženou toto:

I přihodilo se jednoho dne, když kníže z lovu se navracel a jel skrze jednu ves, jejíž jméno je Opučná (dnešní Peruc), i uhlédl uprostřed vsi, jak stojí u studnice dívka velmi krásné postavy, praní šatů zanechavše , tvář svou na knížete a jeho služebníky obrátila. I řekl kníže svým služebníkům: Vidíte tuto krásnou pannu? I odpověděli:Ctěný kníže a pane náš vidíme. A on jim řekl: Věřte jistě, že je to div nemalý, že se v tak chatrné vesničce mohlo narodit tak krásné stvoření. Zeptejte se jí na její jméno: A když tak učinili, tu ona ochotně odpověděla: Jest mé jméno Božena. Obrátiv se kníže ke svým služebníkům, řekl: Jistě vám pravím, že tato Božena bude má žena.

Kosmovo pojetí pověstiEditovat

 
Oldřichův dub v Peruci, kde se setkali Oldřich a Božena.

Je možné, že se Kosmas podobně jako u jiných svých příběhů inspiroval reáliemi z ciziny, které poznal během svého pobytu v Lutychu. Budoucí anglický král Vilém I. Dobyvatel byl synem normandského vévody Roberta a Arlette, pouhé dcery kožešníka. Jméno Křesiny, který byl Boženiným příbuzným, otcem nebo manželem, se podobá latinskému výrazu pro kožešníka – „crusinarius“. Pojetí pověsti pouze jako převzatý mýtus odporuje skutečnosti, že kněžna Božena byla reálnou postavou a že na Peruci dodnes stojí tisíciletý strom z téže doby – Oldřichův dub.

Svatba Oldřicha a BoženyEditovat

Kronikář Václav Hájek z Libočan (konec 15. století – 1553) ve své Kronice české píše o svatbě knížete Oldřicha s Boženou toto: Zamilovaný kníže poslal do vsi posly s bohatými dary, aby Boženu přivezli na jeho sídlo do Postoloprt. „A on, pojav ji za ruku, hned s ní před kněze předstoupil a tu hned vstoupil ve svatý svazek manželský. Pak s Boženou odjel na Vyšehrad a svolal knížata, aby jim manželku představil. Ti nebyli ženou neurozeného původu nadšeni, neboť to odporovalo tehdejším zvyklostem. Rozhněvaný Oldřich jim však řekl:[2]

Méně jsem vám uškodil, že jsem českou selku za ženu pojal, než bych německého císaře dceru sobě za manželku vzal? Kde byste chtěli brát tlumočníky, kdybyste každý z vás chtěl něco před svou kněžnou činiti? Němkyně chtěla by německou čeleď míti a já z vašich statků musel bych jim hojnou službu platit. Pro hojnou službu mnoho Němců naběhlo by do této země a jen těžko bych je pak odsud dostával.

Hájkovo pojetí pověstiEditovat

Kronikář Hájek vypráví pověst s výrazným vlasteneckým podtextem, neboť je zdůrazněna vyšší hodnota národnosti než urozenosti. Nemluví také o tom, že Oldřich i Božena byli v té době oba ženatí. Podle křesťanské morálky tak šlo o sňatek nelegitimní. I v době života kronikáře Hájka by byl takový sňatek skandální, pravděpodobně proto tuto okolnost zamlčuje.

I další život Boženy je hodnocen velmi pozitivně, neboť ji kronikář Hájek popisuje jako „šlechetnou ženu, kteráž tak mravně a poctivě uměla se k jednomu každému zachovati, jako by od svého dětství netoliko na knížecím, ale i na císařském dvoře byla vychována.“

Legendy a historieEditovat

V kronikách a pak i dalších dílech je setkání Oldřicha s Boženou popsáno mnohokrát. K podobným situacím totiž v tehdejší společnosti docházelo jenom zcela výjimečně, a proto se jejich příběh stal legendou.  

Pokud byla Božena skutečnou historickou postavou, k jejímu setkání s Oldřichem mohlo dojít kolem roku 1001, tedy nedlouho před Oldřichovou emigrací z Čech. Odešel by tedy ze země nejen s matkou a bratrem, ale nejspíš i těhotnou druhou manželkou nebo tehdy jen milenkou. Skutečnost ale mohla být mnohem prostší. Zvyk v té v době byl takový, že pokud byla manželka panovníka neplodná, vybrala mu jednu ze svých dívek, v tomto případě tedy Boženu. Z dětí Oldřicha a Boženy známe jen syna Břetislava, příštího přemyslovského panovníka.

Po manželově smrti v roce 1034 se pravděpodobně stáhla do ústraní do Staré Boleslavi. Svého muže přežila o 18 let a zemřela v roce 1052. Její syn Břetislav ji měl v úctě a její ostatky nechal pohřbít v kostele sv. Václava ve Staré Boleslavi, tedy na jednom z nejposvátnějších míst Přemyslovců. Můžeme to považovat za důstojnou poctu pro ženu, která jistě neměla lehký život, a přesto se zasloužila o to, aby rod Přemyslovců nevyhynul.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HRDINA, Karel; A KOLEKTIV. Kosmas - Kronika Čechů. Praha: Argo, 2011. 
  2. a b HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Kronika česká. Praha: Odeon, 1981. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

V kultuřeEditovat

Česká kněžna?
Předchůdce:
Juta?
?
Božena (kněžna)
Nástupce:
Jitka ze Svinibrodu