Bořivoj II.

český kníže (1100–1107 a 1117–1120)

Bořivoj II. (okolo 10642. února 1124) byl český kníže v letech 11001107 a 11171120. Byl synem krále Vratislava II., pro kterého (a pro Jindřicha IV.) pomáhal společně s Wiprechtem z Grojče roku 1083 dobýt Řím. Také byl starším bratrem Vladislava I. a Soběslava I. a mladším (nevlastním) bratrem Břetislava II.

Bořivoj II.
Český kníže
Věnceslav Černý – Bořivoj II. jako zločinec odváděn do Německa.
Věnceslav Černý – Bořivoj II. jako zločinec odváděn do Německa.
Doba vlády I. 11001107
II. 11171120
Narození okolo 1064
Praha
Úmrtí 2. února 1124 (asi 60 let)
Uhersko
Pohřben Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce I. Břetislav II.
II. Vladislav I.
Nástupce I. Svatopluk Olomoucký
II. Vladislav I.
Manželka Helbirga Babenberská (1100-1124)
Potomci Jaromír Jemnický
Spytihněv
Lupolt Olomoucký
Albrecht
Richeza
Dynastie Přemyslovci
Otec Vratislav II.
Matka Svatava Polská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břetislav II. a Bořivoj II.Editovat

Břetislav II. na Velikonoce 1099 na dvorském sjezdu v Řezně označil svého mladšího bratra Bořivoje za svého dědice a nástupce, aniž byl předtím zvolen v kolokviích, a požádal Jindřicha IV., aby mu udělil Čechy v léno. Císař žádosti vyhověl.

Tento fakt ovšem odporoval stařešinskému řádu a stal se pro další léta zdrojem napětí v zemi a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci. Již roku 1097 Břetislav zajal a uvěznil Oldřicha Brněnského, syna Konráda I. Brněnského a nejstaršího žijícího Přemyslovce, který si činil nároky na pražský stolec. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje. V letech 1099-1100 tak byl Bořivoj knížetem brněnského a znojemského údělu[1].

Břetislav II. zemřel v prosinci 1100 na následky atentátu v lesích u Zbečna. Jeho nemoudrým rozhodnutím o nástupnictví začínají vleklé boje o vládu v Čechách, i když z nich zpočátku vítězně vyšel Bořivoj II.

Bořivoj II. jako knížeEditovat

 
Bořivojův denár

Situace se vyhrotila hned v roce 1101, kdy došlo k první válce o vládu nad českým knížectvím. Oldřich Brněnský vojensky vytáhl do Čech. Předtím si zajistil podporu císaře Jindřicha V., který ji však podmínil Oldřichovým uznáním v Praze. Hlavní město však Oldřicha nepodpořilo, vojenské tažení skončilo u Malína. Nakonec ale ustoupil i Bořivoj II. – Oldřichovi vrátil brněnský úděl, jeho bratrovi Litoldovi Znojemsko.

Roku 1103 se Bořivoj II. zapojil do bojů o trůn v Polsku, ve kterém mu pomáhal bratranec Svatopluk Olomoucký. Bořivoj získal 1000 hřiven od Boleslava III. Křivoústého, aby nepodnikal další útoky. O tuto sumu se ale kníže s bratrancem nerozdělil, díky čemuž došlo k ochlazení vztahů mezi dosavadními spojenci.

V roce 1105 Bořivoj podporoval císaře Jindřicha V. v Bavorsku. Toho využil Svatopluk Olomoucký a neúspěšně se pokusil dobýt Prahu. Pokus o převzetí moci mu vyšel až na druhý pokus roku 1107. Tehdy Svatopluk poslal k Bořivoji II. svého vyslance, který tvrdil, že přeběhl od Svatopluka na stranu Bořivoje. Pomluvil u knížete jeho přední rádce a spojence, že se prý sami spolčují se Svatoplukem. Bořivoj rázem ztratil oporu své moci, uprchl do Polska a poté do Říše, knížetem se stal Svatopluk.

  Poslechnout si článek · info

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 7. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článkůNápověda

Bořivoj se pokusil císaře uplatit a získat jeho podporu, ovšem Svatopluk nabídl větší sumu. Po zavraždění Svatopluka (1109) byl Bořivoj II. jedním ze tří kandidátů na post českého knížete (vedle Svatoplukova bratra Oty II. Olomouckého a svého bratra Vladislava). Vladislav získal podporu císaře Jindřicha V. Ten v lednu 1110 na setkání znepřátelených stran v Rokycanech potvrdil jeho vládu.

 
Bořivojův náhrobek ve svatovítské katedrále

Teprve roku 1117 postoupil kníže Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali. Bořivoj II. odešel do Uher, kde o několik let později zemřel.

Rodina Bořivoje II.Editovat

Od 18. října 1100 byl Bořivoj ženatý s Helbirgou (Gerbergou) Babenberskou, dcerou rakouského markraběte Leopolda II. Měli spolu zřejmě pět dětí:

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Boleslav II.
 
 
Oldřich
 
 
 
 
 
 
Emma ?
 
 
Břetislav I.
 
 
 
 
 
 
 
 
Božena
 
 
 
 
 
 
 
 
Vratislav II.
 
 
 
 
 
 
Berthold ze Schweinfurtu
 
 
Jindřich Nordgavský
 
 
 
 
 
 
Eilika z Walbecku
 
 
Jitka ze Schweinfurtu
 
 
 
 
 
 
Herbert z Wetterau
 
 
Gerberga z Gleibergu
 
 
 
 
 
 
Irmtrud z Avalgau
 
Bořivoj II.
 
 
 
 
 
Boleslav Chrabrý
 
 
Měšek II. Lambert
 
 
 
 
 
 
Emnilda
 
 
Kazimír I. Obnovitel
 
 
 
 
 
 
Ezzo Lotrinský
 
 
Richenza Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Matylda Saská
 
 
Svatava Polská
 
 
 
 
 
 
Svjatoslav I. Kyjevský
 
 
Vladimír I. Kyjevský
 
 
 
 
 
 
Maluše
 
 
Dobroněga Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

ReferenceEditovat

  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43–44. 
  2. a b c d e SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 557. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Břetislav II.
  Český kníže
Bořivoj II.
11001107
  Nástupce:
Svatopluk Olomoucký
Předchůdce:
Vladislav I.
  Český kníže
Bořivoj II.
11171120
  Nástupce:
Vladislav I.