Svatava Polská
Svatava Polská (asi 1046–1048 – 1. září 1126) byla třetí manželkou Vratislava II. a od roku 1085 první českou královnou.
Svatava Polská | |
---|---|
Česká kněžna a královna | |
Svatava Polská, jak ji zpodobnil Jan Matejko. | |
Korunovace | 15. červen 1086, Praha[1] |
Narození | 1048 |
Úmrtí | 1. září 1126 (ve věku 77–78 let) Praha |
Pohřbena | Vyšehrad |
Předchůdce | Adléta Uherská |
Nástupce | Virpirka z Tenglingu |
Manžel | Vratislav II. |
Manželkou panovníka | 1062–1092 |
Dynastie | Piastovci |
Otec | Kazimír I. Obnovitel |
Matka | Dobroněga Kyjevská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ
editovatSvatava byla dcerou polského knížete Kazimíra I. a jeho choti Dobroněgy Kyjevské, dcery Vladimíra I. Kyjevského, a po prababičce Doubravce byla spřízněna s Přemyslovci. Jejími bratry byli polští panovníci Boleslav II. Smělý a Vladislav I. Heřman.
Svatba s Vratislavem
editovatKe sňatku Svatavy s Vratislavem došlo zřejmě v roce 1062, rok po smrti předchozí kněžny, Vratislavovy druhé manželky Adléty Uherské.[2] Jeho první manželka zemřela při předčasném porodu poté, co ji Spytihněv II. věznil. Podle německých historiků bylo Svatavě v době sňatku asi 15 let, podle Oswalda Balzera 19 až 22.
Důvodem ke svatbě bylo zachování neutrality Čech v polsko-německém konfliktu a Vratislav tak potvrdil přátelské vztahy se Svataviným bratrem, polským knížetem (později králem) Boleslavem II. Smělým, se kterým ale Vratislav později bojoval o česko-polské hranice.
Kněžna Svatava
editovatK Vratislavovým čtyřem dětem Svatava přidala Boleslava, Bořivoje, Vladislava, Soběslava a Juditu. Nejmladší potomek, Soběslav, se narodil zřejmě v roce 1075. V té době už byla Svatava zralou ženou a matkou, proto snad měla k nejmladšímu synovi poněkud jiný vztah. Tři z jejích synů – Bořivoj, Vladislav a Soběslav – se stali knížaty v neklidných letech po smrti jejich otce, dceru Juditu její otec provdal za svého přítele a rádce Wiprechta Grojčského.
O manželce knížete se ovšem nezachovalo z této doby příliš zpráv, snad jen ta, že podporovala vyšehradskou kapitulu.
Korunovace
editovatV dubnu 1085 se konal dvorský sjezd v Mohuči, který se významně zapsal do českých dějin. Vratislav II. obdržel od císaře Jindřicha IV. za své věrné služby královskou korunu (ovšem jen nedědičnou), byl zbaven poplatků a povinován účastí českých vládců s družinou na korunovačních cestách římskoněmeckých panovníků do Říma. Postupně se tak uvolňovaly vazby českých a německých panovníků.
15. června 1085 na Pražském hradě trevírský arcibiskup Egilbert Vratislava a jeho manželku korunoval králem a královnou, při této příležitosti je uváděn u Vratislava i titul krále polského.
„ | Mezitím Egilbert, arcibiskup trevírský, jsa poslušen císařova rozkazu, přijel do hlavního sídla Prahy a dne 15. června při slavné mši svaté pomazal Vratislava, oděného královskými odznaky, na krále a vložil korunu na hlavu jeho i na hlavu jeho manželky Svatavy, oblečené v královské roucho. | “ |
— Kosmova kronika |
U příležitosti korunovace vznikl Kodex vyšehradský.
Vdova
editovatVratislav si užíval titulu krále šest let, zemřel 14. ledna 1092. Svatava tak ovdověla a přihlížela poté bojům mezi členy přemyslovského rodu. V roce 1111 sehrála roli při jednání Vladislava I. s Boleslavem III. Křivoústým. Po králově smrti Svatava také usmiřovala své nejmladší syny Soběslava a Vladislava.
V roce 1125 umírající Vladislav I. potvrdil jako svého nástupce Otu II. Olomouckého, jehož nástupnictví podporovala také Vladislavova manželka Richenza z Bergu. Teprve zásah královny matky jeho rozhodnutí změnil.[2] Po velkém nátlaku, k němuž se připojil i Svatavin přítel biskup Ota Bamberský, se umírající kníže s bratrem smířil, i když velice nerad.
Svatava, která byla více než 30 let vdovou, ještě zažila vítězství svého syna Soběslava v bitvě u Chlumce a zemřela 1. září 1126. Pohřbená je stejně jako její manžel na Vyšehradě v kostele sv. Petra a Pavla.
Potomci
editovatZ pěti známých dětí Vratislava II. a Svatavy se všechny dožily dospělosti.
Genealogie
editovatMěšek II. Lambert nar. 990 † 1034 |
Richenza Lotrinská nar. ok. 993 † 1063 |
Vladimír I. nar. ? † 1015 |
Adela von Eningen nar.? † r.po 1018 | ||||||||||
Kazimír I. Obnovitel nar. 1016 † 1058 |
Dobroněga Kyjevská nar. 1010–1016 † 1087 |
||||||||||||
Vratislav II. nar. po 1032 †zm. 1092 OO 1062 |
Svatava Polská (nar. 1046–1048, † 1126) |
||||||||
Boleslav nar. po 1062 † 1091 |
Bořivoj II. nar. ok. 1064 † 1124 |
Vladislav I. nar. ? zm. † 1125 |
Soběslav I. nar. ? zm. † 1140 |
Judita Přemyslovna nar. ? zm. † 1108 |
Reference
editovat- ↑ Novejší zdroje se kloní spíše k roku 1086, starší pak převážně k roku předchozímu. Viz např. WIHODA, Martin. První česká království. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 440 s. ISBN 978-80-7422-278-8. Str. 142 až 149.
- ↑ a b KAREŠOVÁ, Z.; PRAŽÁK, J. Královny a kněžny české. Prague : X-Egem, 1996.
Literatura
editovat- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s.
- VANÍČEK, Vratislav. Vratislav II. (I.) První český král. Praha: Vyšehrad, 2004. 269 s. ISBN 80-7021-655-7.
- KAREŠOVÁ, Z.; PRAŽÁK, J. Královny a kněžny české. 1. vyd. Praha : X-Egem, 1996.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatava Polská na Wikimedia Commons
- Královna Svatava a ženy kolem ní
Česká kněžna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Adléta Uherská |
1062–1085 Svatava Polská |
Nástupce: Virpirka z Tenglingu |
Česká královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: - |
1085–1092 Svatava Polská |
Nástupce: Judita Durynská |