Otevřít hlavní menu

Litold Znojemský

kníže znojemského údělu

Litold Znojemský († 15. březen 1112, v originále Lutold) byl druhý syn Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, moravský kníže (dux Moraviae) znojemského údělu (10921099 a 1001-1112)[1] z dynastie Přemyslovců. S manželkou Idou Babenberskou († 24. dubna neznámého roku) měl syna Konráda II.

Litold Znojemský
Narození 11. století
Česko
Úmrtí 15. března 1112
Znojmo
Manžel(ka) Ida Babenberská
Děti Konrád II. Znojemský
Rodiče Konrád I. Brněnský a Virpirka z Tenglingu
Příbuzní Oldřich Brněnský (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Konrád I. Brněnský
matka Virpirka z Tenglingu
manželka Ida Babenberská
syn Konrád II. Znojemský
bratr Oldřich Brněnský

Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení údělu. Starší bratr Oldřich získal Brněnsko, Litold Znojemsko. Roku 1099 Litold uprchl společně s bratrem Oldřichem do ciziny před Břetislavem II., jehož zájmy ohledně nástupnictví Bořivoje II. Oldřich jako nejstarší Přemyslovec ohrožoval.

Bořivoj, budoucí kníže, mezitím spravoval Moravu. Litold se snažil najít spojence v Rakousku, odkud pocházela jeho manželka, a z hradu Rakous podnikal útoky na jižní Moravu. Bořivoj ale nakonec Rakous dobyl a Litold musel znovu uprchnout.

V roce 1101 vpadl Litoldův bratr do Čech, k bitvě u Malína s novým knížetem Bořivojem ale nedošlo, čeští velmoži Oldřicha nepodpořili. Vojsko Litolda a Oldřicha složené z německých spojenců se rozprchlo. Bratři se ovšem mohli vrátit do svých údělů. Na zisk pražského knížecího stolce nejpíš rezignovali a snad proti Bořivojovi II. podporovali olomouckého údělníka Svatopluka.

Po Litoldově smrti v roce 1112 připadlo Znojemsko Oldřichovi, který ale bratra přežil jen o rok. Společně s bratrem založili roku 1101 benediktinský klášter v Třebíči, kde jsou oba pravděpodobně pohřbeni.

ReferenceEditovat

  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat