Litold Znojemský

kníže znojemského údělu

Litold Znojemský († 15. březen 1112, též Litolt[3], v originále Lutold) byl druhý syn Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, moravský kníže (dux Moraviae) znojemského údělu (10921099 a 11011112)[4] z dynastie Přemyslovců. S manželkou Idou Babenberskou († 24. dubna neznámého roku) měl syna Konráda II.

Litold Znojemský
Narození11. století
Úmrtí15. března 1112
Znojmo
Povolánívládce
Nábož. vyznáníkatolická církev
ChoťIda Babenberská[1]
DětiKonrád II. Znojemský[2]
Naděj Spes[1][1]
RodičeKonrád I. Český[2][1] a Virpirka z Tenglingu[1]
RodPřemyslovci
PříbuzníOldřich Brněnský[1] (sourozenec)
Helena Znojemská a Konrád II. Český[2] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení údělu. Starší bratr Oldřich získal Brněnsko, Litold Znojemsko. Roku 1099 Litold uprchl společně s bratrem Oldřichem do ciziny před Břetislavem II., jehož zájmy ohledně nástupnictví Bořivoje II. Oldřich jako nejstarší Přemyslovec ohrožoval.

Bořivoj, budoucí kníže, mezitím spravoval Moravu. Litold se snažil najít spojence v Rakousku, odkud pocházela jeho manželka, a z hradu Rakous podnikal útoky na jižní Moravu. Bořivoj ale nakonec Rakous dobyl a Litold musel znovu uprchnout.

V roce 1101 vpadl Litoldův bratr do Čech, k bitvě u Malína s novým knížetem Bořivojem ale nedošlo, čeští velmoži Oldřicha nepodpořili. Vojsko Litolda a Oldřicha složené z německých spojenců se rozprchlo. Bratři se ovšem mohli vrátit do svých údělů. Na zisk pražského knížecího stolce nejspíš rezignovali a snad proti Bořivojovi II. podporovali olomouckého údělníka Svatopluka.

Po Litoldově smrti v roce 1112 připadlo Znojemsko Oldřichovi, který ale bratra přežil jen o rok. Společně s bratrem založili roku 1101 benediktinský klášter v Třebíči, kterému věnovali okolní obce a vsi. Založení kláštera včetně výčtu darovaných vsí zmiňuje dodatek v Kosmově kronice zvaný Třebíčský apendix a dopsaný neznámým autorem.[5] Tento dokument je nejstarším důkazem středověkého osídlení oblasti a zmiňuje i vsi dnes již zaniklé.[6] V Třebíči jsou oba sourozenci pravděpodobně pohřbeni.

Jeho jméno nese Litoltova ulice v třebíčské části Horka-Domky.[7]

Reference editovat

  1. a b c d e f Václav Novotný: České dějiny. Dílu I. část 2. Od Břetislava I. do Přemysla I.. 1913.
  2. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. litolt. home.tiscali.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  4. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 
  5. Třebíč – klášter benediktinů. kralovskedilo.ktf.cuni.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  6. HORÁCKO, Mikroregion. Horácko - ekologický mikroregion. www.horacko.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. PSČ Třebíč Litoltova ulice. www.posty-psc.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat