Litold Znojemský

kníže znojemského údělu

Litold Znojemský († 15. březen 1112, též Litolt[2], v originále Lutold) byl druhý syn Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, moravský kníže (dux Moraviae) znojemského údělu (10921099 a 11011112)[3] z dynastie Přemyslovců. S manželkou Idou Babenberskou († 24. dubna neznámého roku) měl syna Konráda II.

Litold Znojemský
Narození 11. století
Česko
Úmrtí 15. března 1112
Znojmo
Nábož. vyznání katolická církev
Manžel(ka) Ida Babenberská
Děti Konrád II. Znojemský
Rodiče Konrád I. Brněnský a Virpirka z Tenglingu
Příbuzní Oldřich Brněnský (sourozenec)
Helena Znojemská a Konrád II. Ota[1] (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Konrád I. Brněnský
matka Virpirka z Tenglingu
manželka Ida Babenberská
syn Konrád II. Znojemský
bratr Oldřich Brněnský

Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení údělu. Starší bratr Oldřich získal Brněnsko, Litold Znojemsko. Roku 1099 Litold uprchl společně s bratrem Oldřichem do ciziny před Břetislavem II., jehož zájmy ohledně nástupnictví Bořivoje II. Oldřich jako nejstarší Přemyslovec ohrožoval.

Bořivoj, budoucí kníže, mezitím spravoval Moravu. Litold se snažil najít spojence v Rakousku, odkud pocházela jeho manželka, a z hradu Rakous podnikal útoky na jižní Moravu. Bořivoj ale nakonec Rakous dobyl a Litold musel znovu uprchnout.

V roce 1101 vpadl Litoldův bratr do Čech, k bitvě u Malína s novým knížetem Bořivojem ale nedošlo, čeští velmoži Oldřicha nepodpořili. Vojsko Litolda a Oldřicha složené z německých spojenců se rozprchlo. Bratři se ovšem mohli vrátit do svých údělů. Na zisk pražského knížecího stolce nejspíš rezignovali a snad proti Bořivojovi II. podporovali olomouckého údělníka Svatopluka.

Po Litoldově smrti v roce 1112 připadlo Znojemsko Oldřichovi, který ale bratra přežil jen o rok. Společně s bratrem založili roku 1101 benediktinský klášter v Třebíči, kterému věnovali okolní obce a vsi. Založení kláštera včetně výčtu darovaných vsí zmiňuje dodatek v Kosmově kronice zvaný Třebíčský apendix a dopsaný neznámým autorem.[4] Tento dokument je nejstarším důkazem středověkého osídlení oblasti a zmiňuje i vsi dnes již zaniklé.[5] V Třebíči jsou oba sourozenci pravděpodobně pohřbeni.

Jeho jméno nese Litoltova ulice v třebíčské části Horka-Domky.[6]

ReferenceEditovat

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. litolt. home.tiscali.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  3. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 
  4. Třebíč – klášter benediktinů. kralovskedilo.ktf.cuni.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  5. HORÁCKO, Mikroregion. Horácko - ekologický mikroregion. www.horacko.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  6. PSČ Třebíč Litoltova ulice. www.posty-psc.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat