Kostel svatého Jakuba Většího (Zbraslav)

kostel v Praze-Zbraslavi

Kostel svatého Jakuba Většího na Zbraslavi je původně středověký kostel na území dnešní pražské čtvrti Zbraslav, který patřil k areálu Zbraslavského kláštera a s ním také sdílel jeho osudy. V rámci pravidelných bohoslužeb je běžně přístupný veřejnosti. [1] V kostele jsou umístěny ostatky posledních přemyslovských králů a také deskový obraz Madony ze Zbraslavi, obrazy Karla Škréty a Petra Brandla.

Kostel svatého Jakuba Většího
Kostel svatého Jakuba Většího
Kostel svatého Jakuba Většího
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Architektonický popis
Stavební sloh barokní architektura
Další informace
Kód památky 41150/1-1915 (PkMISSezObr) (součást památky Zbraslavský klášter a zámek)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kostel svatého Jakuba Většího (vlevo) a zámecká věž s budovou bývalého konventu (vpravo)

HistorieEditovat

Poprvé se Zbraslav zmiňuje roku 1115, kdy byla knížetem Vladislavem I. darována kladrubskému klášteru, a ten zde zřídil proboštství. [2] Ve 13. století byla Zbraslav v majetku pražského biskupa a s ním ji za jiné statky vyměnil král Přemysl Otakar II., který si zde nechal vybudovat lovecký dvůr. [3] Jeho syn Václav II. se rozhodl roku 1291 pro založení kláštera cisterciáckého řádu, který měl údajně ve velké oblibě. [4] V době příchodu zakládajícího konventu na Zbraslavi již stála kaple sv. Jakuba Většího, která byla využívána cisterciáky jako místo bohoslužeb. [5] Nový klášter byl také plánován jako královská nekropole a tuto funkci dočasně suplovala právě Jakubova kaple, [6] protože stavba konventního chrámu trvala několik let.

Dobu rozkvětu vystřídal úpadek a zkáza. Z  velkolepého cisterciáckého opatství, jehož opati měli významný vliv na politiku Českého království, se výměnou vládnoucí dynastie a přesunem královského pohřebiště do katedrály sv. Víta stal klášterem druhořadého významu. [7] Zle jej poničili husité. [8] Své stopy zde zanechalo i švédské vojsko. Po skončení třicetileté války začal klášter znovu prosperovat a roku 1654 byl vysvěcen nově postavený opatský kostel sv. Jakuba. [9]

 
Zbraslavská madona (deskový obraz vzniklý okolo roku 1350)

Kostel byl v původní podobě vystavěn v gotickém stylu, v polovině 17. století došlo k jeho rozšíření a přebudování podle raně barokního slohu. [10] Koncem 19. století byla v kostele skřínka s královskými pozůstatky, [11] z  nichž byly antropologem Emanuelem Vlčkem identifikovány ostatky Václava II. , štědré donátorky[12] kláštera Elišky Přemyslovny a zřejmě jednoho z  Eliščiných dvojčat – dcerky Elišky. [13] 23. června 1991 byly přemyslovské ostatky znovu slavnostně pohřbeny do hrobu v podlaze u vstupu do presbyteria. [14] Od roku 1995 je kostel národní kulturní památkou. [15]

Vnitřní výzdobaEditovat

Součástí vnitřní výzdoby je obraz Nanebevzetí Panny Marie, jejž namaloval Giovanni Battista Piazzetta v letech 1743 až 1744.[10] Kromě něj se v kostele nachází kopie jednoho z nejlepších děl českého gotického malířství, Zbraslavské madony, jež je umístěna na oltáři jižní lodi kostela sv. Jakuba a socha Madony z  Rouchovan[16] dnes společně s originálem Zbraslavské madony vystavená v Národní galerii v Anežském klášteře. Výzdobu doplňují obrazy Petra Brandla a Karla Škréty. U vstupu do presbyteria stojí pomník Přemysla Oráče, jehož autory jsou Jan Štursa a Pavel Janák. [10]

Zbraslavská madona je deskový obraz s polofigurou Panny Marie s dítětem, dílo výjimečné kvality z poloviny 14. století,[17] namalované lazurovou technikou v modrozelených barvách na bukovém dřevě. Obraz je veliký 89×60×5cm[18] a ikonografický rozbor nevylučuje spojitost s osobou Karla IV.[19]

ReferenceEditovat

  1. www. katalog. apha. cz
  2. LÍBAL, Dobroslav. Cisterciácké kláštery v Čechách. In: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Sborník vydaný k 850. výročí založení kláštera v Plasech.. Praha: Unicornis, 1994. Dále jen Cisterciácké kláštery. ISBN 80-901587-1-4. S. 88.
  3. ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-759-8. S. 142. 
  4. Zbraslavská kronika. Příprava vydání Zdeněk Fiala; překlad František Heřmanský, Rudolf Mertlík. Praha: Svoboda, 1976. 597 s. S. 108. Dále jen Zbraslavská kronika. 
  5. PROKOPOVÁ, Irena. Václav II. a založení Zbraslavského kláštera. Historický obzor. 2001, roč. 12, čís. 7/8, s. 153. Dále jen Václav II. a založení. 
  6. Gloria Sacri Ordinis, str. 61
  7. CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Kláštery založené ve 13. a 14. století. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0385-3. S. 192-193. Dále jen Kláštery založené. 
  8. KUTHAN, Jiří. Gloria Sacri Ordinis Cisterciensis.. Praha: Ústav dějin křesťanského umění KTF UK, 2005. ISBN 80-903600-3-3. S. 471. Dále jen Gloria Sacri Ordinis. 
  9. Cisterciácké kláštery, str. 91
  10. a b c Zbraslav, barokni zámek; z webu Praha: matka měst. www.matkamest.cz [online]. [cit. 2010-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  11. VLČEK, Emanuel. Čeští králové I. Fyzické osobnosti českých panovníků II. díl. Praha: Vesmír ISBN 80-85977-17-6. S. 126-127. 
  12. KOPIČKOVÁ, Božena. Eliška Přemyslovna : královna česká 1292-1330. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-656-5. S. 123. 
  13. Čeští králové, str. 117
  14. Čeští králové, str. 130
  15. Památkově chráněné objekty Zbraslavi; web městské části Zbraslav[nedostupný zdroj]
  16. Kláštery založené, str. 241
  17. Emanuel Poche, Umělecké památky Čech III., str. 348
  18. www.zbraslavhistorie.info
  19. Kláštery založené, str. 241

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat