Otevřít hlavní menu

Emanuel Vlček

český lékař, paleontolog a přírodovědec

Antropolog a lékařEditovat

Po absolvování smíchovského Vančurova reálného gymnázia vystudoval v letech 1945–1951 zároveň lékařskou a přírodovědeckou fakultu obor antropologie Univerzity Karlovy v Praze. Během studií pracoval v Ústavu soudního lékařství jako demonstrátor a pomocná vědecká síla. Jako mladý student byl též zapisovatelem profesorů Hájka a Tesaře u pitvy ministra Jana Masaryka v březnu 1948.V letech 1951–1957 pracoval ve Státním archeologickém ústavu v Nitře, poté do roku 1967 v Archeologickém ústavu v Praze. Od roku 1967 byla jeho vědecká kariéra spojena s Národním muzeem v Praze, kde v roce 1967 založil antropologické oddělení. V letech 1952–1974 přednášel antropologii na Univerzitě J. A. Komenského v Bratislavě a paleontologii člověka v Paleontologickém ústavu Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Soustředil se zejména na paleoantropologii v evropském teritoriu, zpočátku se zabýval především pravěkými a starověkými populacemi a popsal velkou skupinu Chalchů (větev Mongolů).

Kosterní pozůstatky historických osobnostíEditovat

Od roku 1955 se prof. Vlček začal zabývat i kosterními pozůstatky našich panovníků a dalších významných historických osob. Jeho antropologicko-lékařské výzkumy prokázaly tělesné vlastnosti, genetickou příbuznost, přibližný věk v okamžiku skonu, prodělané nemoci a zdravotní stav. V některých případech Vlček i vyvrátil hypotézu o vlastníkovi pozůstatků.[zdroj?] Vděčíme mu za další pramen poznání, který leckdy na rozdíl od dobových pramenů a kronik není poplatný době vzniku a mecenáši díla.[zdroj?]

Nejzajímavější historka se vztahuje k jeho zkoumání těla Bedřicha Smetany. Při vyzdvihování Smetanova těla se prý ozvala rána, ale nikdo jí nevěnoval pozornost. Až po bližším prozkoumání Vlčkovi došlo, co že to bylo za ránu. Rakev totiž byla prázdná. Nebohý Smetana totiž při vyzdvihování z rakve vypadl. Celá Vlčkova akce měla dohru. Vlček totiž neměl ke zkoumání Smetanova těla povolení. Pozůstalí tedy podali na Vlčka žalobu pro hanobení ostatků, jelikož pádem těla došlo poškození tělních tkání. Jelikož se prof. Vlček důvěrně znal s tehdejším prezidentem Gustávem Husákem, byla celá záležitost mimosoudně urovnána samotným vedením KSČ.[zdroj?]

Dalším jeho poznatkem, dosud historiky odmítaným, je stáří knížete Vratislava I. (údajně o 13 let mladšího syna svaté Ludmily, než byl jeho vlastní bratr Spytihněv I., jenž zemřel roku 921 údajně ve věku 33 let) a jeho syna svatého Václava (zavražděn 929 nebo 935) v době jejich úmrtí. Podle svého výzkumu jejich kosterních pozůstatků považoval oba za o 13 až 15 let starší.

Vlčkem zkoumané a prokázané kosterní pozůstatkyEditovat

PublikaceEditovat

  • VLČEK, Emanuel. Bedřich Smetana : fyzická osobnost a hluchota. Praha: Vesmír, 2001. 94 s. ISBN 80-85977-46-X. 
  • VLČEK, Emanuel. Bernard Bolzano : Podoba, tělesné vlastnosti a zdravotní stav. Praha: Památník národního písemnictví, 1981. 28 s. 
  • VLČEK, Emanuel. Fyzická charakteristika osobnosti Karla IV.. Praha: Univerzita Karlova, 1998. 
  • VLČEK, Emanuel. Fyzické osobnosti českých panovníků. I. díl. Nejstarší Přemyslovci. Praha: Vesmír, 1997. 398 s. ISBN 80-85977-09-5. 
  • VLČEK, Emanuel. Fyzické osobnosti českých panovníků ; II. díl. Čeští králové: 1: atlas kosterních pozůstatků českých králů přemyslovské a lucemburské dynastie s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Praha: Vesmír, 1999. 558 s. ISBN 80-85977-17-6. 
  • VLČEK, Emanuel. Fyzické osobnosti českých panovníků ; III. díl. Čeští králové: 2: atlas kosterních pozůstatků Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Habsburků pohřbených v Praze, s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Praha: Vesmír, 2000. 301 s. ISBN 80-85977-29-X. 
  • VLČEK, Emanuel. Jan z Pomuku : Sv. Jan Nepomucký: Jeho život, umučení a slavné působení ve světle současné historie a antropologie. Praha: Vesmír, 1993. 69 s. ISBN 80-901131-3-3. 
  • VLČEK, Emanuel. Jak zemřeli : Významné osobnosti českých dějin z pohledu antropologie a lékařství. Praha: Academia, 1993. 279 s. ISBN 80-200-0400-9. 
  • VLČEK, Emanuel. Osudy českých patronů. Praha: Zvon, 1995. 302 s. ISBN 80-7113-131-8. 
  • Vlček Emanuel: Pádem vzhůru. Úraz Karla IV. ohrožující jeho život; Vesmír 4/1998, strana 218-223.

LiteraturaEditovat

  • Čihák, R.: Emanuel Vlček, Vesmír 74, 1995, č. 3, s. 158.
  • Tomeš, J. a kol.: Český biografický slovník XX. století, 3. díl, Praha-Litomyšl 1999, s. 469.
  • Velemínský, P.: Professor MUDr. RNDr. h. c. Emanuel Vlček, DrSc, Časopis Národního muzea. Řada přírodovědná, 2005, č. 1-4, s. 149–168.
  • Vaněk, St.: Emanuel Vlček, Vesmír 85, 2006, č. 12, s. 714.
  • Prokopec, M.: Obituary: Prof. MUDr. et RNDr.h.c. Emanuel Vlček, DrSc., Anthropologie 44, 2006, č. 2, s. 214.
  • Aubrecht, Radek a kol. autorů: 130 let a osobností smíchovského gymnázia (1883–2013) , Gymnázium Na Zatlance, Praha 2014, ISBN 978-80-260-6169-4, s. 44.

Externí odkazyEditovat