František Hájek (soudní lékař)
František Hájek (30. listopadu 1886, Čertyně u Českého Krumlova[1] – 15. března 1962, Praha) byl soudní lékař, který se zajímal zejména o forenzní toxikologii. Také je autorem několika významných publikací v oblasti soudního lékařství. Jeho hlavní dílo nese název Soudní lékařství, které bylo ve své době požadováno za nejrozsáhlejší učebnicí tohoto oboru. Tato publikace je rozdělena do dvou dílu, Díl I: Část všeobecná[2] a Díl II: Část zvláštní[3]. Zároveň se také jedná o nejrozsáhlejší učebnice soudního lékařství.
| prof. MUDr. František Hájek | |
|---|---|
.png) František Hájek (okolo roku 1927) | |
| Narození | 30. listopadu 1886 Čertyně  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 15. března 1962 (ve věku 75 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | lékař |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatFrantišek Hájek se narodil 30. listopadu 1886 v malé vesnici Čertyně, která spadá pod Dolní Třebonín a nachází se v okrese Český Krumlov. Jeho matka se jmenovala Karolína[4] a jeho otec Josef[5] byl učitelem v Čertyni. V roce 1890 měla obec pouze 161[6] obyvatel a 23[7] domů. Roku 1912[8] promoval jako doktor medicíny na Karlo-Ferdinandova univerzita (dnes Univerzita Karlova), a stejného roku začal působit jako asistent v Ústavu pro soudní lékařství v Praze. V roce 1933 se stal předsedou[9] ústavu a tuto funkci vykonával až do roku 1957. Během svého působení napsal dosud nejrozsáhlejší učebnici soudního lékařství a také zastával pozici děkana lékařské fakulty. V roce 1937 byl jmenován řádným profesorem. Roku 1937[10] také poprvé vydal své svou knihu "Soudní lékařství: Díl I" a později toho roku i "Díl II". František Hájek se v roce 1943 podílel na vyšetřování Katyňského masakru, jako člen mezinárodní komise.
Po odchodu z funkce předsedy Ústavu pro soudní lékařství[11] v roce 1957 se František Hájek stáhl z veřejného života. Zemřel 15. března 1962 ve věku 75 let v Praze.
Katyň
editovat
Profesor Hájek byl v roce 1943 nacisty vyslán jako člen mezinárodní komise do Katyně, aby se podílel na vyšetřování Katyňského masakru. Komise konající pod dozorem německých okupačních orgánů stanovila příčinu smrti obětí a především dobu úmrtí, která ukazovala na vinu sovětských orgánů. Po válce ovšem Dr. Markov (další člen komise) odvolal svůj podpis jako vynucený.
Hájek byl na přelomu května a června 1945 krátce zadržen sovětskou tajnou službou. Dr. Hájek po válce publikoval brožuru, ve které uvedl, že se své účasti chtěl vyhnout a svůj podpis odůvodnil obavami o život a vysvětluje důvody, pro které závěr komise nelze považovat za správný: stav rozkladu těl i šatstva, stejně jako zasažení larvami hmyzu neodpovídal době uvedené ve zprávě Buhtzovy komise. Podle jeho názoru těla ležela v hrobě nejvýše 1,5 roku, tedy nejvýše jedno léto (1942) s dobou úmrtí na podzim 1941. To dovozuje vinu nacistů.
Poválečná kariéra
editovatSpolupracoval se Státní bezpečnosti a pravděpodobně i s nacistickou okupační správou. Pitval například těla Jana Masaryka a Josefa Toufara, u nichž pravděpodobně zfalšoval pitevní nález.[12][13] Účastnil se i posmrtného ohledání plukovníka Karla Lukase v květnu 1949.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kamenný Újezd
- ↑ Soudní lékařství (František Hájek) | ČBDB.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Soudní lékařství I a II díl. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online.
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 25.02.11. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online.
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 25.02.11. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011. Produkty [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011. Produkty [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916). is.cuni.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Historie – Ústav soudního lékařství a toxikologie – soudní lékařství – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. www.vfn.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Soudní lékařství I a II díl. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Historie – Ústav soudního lékařství a toxikologie – soudní lékařství – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. www.vfn.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online.
- ↑ NAVARA, Luděk. Případ Masaryk: byla pitva zfalšovaná?. iDNES.cz [online]. 2005-02-05 [cit. 2025-02-16]. Dostupné online.
- ↑ StB v akci na cibulka.net. Archivováno 26. 5. 2019 na Wayback Machine.
Literatura
editovat- HÁJEK, František. Důkazy katynské. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (rusky)
- HÁJEK, František. Důkazy katynské. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- BORÁK, Mečislav. Zločin v Katyni a jeho české a slovenské souvislosti. Praha: Historický ústav AV ČR, 2000. 15 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-20.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Hájek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Hájek (soudní lékař)
