Jaromír (kníže)

český kníže (1003, 1004–1012 a 1033–1034)

Jaromír († 4. listopadu 1035) byl český kníže z rodu Přemyslovců v letech 1003, 10041012 a 10331034, syn Boleslava II. Pobožného a jeho druhé, neznámé choti, bratr Boleslava III. Ryšavého a Oldřicha. Narodil se někdy v 70. letech 10. století. František Palacký uvádí, že Jaromír byl synem Boleslava II. a jeho manželky Emy;[1] dále uvádí, že za Jaromírova panování se prohloubila závislost Čech na Říši.[2]

Jaromír
Český kníže
Busta knížete Jaromíra v Jaroměři, Jaromírova ulice
Busta knížete Jaromíra v Jaroměři, Jaromírova ulice
Doba vlády I. 1003
II. 10041012
III. 10331034
IV. 1034 (?–1035)
Narození ? okolo r. 975
Úmrtí 4. listopadu 1035
Pohřben Bazilika svatého Jiří
Předchůdce I. Vladivoj
II. Boleslav Chrabrý
III.Oldřich
Nástupce I. Boleslav III.
II.Oldřich
III.Oldřich
Dynastie Přemyslovci
Otec Boleslav II.
Matka Emma Italská ? [zdroj?]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

1003Editovat

V roce 1001 uprchli Jaromír s Oldřichem se svou matkou před krutostí staršího bratra Boleslava III., který dal z obavy o knížecí stolec Jaromíra vykastrovat (Boleslav III. totiž sám dědice neměl), k bavorskému vévodovi Jindřichovi II., dlouholetému spojenci jejich otce. Roku 1003 byl Jaromír po smrti Vladivoje, kterého na český trůn prosadil polský kníže Boleslav Chrabrý, díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec. Brzy však musel prchnout před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým.[1]

1004–1012Editovat

 
Jaromírův denár

Teprve na podzim 1004 se mohl ujmout vlády, když s podporou římskoněmeckého krále Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. Jaromír přijal od římskoněmeckého krále Čechy v léno (obdržev od něho kopí jako symbol lenního vztahu) a v následujících letech podporoval Říši v bojích s Boleslavem Chrabrým. Krátce po svém nastoupení na trůn Jaromír dobyl Budyšín, ale v roce 1007 Boleslav Chrabrý Lužici i Budyšín dobyl zpět. Morava během Jaromírovy slabé vlády k českému státu nepatřila.

Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách nejmladší z bratrů Oldřich. Jaromír utekl nejdříve z neznámých důvodů do Polska a až poté do Říše k Jindřichovi II., který ho ale uvěznil v Utrechtu. Tam Jaromír strávil ve vězení téměř 21 let.

1033–1035Editovat

 
Přepadení Jaromíra Vršovci (obraz Antonína Jana Gareise st. z roku 1824)

  Poslechnout si článek · info

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 2. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článkůNápověda

Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti jeho osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 potřetí Jaromíra českým knížetem. Již na jaře příštího roku však byl Oldřich císařem propuštěn a byl mu navrácen knížecí titul. Podmínkou bylo, že se o vládu bude dělit s Jaromírem a svým synem Břetislavem. Jaromír byl poté na Oldřichův příkaz oslepen a uvězněn.

Když na podzim Oldřich zemřel, stále žijící vykastrovaný a oslepený Jaromír se vzdal nároků na vládu a moc v Čechách získal Oldřichův syn Břetislav I. Ani to mu ale život nezachránilo. Roku 1035 byl bezmocný Jaromír zřejmě z vůle Vršovců zavražděn. Kosmas píše: „Kochan poslal svého kata a když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních.“

Kdy přijel Břetislav do Prahy se nikde neříká. Pouze v jedné kronice najdeme zmínku, že „Jaromír sám vládl knížectví jeden rok po smrti Oldřichově". Scéna, kdy Jaromír uvádí Břetislava na knížecí stolec, kterou popisuje Kosmas, se neodehrála v žádném případě přímo při Oldřichově pohřbu. Břetislav by se nemohl vrátit z exilu tak rychle.[3]

GenealogieEditovat

Boleslav I.
nar. asi 915
zm. 967/972
  Biagota?   ?   ?
         
     
  Boleslav II.
nar. asi 932
zm. 7. února 999
  zřejmě 2. neznámá choť Boleslava II.  
     
   
Jaromír I.
zm. 4. listopadu 1035

ReferenceEditovat

  1. a b PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek 1. Praha: [s.n.], 2017. ISBN 978-80-7451-576-7, ISBN 80-7451-576-1. OCLC 982100364 S. 189–193. 
  2. PALACKÝ, František. Stručný přehled dějin českých. 4. vyd. Praha: Odeon, 1976. S. 32. 
  3. VESELÝ, Josef. 49. schůzka nad knihou Petra Hory - Hořejše. Oldřich. Toulky českou minulostí [online]. Český rozhlas [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Vladivoj
  Český kníže
Jaromír
1003
  Nástupce:
Boleslav III.
Předchůdce:
Boleslav Chrabrý
  Český kníže
Jaromír
10041012
  Nástupce:
Oldřich
Předchůdce:
Oldřich
  Český kníže
Jaromír
10331034
  Nástupce:
Oldřich
Předchůdce:
Oldřich
  Český kníže
Jaromír
1034 (?–1035)
  Nástupce:
Břetislav I.