Biagota
Biagota byla patrně manželkou Boleslava I. a českou kněžnou.
Biagota | |
---|---|
Česká kněžna | |
Narození | 901 |
Manžel | Boleslav I. |
Potomci | Boleslav II.? |
Otec | Symeon I.? |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
O existenci Biagoty vypovídá pouze několik mincí. Kromě jména knížete Boleslava je na těchto denárech čitelný i nápis BIAGOTA se zkomoleninou „coniunx“, což znamená manželka.[1] Nejčastěji se ražba tohoto typu mincí klade českými numismatiky (např. Gustavem Skalským, Olgou Palkoskovou či Lubošem Polanským[2]) do šedesátých let 10. století.[3] Numismatik Jiří Sejbal se však kloní k variantě, že tyto denáry byly raženy jako svatební a Biagota měla být chotí knížete Boleslava II.[4]
Původ kněžny Biagoty není znám. V období romantismu bylo jméno někdy interpretováno jako slovanské Blahota, podklady pro tuto hypotézu ovšem chybí.[5] Rovněž se usuzuje, že Biagota byla germánského či bulharského původu.[6] Dle některých historiků byla Biagota dokonce dcerou bulharského cara Symeona I.[7] Jiří Fidler přepokládá, že Biagota byla bulharská princezna a Boleslav I. se s ní oženil někdy v letech 928–930 díky kontaktům českého knížete Vratislava I. a bulharského cara Petra I. poblíž Nitranska.[8]
Biagota bývá považována za matku Boleslava II.[3] Michal Lutovský se domnívá, že Biagota mohla být pohřbena v hrobě K2 na Pražském hradě.[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I. Praha: Set out, 1998. 162 s. ISBN 80-902058-8-7. S. 30. [Dále jen: Boleslav I.].
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Český kníže Boleslav II. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. [Dále jen: Přemyslovský stát]. ISBN 80-7106-272-3. S. 274–275 (v poznámce 11).
- ↑ a b Přemyslovský stát, s. 10
- ↑ SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje. Brno: Masarykova univerzita, 1997. 420 s. ISBN 80-210-1734-1. S. 78.
- ↑ TUREK, Rudolf. Čechy v raném středověku. Praha: Vyšehrad, 1982. 251 s. S. 138.
- ↑ Boleslav I., s. 88–89
- ↑ FRANKENBERGER, Otakar; FIDLER, Jiří. Slavní vojevůdci. Praha: Libri, 1997. 333 s. ISBN 80-85983-19-2. S. 275.
- ↑ FIDLER, Jiří. Vojenská spojenectví posledních Přemyslovců. Historie a vojenství. 1995, čís. 2, s. 45.
- ↑ Boleslav I., s. 150
Literatura
editovat- PETRÁŇ, Zdeněk. První české mince. Praha: Set out, 1998. 239 s. ISBN 80-902058-9-5.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců I. Zrození státu 872-972. Od Bořivoje I. po Boleslava I. Praha: Libri, 2006. 267 s. ISBN 80-7277-308-9.
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- LUTOVSKÝ, Michal. Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I.. Praha: Set out, 1998. 162 s. ISBN 80-902058-8-7.
Externí odkazy
editovatČeská kněžna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Drahomíra ze Stodor? |
? Biagota |
Nástupce: Emma? |