Otevřít hlavní menu

Drahomíra ze Stodor

česká kněžna a regentka

Drahomíra ze Stodor (kolem r. 890, podle jiných zdrojů r. 877[zdroj?] – po 935) byla manželkou Vratislava I., matkou Boleslava I. a snad i sv. Václava a českou kněžnou.

Drahomíra ze Stodor
Česká kněžna
Kněžna Drahomíra
Kněžna Drahomíra
Manžel Vratislav I.
Narození kolem 877? 890?
Úmrtí po 935
neznámé
Předchůdce manželka Spytihněva I. neznámého jména
Následník manželka sv. Václava či Biagota?
Potomci Svatý Václav
Boleslav I.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drahomíra pocházela z knížectví Stodoranů (Stodorané, též Havolané − byl kmen Polabských Slovanů náležící ke kmenovému svazu Luticů). Stodorané nebyli pohané, jak tvrdily některé pozdější legendy.[1] Za Vratislava se provdala zřejmě roku 906. Narodilo se jí nejspíše šest dětí, dva synové a čtyři dcery.[2]

Obsah

Svatá Ludmila a Drahomíra ze StodorEditovat

Po Vratislavově smrti v roce 921 se Drahomíra dostala do sporu s tchyní Ludmilou, která ještě za života Drahomířina manžela Vratislava vychovávala jeho syny Václava a Boleslava. Po smrti Vratislava pravděpodobně kmenové shromáždění rozhodlo o rozdělení moci mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru. Do Ludmiliny péče byla nadále svěřena výchova budoucího knížete, Drahomíra jej naopak měla do doby jeho nástupu zastupovat.

Konflikt mezi oběma ženami snad souvisel s vývojem mezinárodní situace, kdy se moc přesouvala z bavorského vévodství na Sasko. V roce 921 bavorský vévoda Arnulf uznal východofranský královský titul Jindřicha I. Ptáčníka a tím také prakticky uznal přesun moci do Saska. Čechy, které do této doby stály na straně Bavorska a se znepokojením sledovaly agresivní politiku vůči Srbům na severozápadě, se musely rozhodnout, jakou politiku nadále sledovat. Zdá se, že Drahomíra se spíše zasazovala pro spolupráci se Saskem i přes riziko omezení relativně nezávislého postavení Čech, Ludmila snad věřila spíše v další orientaci na Bavorsko, byť oslabené.

Politický konflikt byl podle legendy završen vraždou Ludmily dne 15. září 921 na hradišti Tetín. Ludmila byla uškrcena svojí "šálou" (závojem) Tunnou a Gommonem, patrně Varjagy, družiníky kněžny Drahomíry.[3]

RegentkaEditovat

 
Drahomíra objednává Ludmilinu vraždu (středověká iluminace)

Za nedospělého syna pak Drahomíra vládla jako regentka. Již v roce 925 se ale moci ujal mladý Václav, ten pak matku na nějaký čas vykázal mimo knížecí dvůr. Byla buď uvězněna na Budči nebo vyhnána ze země, pravděpodobně pro podezření, že usiluje o život Václavovi. Václav nakonec ale Drahomíru přijal zpět k pražskému dvoru, ale Drahomíra již nenabyla žádného podílu na vládě. V této době možná nechala na Tetíně, kde byla zavražděna a pochována Ludmila, na znamení svého pokání vybudovat kostel zasvěcený sv. Michalovi.

Je pravděpodobné, že Drahomíra žila v blízkosti syna Boleslava na jeho nově zbudovaném hradě v dnešní Staré Boleslavi. Svědčí o tom zápisy středověkých legendistů. Je známo, že Drahomíra byla přítomna Václavovu zavraždění na Staré Boleslavi zřejmě 28. září 935, kdy prý patřila mezi Václavovy věrné. Postarala se o přenesení zavražděného knížete do kostela. Prý jí bylo usilováno o život a zmizela kamsi do Charvát.

V dnešní době mají nositelky tohoto jména jmeniny (nebo též svátek) 18. července.

Drahomíra v kultuřeEditovat

Postava kněžny Drahomíry se vyskytuje v řadě uměleckých děl věnovaných především svatému Václavu nebo svaté Ludmile. Hlavní úlohu hraje například:

ReferenceEditovat

  1. TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: NLN, 1997. S. 373. [dále jen Počátky]. 
  2. TŘEŠTÍK, Dušan. Nejstarší Přemyslovci ve světle přírodovědeckého a historického zkoumání. Československý časopis historický. 1983, roč. 31, s. 238. [dále jen Nejstarší Přemyslovci]. 
  3. Počátky, str. 369–370

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat