Litvínovice

obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji

Litvínovice (v místním nářečí Lajtnojce; německy Leitnowitz, Leutwinsdorf) jsou obec ležící v okrese České BudějoviceJihočeském kraji, po levém břehu řeky Vltavy zhruba 3 km jihozápadně od centra Českých Budějovic. Žije zde přibližně 2 800[1] obyvatel.

Litvínovice
Litvínovická kaple z roku 1861
Litvínovická kaple z roku 1861
Znak obce LitvínoviceVlajka obce Litvínovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 761 (2024)[1]
Rozloha5,82 km²[2]
Katastrální územíLitvínovice
Nadmořská výška389 m n. m.
PSČ370 01
Počet domů880 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Litvínovice
Litvínovice 39
370 01 České Budějovice
oulitvinovice@tiscali.cz
StarostaMartin Král
Oficiální web: www.litvinovice.cz
Litvínovice na mapě
Litvínovice
Litvínovice
Další údaje
Kód obce544795
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Litvínovicemi protéká Litvínovický potok, na západ od Litvínovic se nachází systém tří spojených rybníků:

  • Horní litvínovický rybník
  • Prostřední litvínovický rybník
  • Dolní litvínovický rybník

Severovýchodním směrem se mezi Litvínovicemi a centrem Českých Budějovic prostírá rozlehlý park Stromovka, jihozápadně od vsi je situováno Jihočeské letiště České Budějovice.

Místní části

editovat

Obec Litvínovice se skládá ze tří částí, které leží v katastrálním území Litvínovice.

 
Katastrální území Litvínovic

Historie

editovat

První písemná zmínka o vsi (Lutwinouich) pochází z roku 1259, kdy ji Vok I. z Rožmberka jmenuje mezi vesnicemi, z nichž má dostávat desátky jím tehdy zakládaný vyšebrodský klášter.

V letech 1850 až 1867 tvořily Litvínovice součást obce Rožnov, poté se staly samostatnou obcí, jíž zůstávají podnes vyjma krátkého období od počátku roku 1952[4] do 16. května 1954, kdy byly začleněny pod město České Budějovice. Obec Mokré s osadou Šindlovy Dvory byla připojena k Litvínovicím dne 12. června 1960.[5][6]

Až do poloviny 20. století bylo obyvatelstvo všech tří částí nynější obce národnostně smíšené, ve vlastních Litvínovicích se k německému jazyku hlásilo v roce 1910 přibližně 76 % obyvatel, v roce 1930 44 %.

11. února 1929 zde byla zaznamenána teplota vzduchu -42,2 °C, což je historicky nejnižší teplota v Česku vůbec. Měření provedl ve Stecherově mlýně amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, 48letý profesor českobudějovického gymnázia v České ulici. Teplotu ovlivnila silná pokrývka sněhu, inverze a měřící stanice byla navíc u vody (stanice byla v roce 1945 zrušena).[7][8] V tentýž rok zde byla zaznamenaná také nejvyšší říjnová teplota vzduchu, a to 4. října, kdy bylo naměřeno +30,3 °C.

Vývoj Litvínovic (části obce) mezi lety 1869 a 2001[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 285 291 330 358 453 345 344 329 449 399 359 404 526
Počet domů 36 37 46 43 49 49 67 89 192* 84 95 134 180

* (počet domů roku 1961 uveden za celou obec)

Pamětihodnosti

editovat
  • Kaple na návsi, datovaná 1861

Fotogalerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vládní nařízení č. 89/1951 Sb., jímž se připojují některé obce k Českým Budějovicům. Dostupné online.
  5. Genealogie Českobudějovicka [online]. [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. 
  6. KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1. 
  7. KARLÍK, Tomáš; ŽÁK, Michal. Před pětadevadesáti lety sevřela Československo zima tisíciletí. Teplota klesla až 42 stupňů pod nulu. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-02-11 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  8. Minus 42,2 stupně Celsia - dosud nepřekonaná nejnižší teplota v ČR. ČT24 [online]. Česká televize, 2009-02-11 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  9. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 194–195.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

editovat