Rožnov (České Budějovice)
Rožnov je nejjižnější část Českých Budějovic, jižně od Papírenské ulice. Původní název Stradonice (německy Strodenitz) byl již během 14. století vytlačen názvem Rožnov, v němčině zůstalo jméno zachováno.
| Rožnov | |
|---|---|
 Jedna z usedlostí v Rožnově | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Obec | České Budějovice |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°56′56″ s. š., 14°27′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | České Budějovice 7 |
| PSČ | 370 07 |
  Rožnov | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka pochází z roku 1259, kdy ves získala status trhové osady.[1] Tehdy patřila Vokovi z Rožmberka, který vesnici odkázal vyšebrodskému klášteru. S ním ji vyměnil Přemysl Otakar II. a daroval roku 1273 Budějovicím. V roce 1262 je zmiňováno nové městečko; Antonín Profous proto usuzuje, že obec vznikla spojením dvou vesnic, Stradonic a Rožnova. Poprvé je obec zmiňována jako Rožnov v roce 1343.[1] Od té doby už patřil Rožnov Budějovicím natrvalo. Obec ležela na důležité linecké silnici.
Od konce 19. století přibývalo českých obyvatel, zvláště dělníků, na místě bývalých polí rostly nové domy a začátkem 20. století již v Rožnově byla většina Čechů. Ve vsi tou dobou působil Sokol, Národní jednota pošumavská, Böhmerwaldbund a hasičský sbor. Po roce 1919 se obecní správa dostala do rukou Čechů. Rožnov se stále rozrůstal, vznikl i Nový Rožnov, který byl stavebně srostlý s předměstím Budějovic.
V letech 1850–1951 byl Rožnov samostatnou obcí, v letech 1850–1867 s osadou Litvínovice.[2] Roku 1949 byla do Rožnova zavedena trolejbusová doprava a od 1. ledna 1952 byl připojen k Českým Budějovicím.[3]
Současnost
editovatDne 1. října 1970 došlo k územní reorganizaci města – z městské části Rožnov a z Krumlovského předměstí Českých Budějovic se stala městská část České Budějovice 7. Jako katastrální území je městská část České Budějovice 7 vedena od roku 1971.
Za Rožnov se považují čtyři základní sídelní jednotky:
- Nové Roudné mělo v roce 2011 334 obyvatel podle obvyklého pobytu
- Rožnov-sever podle trvalého bydliště 3384 a podle obvyklého pobytu 3323 obyvatel
- Rožnov-jih podle obvyklého pobytu 814 obyvatel
- Za Lineckou tratí (neobydleno)
Pamětihodnosti
editovatCentrální část Rožnova je od 19. listopadu 1990 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Nachází se zde lidová architektura, selské baroko, sýpky se sgrafity i klasicistní domy.[4]
Z Českých Budějovic vedla přes Rožnov historická silnice na Český Krumlov a Linec. Po Rožnově (Stradonicích) proto byla pojmenována budějovická Rožnovská brána (též zvaná Stradonická, Linecká a Krumlovská), kterou silnice procházela, a Rožnovský rybník (také označovaný jako Krumlovský), kolem něhož vedla.
Osobnosti
editovat- Josef Beránek, (1897–1942), učitel, činovník Sokola a starosta, popraven za odbojovou činnost
- Wilibald Böhm (1875–1956), spisovatel, ředitel místní německé školy
- Jan Jiřička (1903–1942), major generálního štábu (plukovník generálního štábu in memoriam), popraven za odbojovou činnost
- Vladimír Remek (* 1948)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. [s.l.]: Ústav pro jazyk český, 2011. Dostupné online. S. III/0605.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8.
- ↑ Vládní nařízení č. 89/1951 Sb., jímž se připojují některé obce k Českým Budějovicům. Dostupné online.
- ↑ Rožnov - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online.
Literatura
editovat- KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rožnov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rožnov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
