Anton Schmidt

slovenský malíř

Anton Schmidt (asi 1706, Vídeň, Rakousko30. ledna 1773, Banská Štiavnica) byl rakouský barokní malíř, podle dochovaných prací činný zejména na území středního Slovenska, jeden z nejvýznamnějších představitelů pozdně barokního malířství na Slovensku.

Anton Schmidt
Narození asi 1706
Vídeň
Úmrtí 30. ledna 1773
Banská Štiavnica, Slovensko
Povolání malíř
Hnutí baroko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Anton Schmidt, Svatý Petr z Alcantary, před 1763, olej na plátně, Slovenská národní galerie, Bratislava

ŽivotopisEditovat

Údaje z jeho raného života jsou velmi málo známy. Velmi sporné je i datum jeho narození. Podle výzkumů historiků je ale docela možné, že Anton Schmidt se sice narodil ve Vídni, ale primárně mohl pocházet z významné banskoštiavnické rodiny důlních podnikatelů a těžařů.

Kolem třicátých let 18. století (pravděpodobně v roce 1728) studoval na vídeňské Akademii výtvarných umění. Po jejím absolvování svou uměleckou dráhu začal jako spolupracovník významného císařského dvorního divadelního dekoratéra a architekta Giuseppa Galli Bibbieny. Schmidtovým dosud jediným známým dílem zachovaným ve Vídni je oltářní obraz Zasnoubení Panny Marie v kapli Kurhaus při Dómu sv. Štěpána. Jako pomocník Giuseppa Bibbienu se v roce 1736 podílel na výmalbě sálu koháriovského zámku v dolnorakouském Ebenthalu.

Navzdory slibně se rozvíjející kariéře Vídeň opustil a od konce čtyřicátých let 18. století svůj další soukromý i umělecký život natrvalo spojil se středním Slovenskem. Následující dvě desetiletí se se jménem tohoto malíře spojují všechna významnější výtvarná díla v oblasti středoslovenských báňských měst. Je to přirozené, protože zde, jako jediný usazený umělec s akademickým vzděláním i titulem, neměl významnějšího konkurenta. Usadil se natrvalo v Banské Štiavnici; v lednu 1752 ho zde přijali i za měšťana. Zde nakonec i 30. ledna 1773 zemřel.

DíloEditovat

Byl všestranným umělcem a nebránil se žádné objednávce. Maloval portréty, supraporty, žánrové výjevy, ale i např. střelecké terče, podílel se na návrzích a realizacích slavnostní výzdoby interiérů (např. slavobrány při příležitosti návštěvy císaře Františka Štěpána I. v důlních městech v létě roku 1751) apod. Jeho doménou však byly především díla sakrálního charakteru, z nich vynikly zejména monumentální fresky a oltářní obrazy, které se dodnes zčásti zachovaly v chrámech a muzejních sbírkách středoslovenských měst. Jeho díla jsou symbiózou rakouské a benátské malířské školy.

K nejvýznamnějším pracím Antona Schmidta patří výmalba Kostela svatého Kříže na banskoštiavnické kalvárii z roku 1745 a fresková výzdoba presbytáře piaristického Kostela Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie v Prievidzi (z let 1750 - 1765; během prací došlo k seznámení a začátku dlouhodobé spolupráce s vynikajícím slezským sochařem Dionýsem Ignácem Stanetim). Podstatnou měrou se Anton Schmidt -Schemniciensis Pictor academicus- podílel na výzdobě zámečku ve Svätém Antonu. V letech 1750 - 1752 zde freskami vyzdobil fasádové tympanony, slavnostní schodiště, zámeckou kapli Nanebevzetí Panny Marie (fresky Nanebevzetí Panny Marie, Alegorie církve) i mariánskou kapli svatého Jana Nepomuckého. Na freskové výmalbě svätoantonského zámečku je u Schmidta příznačná kompoziční závislost na grafických předlohách, zejména inspirace rytinami augsburského malíře Johanna Georga Bergmüllera (1688 - 1762).

Další díla zanechal při výzdobě kostelů v Kremnici (farní Kostela svaté Kateřiny Alexandrijské), Štiavnických Baních (bývalý kostel hieronymitánů). Schmidtova tvorba ojediněle zasahovala i na východní Slovensko (výzdoba farního Kostela Nanebevzetí Panny Marie v Podolínci), kde našla řadu pokračovatelů v místních tvůrcích.

 
Anton Schmidt, fresková výmalba horního kostela banskoštiavnické Kalvárie

V letech 1766 - 1767 pracoval na interiérové výzdobě kleneb lodi a presbytáře farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Banské Bystrici. Kostel v srpnu 1761 zasáhl velký požár. Po náročné opravě presbytáře a lodi město uzavřelo s malířem v roce 1766 smlouvu na jejich výmalbu. Schmidt zde vytvořil své vrcholné dílo monumentálního charakteru. Fresková výzdoba pokrývá celou plochu valené klenby presbytáře jakož i všechny čtyři pole kleneb lodě. Její ikonografický program rozvádí v souladu se zasvěcením chrámu alegorické zobrazení a mariánskou symboliku. Na jeho ikonograficky neobvyklou výmalbu kostela se navázalo v sedmdesátých letech, kdy byla realizována výměna a doplnění vnitřního vybavení (např. při realizaci nového hlavního oltáře).

Schmidtova zachovaná monumentální díla s jistě rozvrženými konstrukcemi malovaných architektur a dekorativních motivů jsou zaplněna charakteristickými tvary zavalitých figur s nezaměnitelnou typizací tváří. Tvorba Antona Schmidta, územně omezená na oblast středoslovenských báňských měst, je obdobou jevu typického i pro jiné středoevropské regiony. Schmidt je jedním z tvůrců, kteří v lokálních podmínkách úspěšně zužitkovali poznatky získané ve významných centrech výtvarného dění, přizpůsobili se místním potřebám a vytvářeli zde osobité hodnoty.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Schmidt na slovenské Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • Z. Bartošová a kol., Umenie na Slovensku, Slovart, Bratislava, 2007, ISBN 978-80-8085-435-5
  • St. Šmatlák a kol., Slovensko - Kultúra I. časť, Obzor, Bratislava
  • kol. autorov, Encyklopédia Slovenska, Veda, Bratislava, 1981
  • B. Balážová a kol., Medzi zemou a nebom - majstri barokovej fresky na Slovensku, Societas historiae artium a Ústav dejín umenia SAV, Bratislava, 2009, ISBN 978-80-970304-0-7
  • Schmidt, Anton [online]. Ústav dejín umenia SAV & Societas historiae artium [cit. 2012-02-07]. Dostupné online.