Charleston (Západní Virginie)

sídlo ve státě Západní Virginie v USA

Charleston je hlavním a největším městem amerického státu Západní Virginie nalézající se na soutoku řek Elk a Kanawha v okrese Kanawha. Údaje z roku 2000 uvádějí 53 421 obyvatel centrálního města.

Charleston
Charleston – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška182 m n. m.
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Federální státZápadní Virginie
OkresKanawha County
Charleston na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha84,7 km²
Počet obyvatel53 421 (2000)
Hustota zalidnění630,7 obyv./km²
Správa
StarostaAmy Shuler Goodwin (od 2018)
Vznik1786
Oficiální webwww.cityofcharleston.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zpočátku byly nejdůležitějšími průmyslovými zdroji sůl a plyn, později se jimi stala ložiska uhlí. V současné době hrají nejvýznamnější roli v ekonomice města obchod, podniky veřejné služby, vláda, lékařství a vzdělávání.

První trvalé sídlo, Ft. Lee, bylo na místě vybudováno již v roce 1788.

Charleston je sídlem baseballového týmu nižší ligy West Virginia Power (dříve Charleston Alley Cats) a každoročně se tam koná patnáctimílový (24 km) běh Charleston Distance Run. Ve městě se také nachází letiště Yeager Airport a University of Charleston; je též domovem letky jménem 130th Airlift Wing of the West Virginia Air National Guard.

Ve městě najdeme parky jako je např. Cato Park či Coonskin Park, a Kanawha State Forest, což je rozlehlý státní park s bazénem, kempy, cyklostezkami a stezkami pro pěší, místy pro piknik a i několik chat pro rekreační účely.

Historie editovat

 
West Virginia State Capitol - sídlo vlády státu
 
Charleston Town Center Mall

Začátky editovat

Po Americké válce za nezávislost se vydali první průzkumníci pryč od původních osad. Mnoho z nich se pomalu stěhovala do západních částí Virginie. Využíváním jejích bohatých zdrojů se Charleston stal významnou součástí historie Virginie a Západní Virginie. V současnosti je Charleston největším městem státu a zároveň jeho městem hlavním.

Dějiny Charlestonu začínají v osmnáctém století. V roce 1774 získala rodina Bullittů 5 km² půdy poblíž ústí řeky Elk. Pozemek byl o dvanáct let později prodán plk. Georgi Clendeninovi. První trvalá osada, Fort Lee, vznikla v roce 1788 díky plk. Clendeninovi a jeho skupině Virginia Rangerů. Osada zaujímala plochu nynější křižovatky ulic Brooks Street a Kanawha Boulevard. Historikové se domnívají, že Charleston byl pojmenován po otci plk. Clendenina Charlesovi. Název města Charles Town se později zkrátil na Charleston, aby se předešlo záměně s jiným Charles Townem v současné Západní Virginii.

O šest let později Charleston úředně ustanovil parlament virginského Commonwealthu, tzv. Virginia General Assembly. Na 40 akrech, které město tvořily v roce 1794, obývalo sedm domů 35 lidí.

Charleston je součástí okresu Kanawha. Slovo Kanawha pochází z výrazu indiánského kmene Arawaků pro kánoi z vydlabaného kmene. Vůbec první budovou okresu bylo dvoupatrové vězení, které bylo doslova vydlabáno do břehu řeky Kanawha.

Daniel Boone, který byl zmocněn jako zástupce Kanawahské domobrany, byl v roce 1791 zvolen do Virginského parlamentu. V historických dokumentech stojí, že šel až do Richmondu pěšky.

Průmyslový rozvoj editovat

Před počátkem 19. století byla podél řeky Kanawhy objevena ložiska soli. První sůl byla dolována už v roce 1806, což oblasti umožnilo prosperitu a rychlý hospodářský růst. Před rokem 1808 se tu vyrábělo 1250 liber soli denně. Oblast kolem Charlestonu, Kanawhaské solné pánve, nyní Malden, se měly stát největším producentem soli na světě. V roce 1818 začala fungovat Kanawha Salt Company, první trust v USA.

Během dolování soli narazil v roce 1815 kapitán James Wilson na první ložisko plynu. Stalo se tak na místě dnešní křižovatky ulic Brooks Street a Kanawha Boulevard (poblíž dnešního komplexu parlamentu). V roce 1817 bylo objeveno uhlí a začalo se postupně v solných továrnách používat jako palivo. Důležitost kanawhaského solného průmyslu začala po roce 1961 upadat, a teprve nástup 2. světové války přinesla další poptávku po chemických surovinách, jako jsou např. chlór a žíraviny, které se ze solných roztoků mohly vyrobit.

Politický rozvoj editovat

Město dále rostlo, až v roce 1861 přišla Americká občanská válka. Stát Virginie se odtrhl od tzv. Unie a Charleston se rozdělil na věrné Unii a Konfederaci. 13. září 1862 se odehrála Bitva o Charleston. Přestože vojska Konfederace zvítězila, město udržela jen krátce. Vojáci Unie se jen o šest týdnů později vrátili a zůstali až do samého konce války.

Sever si Charleston držel a většina západní části Virginie způsobila ještě větší problém. Virginie už od Unie byla odtržená, ale její severní část měla pod kontrolou Unie a vyvstala tak otázka státní suverenity. Uprostřed bouřlivé občanské války se Západní Virginie díky prohlášení prezidenta stala úředně státem. Abraham Lincoln prohlásil, že severozápadní oblast Virginie se vrací zpět pod Unii, a 20. července 1863 se tak Západní Virginie stala 35. státem USA.

Přestože se často říká, že Západní Virginie se od Virginie odtrhla kvůli rozdílným postojům k otroctví, skutečné důvody byly ekonomické. Těžký průmysl Severu, a především ocelářství horní oblasti řeky Ohio, byly závislé na uhlí dostupném v dolech západní Virginie. Jednotky federalizované armády byly hned na začátku války poslány z Ohia na západ Virginie, aby tak zajistily bezpečný přístup k uhelným dolům a dopravě.

Ačkoli už nyní existoval stát, osidlování oblasti hlavního města státu bylo komplikované: hlavní město Západní Virginie se několik let stěhovalo mezi Wheelingem a Charlestonem. V roce 1877 ale občané státu jako konečné umístění hlavního města zvolili Charleston a o osm let později byla otevřena první budova kapitolu.

Po požáru v roce 1921 byla rychle postavena budova nová, ale v roce 1927 také vyhořela. Výbor pro výstavbu kapitolu, ustanovený v roce 1921 legislativou, však povolil výstavbu současného kapitolu. Architekt Cass Gilbert navrhl žlutohnědou stavbu z vápence v italském renesančním stylu, který měl celkem stát téměř 10 miliónů dolarů. Poté, co byly hotové první tři etapy stavby, guvernér William G. Conley kapitol slavnostně otevřel 20. července 1932.

Rozvoj na začátku 20. století editovat

Charleston byl nyní centrem vlády státu. Přírodní zdroje, jako uhlí a plyn, spolu s rozšiřováním železnice k růstu také přispěly. Do státu přišla nová odvětví průmyslu, např. chemický, sklářský, dřevařský a ocelářský, přitáhly právě přírodní zdroje oblasti. V Charlestonu se rychle stavělo. Mnohé z těch domů včetně kostelů a kancelářských budov stojí v samém centru města dodnes, většinou kolem ulice Capitol Street.

Během 2. světové války nedaleko Charlestonu otevřela první a největší továrna na výrobu syntetického kaučuku v USA, která poskytovala pro válku velmi důležité výrobky. Poté, co válka skončila, se Charleston ocitl na kraji důležitých staveb. Jednou z nich během tohoto období bylo letiště Kanawha Airport (nyní Yeager Airport, pojmenované po generálovi Chucku Yeagerovi), které se stalo asi jednou z nejpozoruhodnějších

 
Dálnice 64 Charleston

inženýrských úspěchů své doby. Postaveno bylo v roce 1947 a jeho výstavba zahrnovala vykácení 1.5 km² na třech vrcholcích a přestěhování více než devíti miliónů krychlových yardů země.

V roce 1959 bylo otevřeno Charleston Civic Center, které stojí dodnes, byť zcela zrekonstruované, a poskytuje nejrozlehlejší prostory pro schůze a výstavy v Západní Virginii.

V roce 1956 prezident Dwight D. Eisenhower podepsal Federal Aid Highway Act, zákon o budování systému dálnic. Charleston se stal součástí tohoto systému v 60. letech, když byly vystavěny tři velké mezistátní dálniční systémy, které se sbíhaly v Charlestonu. I díky nim je Charleston pouze na den cesty od 60 procent obyvatel USA.

Moderní rozvoj editovat

V roce 1983 bylo otevřeno nákupní centrum Charleston Town Center Mall. Bylo největším městským mallem na východ od řeky Mississippi a pyšnile se třemi patry obchodů a restaurací. V 80. letech začala i skutečná revitalizace centra. Byly zřízeny fondy pro vylepšení vzhledu ulic a začalo se otevírat mnoho malých firem. Nyní jsou ulice Capitol Street, Hale Street a další sousedící ulice vybranou směsí restaurancí, obchodů a firem, které se pro mnoho lidí staly opravdovým středem města.

Robert C. Byrd Federal Building, Haddad Riverfront Park a Capitol Market jsou jen několika z nově vystavěných budov, které napomohly rozvoji středu města v 90. letech. Charleston se také stal známým jako jedno z nejlepších zdravotních středisek státu. Plány na další místa pro zábavu a obchod udržují Charleston dlouhodobě aktivní.

Rok 2003 se stal významným díky otevření Clay Center for the Arts & Sciences. Centrum obsahuje Maier Foundation Performance Hall, The Walker Theatre, The Avampato Discovery Museum a také umělecké muzeum. V Centru se nachází také ElectricSky Theater, který je kombinací planetária a kina s 175 sedadly. Filmy promítané v kině mívají vzdělávací velkoformátové (70 mm) prezentace, a jsou často k vidění v podobných omnimaxových kinech. Představení v planetáriu se inscenují jako kombinace předtočených a živých programů.

V charlestonském kalendáři lze také nalézt mnoho festivalů a dalších událostí, včetně Multifestu, Vandalia Festivalu, oslav Dne nezávislosti s ohňostrojem v Parku Haddad Riverfront, a oblíbenou regatou Sternwheel, jež byla založena v roce 1970.

Charleston má jednu centrální agenturu pro hospodářský rozvoj, Charleston Area Alliance. Alliance stále spolupracuje s místními vůdčími osobnostmi a obchodní komunitou při úspěšném budování ekonomiky oblasti a revitalizace centra. Charleston má také historickou část, které se říká East End.

Počasí během roku editovat

V Charlestonu se střídají všechna čtyři roční období. Město leží na severním okraji vlhkého subtropického pásu, jehož základem jsou především rozdíly v nadmořské výšce. Průměrné teploty v Charlestonu jsou povětšinou teplejší než ve zbytku Západní Virginie (vyjma Huntingtonu), a to díky své poloze na západ od vyšších nadmořských výšek. Jaro je nejméně předvídatelné roční období a doopravdy většinou přichází na konci března či začátkem dubna. Od začátku března až do prvních květnových dnů jsou teploty značně proměnlivé a není nijak neobvyklé, že po slunečném teplém dni o 24 °C přijde chladný deštivý den, při kterém teplota vystoupá na pouhých sedm stupňů. Teploty jdou během května znatelně vzhůru a vyskytují se i dny až letní. Letní počasí bývá horké a vlhké s nejvyššími denními teplotami až mezi 30-35 stupni a bývá velmi vlhko. Dny na podzim jsou obvykle teplé a suché až do pozdního října, ale na noc se začíná ochlazovat. Počasí v zimě se obvykle liší od počasí obvyklého ve zbytku Západní Virginie. Spolu s Huntingtonem bývá Charleston posledním městem v tomto státu, kde začne sněžit. Zimy má Charleston mírné s průměrnými teplotami kolem 5 °C během všech zimních měsíců, i když občasná ochlazení srazí noční teploty až pod -20 °C. Kdykoli od konce listopadu do poloviny dubna může začít sněžit, přičemž nejvyšší srážky se objevují mezi lednem a únorem. Výskyt velké sněhové bouře je v této oblasti vzácností, a v Charlestonu je dokonce vzácné, aby najednou napadlo více než 30 cm sněhu. Charleston dostává velký příděl deště, jenž je rozdělen do celého roku. Ke konci jara a během léta jsou časté bouřky, které občas mohou být velmi nebezpečné. Tornáda jsou vzácností, ale během těchto bouří se objevit mohou. Velká část podzimní a zimní vláhy má formu mrholení. Nejsušším obdobím bývají měsíce září a říjen.[1]

Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok
Průměr nejvyšších
°F (°C)
43 (6.1) 46 (7.7) 56 (13.3) 67 (19.4) 76 (24.4) 83 (28.3) 86 (30) 85 (29.4) 78 (25.5) 68 (20) 56 (13.3) 46 (7.7) 66 (18.8)
Průměr nejnižších
(°F) (°C)
25 (-3.8) 27 (-2.7) 34 (1.1) 43 (6.1) 52 (11.1) 60 (15.5) 65 (18.3) 63 (17.2) 56 (13.3) 45 (7.2) 36 (2.2) 38 (3.3) 45 (7.2)
Dešťové srážky in. (mm) 3.4 (86.4) 3.2 (81.3) 3.9 (99.1) 3.3 (83.8) 3.9 (99.1) 3.6 (91.4) 4.9 (124.5) 4.0 (101.6) 3.2 (81.3) 2.6 (66) 3.3 (83.8) 3.3 (83.8) 42.9 (1089.7)
Sněhové srážky in. (mm) 10.1 (256.5) 8.7 (221) 5.1 (129.5) 0.9 (22.9) 0.0 (0.0) 0.0 (0.0) 0.0 (0.0) 0.0 (0.0) 0.0 (0.0) 0.2 (0.2) 2.2 (55.9) 5.1 (129.5) 32.3 (820.4)

Demografie editovat

V roce 1850 žilo v Charlestonu 1050 obyvatel, v dalších desetiletích jejich počet každé dva roky stoupal o jeden až dva tisíce a na přelomu století už počet obyvatel činil 11 099. Největší nárůst (cca 20 tisíc) přišel ve 20. letech, v roce 1960 v Charlestonu žilo vůbec nejvíce obyvatel: 85 796.[zdroj?]

Podle průzkumu[2] z roku 2000 bydlelo v Charlestonu 53 421 lidí, 24 505 domácností a 13 624 rodin. Hustota zalidnění byla 652,7/km². Bylo tam 27 131 bytových jednotek při průměrné hustotě 331,5/km². Rasově se obyvatelstvo skládá z 80,63 % bílých, 15,07 % Afroameričanů, 0,24 % Američanů, 1,83 % Asiatů, 0,03 % obyvatel původem z Oceánie, 0,30 % jiných ras, a 1,91 % lidí se hlásí ke dvěma nebo více rasám. 0,81 % obyvatel bylo hispánského nebo Latino původu z jakékoli rasy. Pět nejčastějších původů zahrnuje německé Američany (12,4 %), Angloameričany (11,6 %), Američany (11,4 %), irské Američany (10,6 %) a italské Američany (3,9 %).

V Charlestonu bylo dle průzkumu 24 505 domácností, ve kterých ze 23,7 % žily děti do 18 let, 38,9 % byly spolu žijící manželské dvojice, 13,5 % bylo samostatně žijících žen bez manžela, a 44,4 % nebyly rodiny. 38,9 % všech domácností sestávala z jednotlivců a ve 14,5 % případů to byl někdo, komu bylo nejméně 65 let a žil sám. Průměrná velikost domácnosti byla 2,11 a průměrná velikost rodiny byla 2,82.

Co se týče věkového rozložení, mělo 20,7 % pod 18 let věku, 8,4 % od 18 do 24, 27,9 % od 25 do 44, 25,3 % od 45 do 64 a 17,6 % lidí mělo 65 let či bylo starších. Středový věk tak byl 41 roků. Na každých 100 žen připadalo 87,3 mužů a na každých 100 žen ve věku 18 a vyšším bylo 83,7 mužů.

Střední příjem městské domácnosti ve městě byl $34 009 a střední rodinný příjem byl $47 975. Muži měli střední příjem $38 257 oproti $26 671 u žen. Příjem na hlavu činil ve městě $26 017. Asi 12,7 % rodin a 16,7 % obyvatelstva žilo pod hranicí chudoby, a to včetně 24,5 % lidí do věku 18 let a 11,3 % lidí ve věku 65 let nebo starších.

Vzdělávání editovat

Státní školy editovat

Město Charleston je sídlem velkého množství základních a středních škol a tzv. middle schools (přechod mezi ZŠ a SŠ pro děti mezi 11 a 14 lety) jako součást školského systému okresu Kanawha. Jeho třemi středními školami jsou Capital High School, sloučené Charleston High School and Stonewall Jackson High School; George Washington High School a Charleston Catholic High School, což je římskokatolická škola. Bývalými středními školami jsou Charleston High School, v současnosti nemocnice CAMC General Hospital, a Stonewall Jackson High School, ze které je nyní pouze middle school. Middle schools (dříve Junior High Schools) tedy kromě John Adams Middle School a Horace Mann Middle School zahrnují také Stonewall Jackson Middle School. Základních škol je v Charlestonu celkem jedenáct.

Vysoké školy a univerzity editovat

V Charlestonu má sídlo West Virginia University, která slouží jako nemocniční kampus pro její studenty na školách medicíny a stomatologie. Na obou školách musí navštěvovat školu v hlavním kampusu v Morgantownu, ale nemocniční praxi mohou dělat v Morgantownu nebo právě v Charlestonu.

Ve městě také funguje soukromá vysoká škola pro 1000 studentů, University of Charleston, dříve Morris Harvey College. Nachází se na MacCorkle Avenue podél řeky Kanawha. V roce 2006 tato VŠ otevřela obor farmacie.

V bezprostřední blízkosti se nachází West Virginia State University a Marshall University Graduate College, což je pouze postgraduální obor Marshall University. V oblasti je též sídlo Charlestonské pobočky Institutu Roberta C. Byrda pro Advanced Flexible Manufacturing, nezávislý program spravovaný Marshall University, který poskytuje přístup k zařízení pro computer numerical control (CNC) pro firmy ve dvou státech.

Asi 50 km od Charlestonu, v Montgomery, má kampus West Virginia University Institute of Technology. Je největším místním kampusem této university a zaměřuje se především na strojírenské studentské programy.

V Charlestonu sídlí i kampus West Virginia Junior College nacházející se v centru na adrese 1000 Virginia Street. Má akreditaci na udělování diplomů a příbuzných titulů a v Kanawha Valley funguje už téměř 115 let. Původně byla založena jako Capitol City Commercial College 1. září 1892, aby školila studenty v sekretářských a obchodních dovednostech, ale během let v ní proběhly změny v osnovách i jejím umístění.

Ekonomika editovat

Významné společnosti sídlící v oblasti Charlestonu editovat

  • Appalachian Power, vlastněná firmou American Electric Power v Columbusu
  • Charleston Newspapers
  • Charleston Stamping and Manufacturing
  • Gino's Pizza and Spaghetti
  • MATRIC (Mid-Atlantic Technology, Research and Innovation Center)
  • Tudor's Biscuit World
  • United Bank of West Virginia, Inc.
  • Walker Machinery se sídlem ve městě Belle
  • West Virginia-American Water Company, vlastněná společností RWE AG z německého Essenu

Významné společnosti založené v Charlestonu editovat

  • Restauranty Shoney's
  • Diskontní obchodní domy Heck's / L.A. Joe

Kultura editovat

Každoroční kulturní akce a veletrhy editovat

Charleston každoročně pořádá množství kulturních akcí a veletrhů, které se konají po celém městě, od břehů řeky Kanawha až na plochy budov kapitolu.

Během West Virginia Dance Festivalu, konajícím se mezi 25. a 30. dubnem, studenti tance z celého státu navštěvují hodiny a workshopy baletu, jazzu a moderního tance. V závěru mají studenti představení v divadle West Virginia State Theatre, které se pro veřejnost koná zdarma. Dvakrát ročně, na konci dubna a opět znovu začátkem listopadu, se koná West Virginia International Film Festival, kde se promítá mnoho domácích i zahraničních filmů, které zahrnují filmy celovečerní, krátké, dokumentární, animované i studentské.

Na konci září Charleston hostí Daily Mail Kanawha County Majorette and Band Festival pro osm státních středních škol z okresu Kanawha. Festival začal v roce 1947 a v každoroční tradici pokračuje. Koná se na stadiónu University of Charleston.

6. května mívá v Clay Centeru představení Kanawha Kordsmen Barbershop Chorus. 40členný sbor zpívá v představení nazvaném "Songs America Sings" (Písně, co si zpívá Amerika). O víkendu před Memorial Day, posledním květnovým pondělím, se na půdě státního kapitolu koná Vandalia Gathering. Tisíce návštěvníků se baví tradiční hudbou, uměním, tancem, příběhy, řemesly a jídlem, které pocházejí z "unikátnosti západovirginské horské kultury." Za vstup se neplatí.

Od roku 2005 poskytuje v Charlestonu týden kulturních a uměleckých akcí FestivALL, který začíná 20. června, což je zároveň Dnem Západní Virginie a zahrnuje tanec, divadlo a hudbu. FestivALL umožňuje místním umělcům skvělou šanci vystavit své dílo a zaujmout a začlenit do něj ostatní lidi z místní umělecké komunity. Zlatým hřebem bývá umělecký veletrh na ulici Capitol Street a místní skupiny, které hrají naživo na pódiích postavených po celém centru města. Stejně tak se oblibě těší i festival jazzu a vína v kampusu University of Charleston, jehož se účastní místní i celonárodně známí jazzmani a kde se prezentují výrobky západovirginských vinic.

Historické budovy a muzea editovat

  • Avampato Discovery Museum v Clay Centeru
  • Sunrise Museum - nyní součástí Clay Centeru
  • West Virginia State Museum
  • South Charleston Museum
  • St. George Orthodox Cathedral založená v roce 1892

Parky a venkovní atrakce editovat

  • Stadión University of Charleston na Laidley Field používané pro americký fotbal, fotbal, atletiku a festivaly
  • Appalachian Power Park - stadión West Virginia Power
  • Cato Park - největší městský park Charlestonu s golfovým hřištěm, velkým bazénem a místy pro piknik
  • Coonskin Park - obsahuje bazén, přístřešek pro čluny, klubovnu s možnostmi stravování, tenisové kurty, minigolf, 18-jamkové golfové hřiště a jezero pro rybaření. Na Schoenbaum Soccer Field (fotbalové hřiště) a Amphitheatre uvnitř parku má sídlo fotbalový klub West Virginia Chaos
 
Most přes řeku Elk
  • Daniel Boone Park - čtyřakrový park s rampou pro čluny, kde se může také rybařit a piknikovat
  • Kanawha State Forest - les o 38 km² s 46 kempy nacházející se v části Loudendale
  • Little Creek Park se používá pro basketball, tenis, a závody motokár (soap box cars)
  • Magic Island je oblast nacházející se na soutoku řek Elk a Kanawha poblíž Kanawha Boulevardu
  • Davis Park
  • Haddad Riverfront Park
  • Ruffner Park

Sport editovat

Klub Sport Založen Liga Místo
West Virginia Power Baseball 1987 South Atlantic League Appalachian Power Park
West Virginia Chaos Fotbal 2003 USL Premier Development League Schoenbaum Field
West Virginia Wonders Ženský fotbal 2008 National Women's Football Association TBA

Nakupování editovat

 
Nákupní centrum
Charleston Town Center

V současnosti jsou v Charlestonu dvě nákupní centra. Největší je Charleston Town Center otevřené v roce 1983 se třemi patry obchodů a restaurací. Základ nákupního centra tvoří obchody Macy's, Sears a J.C. Penney. Čtvrtým základním kamenem je BrickStreet Mutual Insurance Co. Centrum také zahrnuje šest velkých restaurací umístěných na úrovni silnice a 12 fast food restaurantů jako zástupce tzv. food courtu (= velká otevřená plocha s různými stánky fast food restaurací), který se nachází na třetím podlaží.

Druhým městským nákupním centrem je Kanawha Mall postavený v městské části Kanawha City. Velikostí je o mnoho menší a jeho pilíři jsou obchody Elder-Beerman a Gabriel Brothers.

Třemi hlavními nákupními oblastmi v Southridgi jsou Southridge Centre, Dudley Farms Plaza a The Shops at Trace Fork.

Média editovat

Tisk editovat

Charleston má dvoje hlavní noviny. Charleston Gazette jsou noviny s největším nákladem v Západní Virgini a vycházejí od pondělka do pátku ráno. Charleston Daily Mail vychází ve všední dny odpoledne. V sobotu a neděli Charleston Gazette a Daily Mail spoluvytváří noviny nazvané Charleston Gazette-Mail.

Rádio editovat

V Charlestonu existuje celkem 11 stanic s městskou licencí (AM a FM). Většinu z nich vlastní buď West Virginia Radio Corporation nebo Bristol Broadcasting Company.

Osobnosti města editovat

Partnerská města editovat

Reference editovat

  1. Weatherbase
  2. # ^ a b "American FactFinder". United States Census Bureau. Retrieved on 2008-01-31.

Externí odkazy editovat