Vršac
Vršac (v srbské cyrilici Вршац, maďarsky Versec, rumunsky Vârşet) je město v srbské Vojvodině, v Jihobanátském okruhu. V roce 2011 mělo 35 701 obyvatel.
| Vršac | |
 Centrum města | |
 znak | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 45°7′14″ s. š., 21°17′55″ v. d. |
| Stát |
 Srbsko |
| autonomní oblast | Vojvodina |
| okruhy Srbska | Jihobanátský okruh |
  Vršac | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 36 040 (2011) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NázevEditovat
Název je slovanského původu a odkazuje na nedaleké vrchy (Vršačke planine), které se zvedají východně od města směrem až k hranici s Rumunskem. Do dalších jazyků byl převzat právě slovanský název.
PolohaEditovat
Město se nachází blízko rumunské hranice. Stejně jako drtivá většina vojvodinských měst i Vršac se rozkládá v rovinaté krajině, ovšem v případě tohoto města na východě přecházející v hřbet Vršačke planine. 27 km jihozápadním směrem se nachází přírodní rezervace Deliblatska peščara, 12 km severně se nachází státní hranice s Rumunskem.
HistorieEditovat
Oblast dnešního města je osídlená již od doby kamenné. První písemná zmínka o městu Vršac pochází z roku 1427. Vznikající osada byla součástí Uher za vlády Zikmunda Lucemburského. V 15. století je doložena existence slovanského obyvatelstva. V následujícím století město obsadili Turci, kteří tudy pronikali dále na sever. Ti původní osadu zničili a zmocnili se v polovině století nedalekého hradu. Později bylo sídlo obnoveno. Postupný rozvoj začal od 18. století, v řadě věcí mu pomohl příchod rakouské nadvlády po roce 1718. V této době sem také přišla (stejně jako do celé oblasti dnešní Vojvodiny německá komunita. Byly položeny základy vinařství. Vznikla první škola, lékárna a pošta. Nejstarší do současné doby dochovaný pravoslavný kostel vznikl v roce 1756.
V polovině 19. století měl Vršac 15,5 tisíce obyvatel a byl jedním z nejlidnatějších sídel Tamišského Banátu. Od roku 1858 mělo město i železnici, jako jedno z prvních na území současného Srbska. Podle tehdejších záznamů zde žilo deset tisíc lidí. Součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (a později Jugoslávie) se stal Vršac v roce 1918. Německé obyvatelstvo, které na počátku 20. století čítalo 13 tisíc lidí, bylo v roce 1944 s postupující partyzánskou a rudou armádou vyhnáno z města a dosídleno obyvatelstvem z celé tehdejší Jugoslávie.
EkonomikaEditovat
Vršac je v Srbsku znám především jako sídlo velké farmaceutické firmy Hemofarm. Společnost je hlavním iniciátorem místního technologického parku.
V okolí města se nacházejí četné vinice.
PamětihodnostiEditovat
Nachází se zde také největší katolický kostel v Srbsku. Dokončen byl v roce 1863.
DopravaEditovat
Město se nachází na silničním tahu Bělehrad – Arad. Železniční spojení má Vršac s Rumunskem, Bílou Cerekví (Železniční trať Zrenjanin – Bela Crkva), Bělehradem (Železniční trať Bělehrad–Vršac) a Zrenjaninem.
Partnerská městaEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vršac na Wikimedia Commons
