Vršac (v srbské cyrilici Вршац, maďarsky Versec, rumunsky Vârşet) je město v srbské Vojvodině, v Jihobanátském okruhu. V roce 2011 mělo 35 701 obyvatel.

Vršac
Centrum města
Centrum města
Vršac – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Stát SrbskoSrbsko Srbsko
autonomní oblast Vojvodina
okruhy Srbska Jihobanátský okruh
Vršac
Vršac
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 36 040 (2011)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název je slovanského původu a odkazuje na nedaleké vrchy (Vršačke planine), které se zvedají východně od města směrem až k hranici s Rumunskem. Do dalších jazyků byl převzat právě slovanský název.

PolohaEditovat

Město se nachází blízko rumunské hranice. Stejně jako drtivá většina vojvodinských měst i Vršac se rozkládá v rovinaté krajině, ovšem v případě tohoto města na východě přecházející v hřbet Vršačke planine. 27 km jihozápadním směrem se nachází přírodní rezervace Deliblatska peščara, 12 km severně se nachází státní hranice s Rumunskem.

HistorieEditovat

Oblast dnešního města je osídlená již od doby kamenné. První písemná zmínka o městu Vršac pochází z roku 1427. Vznikající osada byla součástí Uher za vlády Zikmunda Lucemburského. V 15. století je doložena existence slovanského obyvatelstva. V následujícím století město obsadili Turci, kteří tudy pronikali dále na sever. Ti původní osadu zničili a zmocnili se v polovině století nedalekého hradu. Později bylo sídlo obnoveno. Postupný rozvoj začal od 18. století, v řadě věcí mu pomohl příchod rakouské nadvlády po roce 1718. V této době sem také přišla (stejně jako do celé oblasti dnešní Vojvodiny německá komunita. Byly položeny základy vinařství. Vznikla první škola, lékárna a pošta. Nejstarší do současné doby dochovaný pravoslavný kostel vznikl v roce 1756.

V polovině 19. století měl Vršac 15,5 tisíce obyvatel a byl jedním z nejlidnatějších sídel Tamišského Banátu. Od roku 1858 mělo město i železnici, jako jedno z prvních na území současného Srbska. Podle tehdejších záznamů zde žilo deset tisíc lidí. Součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (a později Jugoslávie) se stal Vršac v roce 1918. Německé obyvatelstvo, které na počátku 20. století čítalo 13 tisíc lidí, bylo v roce 1944 s postupující partyzánskou a rudou armádou vyhnáno z města a dosídleno obyvatelstvem z celé tehdejší Jugoslávie.

EkonomikaEditovat

Vršac je v Srbsku znám především jako sídlo velké farmaceutické firmy Hemofarm. Společnost je hlavním iniciátorem místního technologického parku.

V okolí města se nacházejí četné vinice.

PamětihodnostiEditovat

Nachází se zde také největší katolický kostel v Srbsku. Dokončen byl v roce 1863.

DopravaEditovat

Město se nachází na silničním tahu BělehradArad. Železniční spojení má Vršac s Rumunskem, Bílou Cerekví (Železniční trať Zrenjanin – Bela Crkva), Bělehradem (Železniční trať Bělehrad–Vršac) a Zrenjaninem.

Partnerská městaEditovat

Externí odkazyEditovat