Vršac (v srbské cyrilici Вршац, maďarsky Versec, rumunsky Vârşet) je město v srbské Vojvodině, v Jihobanátském okruhu. V roce 2011 mělo 35 701 obyvatel.

Vršac
Centrum města
Centrum města
Vršac – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátSrbskoSrbsko Srbsko
autonomní oblastVojvodina
okruhy SrbskaJihobanátský okruh
Vršac
Vršac
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel36 040 (2011)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název je slovanského původu a odkazuje na nedaleké vrchy (Vršačke planine), které se zvedají východně od města směrem až k hranici s Rumunskem. Do dalších jazyků byl převzat právě slovanský název.

PolohaEditovat

Město se nachází blízko rumunské hranice. Stejně jako drtivá většina vojvodinských měst i Vršac se rozkládá v rovinaté krajině, ovšem v případě tohoto města na východě přecházející v hřbet Vršačke planine. 27 km jihozápadním směrem se nachází přírodní rezervace Deliblatska peščara, 12 km severně se nachází státní hranice s Rumunskem.

HistorieEditovat

Oblast dnešního města je osídlená již od doby kamenné. První písemná zmínka o městu Vršac pochází z roku 1427. Vznikající osada byla součástí Uher za vlády Zikmunda Lucemburského. V 15. století je doložena existence slovanského obyvatelstva. V následujícím století město obsadili Turci, kteří tudy pronikali dále na sever. Ti původní osadu zničili (v roce 1552) a zmocnili se v polovině století nedalekého hradu. Časté obléhání, ničení a váleční během 150 let turecké okupace v Uhrách vedly nejen k likvidaci původní vesnice, ale i hradu, z něhož zůstala stát jediná věž.

Později bylo sídlo obnoveno. Další pravoslavní Slované sem přišli po roce 1690 v souvislosti se Stěhováním Srbů.[zdroj?] Postupný rozvoj začal od 18. století, v řadě věcí mu pomohl příchod rakouské nadvlády po roce 1718. V této době sem také přišla (stejně jako do celé oblasti dnešní Vojvodiny německá komunita. Byly položeny základy vinařství. Vznikla první škola, lékárna a pošta. Nejstarší do současné doby dochovaný pravoslavný kostel vznikl v roce 1756.

V revolučním roce 1848 se zde dne 11. července odehrála jedna z bitev povstání v Uhrách.

V polovině 19. století měl Vršac 15,5 tisíce obyvatel a byl jedním z nejlidnatějších sídel Tamišského Banátu. Od 1847 zde byl první hotel (budova Konkordija)[1], roku 1858 mělo město i železnici, jako jedno z prvních na území současného Srbska. Podle tehdejších záznamů zde žilo deset tisíc lidí. V roce 1880 zde švýcarský obchodník Bernard Staub založil vinařství Helvécia a proslavil místní vína po celé Evropě. Roku 1882 bylo zřízeno dnešní městské muzeum.

Součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (a později Jugoslávie) se stal Vršac v roce 1918. Během druhé světové války byly vyhnáni místní Židé, odvezeni transporty do koncentračních táborů a tam pobiti (holocaust). Německé obyvatelstvo, které na počátku 20. století čítalo 13 tisíc lidí, bylo v roce 1944 s postupující partyzánskou a rudou armádou vyhnáno z města a dosídleno obyvatelstvem z celé tehdejší Jugoslávie. Němci byli po nějakou dobu internováni v táborech, poté se odstěhovali do Rakouska a do Německa.

EkonomikaEditovat

Vršac je v Srbsku znám především jako sídlo velké farmaceutické firmy Hemofarm. Společnost je hlavním iniciátorem místního technologického parku.

V okolí města se nacházejí četné vinice.[1] Ve všech směrech (s výjimkou východu) se rozkládá velmi úrodná krajina panonské nížiny, která je intenzivně obdělávána.

V roce 2021 investovala česká společnost 15 milionů eur do výstavby nového závodu na automobilové součástky a plastové odlitky ve Vršaci.[2]

KulturaEditovat

Vršac má svoji městskou knihovnu. Působí zde i místní pobočka srbského Národního divadla, která nese jméno Steriji Popoviće. Městské muzeum bylo založeno roku 1882 a má 300 000 exponátů.

PamětihodnostiEditovat

Nachází se zde také největší katolický kostel v Srbsku. Dokončen byl v roce 1863. Novogotická stavba byla realizována během tří let podle projektu architekta Frigyese Schuleka.

Jako kulturní památka je dnes dochován také dům, ve kterém žil Jovan Sterija Popović.

V blízkosti Vršace se nachází pravoslavné kláštery Mesić a Središte. Na vrcholu o výšce 681 m n. m. východně od města se nachází tzv. Vršacká věž (srbsky Vršačka kula)[1], fortifikační stavba, resp. věž ze středověku.

DopravaEditovat

 
Střed města.

Město se nachází na silničním tahu BělehradArad. Železniční spojení má Vršac s Rumunskem, Bílou Cerekví (Železniční trať Zrenjanin – Bela Crkva), Bělehradem (Železniční trať Bělehrad–Vršac) a Zrenjaninem.

Výhledově má městem vést dálnice z Bělehradu a Pančeva přes Vršac a dále na území Rumunska.[3]

SportEditovat

V roce 2001 byla ve Vršaci otevřena sportovní hala Millenium Centar, která slouží např. pro basketbalová utkání. Městský fotbalový stadion má kapacitu 10 000 míst.

Místní ženský basketbalový tým Hemofarm vyhrál celkem šestkrát srbský šampionát.

Z vrcholků východně od města bývá provozován paragliding.[1]

Významní rodáciEditovat

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i Článek o městě Vršac na srbské verzi National Geographic (srbsky)
  2. Článek na portálu b92.net (srbsky)
  3. Južni Banat dobija svoj auto-put od Pančeva preko Vršca do rumunske granice. 013 Info [online]. [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (srbsky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Versec na maďarské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat