Kamenná vila (Banská Bystrica)

vila v Banské Bystrici

Kamenná vila je secesní vila v Banské Bystrici na ulici Horná 69. V současnosti je objekt sídlem pobočky ČSOB. Nachází se v seznamu kulturních památek Slovenska.

Kamenná vila
Kamenná vila v Banské Bystrici
Kamenná vila v Banské Bystrici
Účel stavby

sídlo ČSOB

Základní informace
Sloh secese
Výstavba 1920
Přestavba 1997
Poloha
Adresa Banská Bystrica, SlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historická budovaEditovat

Objekt lidově nazývaný Kamennou vilou je jednou z několika hodnotných secesních památek v Banské Bystrici. Byla postavena v roce 1920 podle návrhu Leopolda Munelsa. Průčelí svým bohatým výtvarným a plastickým projevem je přehlídkou oblíbených architektonických prvků secese.

RekonstrukceEditovat

Architektonická soutěž na rekonstrukci původní budovy byla v roce 1995, realizovala se v roce 1997. Autorem vítězného projektu se stal Branislav Somora.

"Pokud architekt dostane zakázku, měl by především ctít prostředí, do kterého vstupuje" ing. arch. Branislav Somora

 
Kamenná vila ze zadu

Autorův přístup k rekonstrukci byl citlivý a dokazuje, že přístavba nemá konkurovat ale doplňovat původní hmotu prostřednictvím prostředků své doby. A také by pozorovatel neměl být zahlcen informacemi, ale měl by pocítit harmonii. Záměrem bylo existující objekt zachovat a doplnit v původní secesní estetice. Dostavbu nechat vyznít jako samostatný autonomní prvek, který celou stavbu ozvláštňuje. V realizaci se potkává bohatost secese a tendence pozdní moderny.

Rekonstrukce historické částiEditovat

Autor památkářských příkladně akceptuje průčelí historické budovy a nevstupuje do něj novými prvky. Inspiruje se jí při chápání dostavby i detailů. Prostory historické budovy slouží pro kontakt s veřejností, nad nimi se nacházejí ředitelské prostory. Pro prosvětlení podkroví byl použit secesní motiv druhé římsy v podobě pásové řady oken. Za zmínku stojí, že takový přístup i komunikaci s architektem si pochvalují zainteresovaní památkáři.

DostavbaEditovat

Autor svým řešením prokázal smysl pro výtvarnou bohatost a tradiční řemeslný detail. Uliční fasáda přístavby nese v sobě rovnováhu mezi bankovní honosností a materiály okolí, čímž je viditelně elegantnější než okolní stavby. Okolí přitom nedegraduje, ale nasazuje vyšší úroveň pro budoucí vývoj okolí. Půdorysný tvar L původního objektu byl doplněn do čtverce. Už ve třetím podlaží však v oblouku ustupující nová hmota odkrývá pohled na původní fasádu a zároveň vytváří prostor pro terasu doplněnou o zeleň.

Přístavba má plochou střechu s výrazně vyloženou římsou, pod kterou se nacházejí převýšené štěrbinové okna. Dominantně působící plnou stěnu fasády doplňuje vertikální prvek proskleného arkýře, dvou lodžií a šikmý sloupový prvek. Ideové propojení s historickým objektem se odráží v náznaku pásové římsy nad druhým nadzemním podlažím a použitím výrazně vyvýšených secesních oken. Fasádu ozvláštňují konzolové zakřivené lampy. Nachází se zde i vjezd pro dotační vozidlo.

DispoziceEditovat

  • První podlaží - obsahuje prostory pro zaměstnance, trezory a prostory rychlé obsluhy.
  • Druhé podlaží - historické budovy přístupné exteriérovým schodištěm, poskytuje prostor likvidatuře.
  • Ostatní podlaží - slouží administrativě pobočky a v prostoru mezi historickou a novou částí se nachází zelená terasa přístupná ze zasedací místnosti.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kamenná vila na slovenské Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • Časopis ARCH č.11 rok 1997 články: rozhovor s autorem, HHMoravčíková; HHM; prof. Matúš Dulla
  • Dulla, M .; Moravčíková, H .; Architektura Slovenska v 20. století. Slovart, Bratislava 2002
  • Rozhovor s autorem

Externí odkazyEditovat