Miroslav Lajčák

slovenský diplomat, ministr zahraničních věcí Slovenska a politik

Miroslav Lajčák (* 20. března 1963 Poprad) je slovenský politik a diplomat rusínského původu. V letech 2009–2010 a 2012–2020 zastával funkci ministra zahraničních věcí v první, druhé a třetí Ficově vládě, rovněž tak v Pellegriniho kabinetu, jako nestraník nominovaný SMER - sociální demokracií.

JUDr. Miroslav Lajčák
M-Lajcak.jpg

Ministr zahraničních věcí SR
Ve funkci:
4. dubna 2012 – 21. března 2020
Předchůdce Mikuláš Dzurinda
Nástupce Ivan Korčok
Ve funkci:
26. ledna 2009 – 8. července 2010
Předchůdce Ján Kubiš
Nástupce Mikuláš Dzurinda

6. vysoký představitel
pro Bosnu a Hercegovinu
Ve funkci:
1. července 2007 – 28. února 2009
Předchůdce Christian Schwarz-Schilling
Nástupce Valentin Inzko

Předseda OBSE
Ve funkci:
1. ledna 2019 – 1. ledna 2020
Předchůdce Christian Schwarz-Schilling
Nástupce Enzo Moavero Milanesi

72. předseda Valného shromáždění OSN
Ve funkci:
12. září 2017 – 19. září 2018
Předchůdce Peter Thomson
Nástupkyně María Fernanda Espinosová

Velvyslanec Slovenska v Jugoslávii
Ve funkci:
2001 – 2003

Velvyslanec Slovenska v Srbsku a Černé Hoře
Ve funkci:
2003 – 2005

Velvyslanec Slovenska v Japonsku
Ve funkci:
1994 – 1998
Stranická příslušnost
Členství KSČ (1983–1990)
Nestraník
ve slovenské vládě za SMER-SD (2009–10, 2012–20)

Narození 20. března 1963 (57 let)
Poprad
Choť Jarmila Lajčáková-Hargašová
Alma mater Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě
Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Profese diplomat a politik
Ocenění Řád cti
čestný doktor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě
Commons Kategorie Miroslav Lajčák
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V devadesátých letech byl velvyslancem v Japonsku, následně pak v Jugoslávii, a mezi lety 2007–2009 vysokým představitelem pro Bosnu a Hercegovinu. Mezi roky 2017–2018 působil jako předseda 72. zasedání Valného shromáždění OSN.[1]

ŽivotEditovat

Miroslav Lajčák je rusínského původu. Vystudoval právo na Komenského univerzitě v Bratislavě, později studoval mezinárodní vztahy a diplomacii na Moskevském státním institutu pro mezinárodní vztahy. Studoval tak na Eropském centru George Marshalla v německém Garmisch-Partenkirchenu. V letech 1983–1990 byl členem Komunistické strany Československa.

V roce 1988 začal pracovat na československém ministerstvu zahraničí. Mezi lety 1991 a 1993 působil na velvyslanectví v Moskvě, nejprve československém a později slovenském. Mezi lety 1993 až 1994 byl šéfem kabinetu slovenského ministerstva zahraničí. V letech 1994 až 1998 pak byl slovenským velvyslancem v Japonsku, mezi lety 2001 a 2005 pak funkci velvyslance zastával v tehdejší Jugoslávii (Srbsku a Černé Hoře od roku 2003), Albánii a Makedonii.

Od 30. června 2007 vystřídal ve funkci Vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu svého předchůdce, Christiana Schwarz-Schillinga.

Ve Ficově první vládě zastával v období od 26. ledna 2009 do 8. července 2010 funkci ministra zahraničních věcí. Do téhož úřadu byl opět jmenován během dubna 2012 v rámci druhého Ficova kabinetu. Setrval v něm i ve třetí Ficově vládě a navazujícím Pellegriniho kabinetu, který ukončil činnost v březnu 2020.

V roce 2016 neúspěšně kandidoval na funkci generálního tajemníka OSN. Dne 31. května 2017 byl zvolen předsedou Valného shromáždění OSN, funkce se oficiálně ujal 12. září 2017 a vykonával ji po dobu jednoho roku.

VyznamenáníEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Miroslav Lajčák na bosenské Wikipedii a Miroslav Lajčák na anglické Wikipedii.

  1. President of the 72nd Session - General Assembly of the United Nations [online]. www.un.org. Dostupné online. (anglicky) 
  2. lex.justice.md [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat