Vláda Slovenské republiky
Vláda Slovenské republiky (slovensky Vláda Slovenskej republiky) je nejvyšším orgánem výkonné moci Slovenska. Ústava ji v čl. 108 definuje jako „vrcholný orgán výkonné moci“. Představuje politické vedení veřejné správy. Má zákonodárnou iniciativu – může předkládat návrhy zákonů (čl. 87 odst. 1) a vlastní normotvornou pravomoc – může vydávat nařízení na vykonání zákona a v mezích zákona (čl. 120). Jako veřejněpolitický orgán svoji legitimitu odvozuje přímo od občana – vládu obvykle sestavuje předseda politické strany, která získala ve volbách nejvíc hlasů.
Vláda Slovenské republiky | |
---|---|
Znak vlády | |
Letní arcibiskupský palác – sídlo Úřadu vlády | |
Pořadí | čtrnáctá (od r. 1993) |
Předseda | Robert Fico |
Místopředsedové | Peter Kmec Robert Kaliňák Tomáš Taraba |
Počet členů | 16 |
Politické subjekty | SMER-SD, HLAS-SD, SNS |
Národní rada | 79/150
|
Jmenována | Zuzanou Čaputovou |
Datum jmenování | 25. října 2023 |
Webová stránka | vlada.sk |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Politický systém Slovenska |
Ústava Slovenské republiky |
Ústavní činitelé |
---|
Prezident SR: Peter Pellegrini |
Volby na Slovensku (od 1989) |
Parlamentní volby: 1990 ·
1992 ·
1994 ·
1998 ·
2002 ·
Komunální volby: Prezidentské volby: Volby do Evropského parlamentu: Další volby na Slovensku: |
Politické strany a hnutí |
SMER-SD · PS · HLAS-SD · Slovensko · KDH · SaS · SNS · KÚ · ZA ĽUDÍ |
Zahraniční politika |
Vláda je koncepční centrum, tvoří a uskutečňuje státní politiku. Jejími úkoly je vykonávání státní správy, zabezpečování jejího výkonu na celém území republiky (celostátní působnost), přičemž do popředí vystupuje hlavně její organizátorský charakter. Má všeobecně věcnou působnost, tedy řídí, koordinuje a kontroluje všechno, co se týká výkonné moci: zabezpečuje mezinárodní, obranné, politické, ekonomické, hospodářské a jiné zájmy státu prostřednictvím své normotvorné činnosti, především tím, že vykonává zákony Národní rada. Svou řídící pravomoc uplatňuje jen vůči vykonavatelům státní správy, činnost nepodřízených subjektů (např. obcí, samosprávných krajů atd.) ovlivňuje nepřímo, vládní politikou.
Právní postavení
editovatPrávní postavení vlády SR upravují:
- Ústava SR, šestá hlava, druhý oddíl (čl. 108–123),
- tzv. kompetenční zákon, zákon č. 575/2001 Z.z. o organizaci činnosti vlády a organizaci ústřední státní správy,
- ústavní zákon č. 227/2002 Z.z. a ústavní zákon č. 387/2002 Z.z.
Složení
editovatVláda se skládá z předsedy, místopředsedů a ministrů.
- Předseda vlády řídí činnost vlády, svolává a vede její schůze.
- Místopředsedové koordinují vymezené úseky činnosti vlády a plní úlohy, kterými je pověří vláda nebo předseda vlády. Během nepřítomnosti předsedu vlády zastupuje místopředseda, kterého určí předseda vlády.
- Vláda může plněním konkrétních funkcí jmenovat (a odvolávat) svých zmocněnců, přičemž rozsah jejich pravomocí určí při jejich jmenování (např. zmocněnec vlády pro mládež a sport).
- Vláda SR si může zřizovat své poradní orgány: meziministerské orgány a rady, které plní koordinační, konzultativní a odborné úlohy. Mezi stálé poradní orgány patří Legislativní rada vlády SR, Hospodářská rada vlády SR a rada vlády SR pro vědu a techniku.
Ministerstva Slovenské republiky
editovatMinisterstva Slovenské republiky jsou zřízena zákonem NR SR č. 575/2001 o organizaci činnosti vlády a organizaci ústřední státní správy. Na jeho základě existují:
- Ministerstvo hospodářství
- Ministerstvo financí
- Ministerstvo dopravy
- Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova
- Ministerstvo vnitra
- Ministerstvo obrany
- Ministerstvo spravedlnosti
- Ministerstvo zahraničních věcí
- Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny
- Ministerstvo životního prostředí
- Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu
- Ministerstvo kultury
- Ministerstvo zdravotnictví
- Ministerstvo investicí, regionálního rozvoje a informatizace
- Ministerstvo cestovního ruchu a sportu (od 1. ledna 2024)
Vláda Roberta Fica
editovatPrezidentka republiky Zuzana Čaputová jmenovala 25. října 2023 vládu Roberta Fica vzešlou z parlamentních voleb uskutečněných v září téhož roku. Podílí se na ní SMER – sociálna demokracia, HLAS – sociálna demokracia a Slovenská národná strana v poměru křesel 7 : 7 : 3. Na základě voleb vláda v Národní radě získala většinu 79 ze 150 mandátů.[1][2]
Členové vlády
editovatPočet členů podle navrhujících subjektů
editovat7
| |
7
| |
3
|
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Tomáš Taraba je členem strany ŽIVOT. Do Národní rady byl zvolen jako nezávislý na kandidátce SNS, která jej nominovala do úřadu ministra životního prostředí. Jednalo se o druhou nominaci poté, co prezidentka Čaputová odmítla jmenovat ministrem tohoto rezortu Rudolfa Huliaka.[4]
- ↑ Jozef Ráž mladší je nestraník, kterého nominoval SMER-SD.
- ↑ Martina Šimkovičová je nestranička, kterou nominovala SNS.
- ↑ Dušan Keketi je nestraník, kterého nominovala SNS. Do 1. února 2024 byl ministrem bez portfeje.[5]
Reference
editovat- ↑ Fico je počtvrté slovenským premiérem. Má měsíc na to, aby požádal parlament o důvěru. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-10-25 [cit. 2023-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Čaputová jmenovala novou vládu, Fico je premiérem už počtvrté. iDNES.cz [online]. 2023-10-25 [cit. 2023-10-25]. Dostupné online.
- ↑ OBRAZOM: Toto sú členovia novej vlády, pozrite si ich profily. TERAZ.sk [online]. 2023-10-25 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Čaputová odmítla Huliaka jako ministra životního prostředí, protože popírá klimatickou krizi. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-10-19 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ TERAZ.SK. Prezidentka vymenovala Keketiho za ministra cestovného ruchu a športu. TERAZ.sk [online]. 2024-01-26 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (slovensky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vláda Slovenské republiky na Wikimedia Commons
- Oficiální stránka Úradu vlády SR