Popradská kotlina
Popradská kotlina (Poprádi-medencére, Poppertal) je podcelkem geomorfologického celku Podtatranská kotlina, tvoří její východní část. Má převážně málo členitý charakter. Nízké plošiny se střídají s mělkými dolinami. Pokrývají je náplavové kužely, které v ledových dobách vytvořily rychle tekoucí bystřiny z tatranských ledovců.
| Popradská kotlina | |
|---|---|
 Západní část kotliny | |
| Nadřazená jednotka | Podtatranská kotlina |
| Sousední jednotky | Tatranské podhorie, Spišská Magura, Levočské vrchy, Kozie chrbty, Hornádská kotlina, Liptovská kotlina |
| Podřazené jednotky | Vrbovská pahorkatina, Kežmarská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko |
 | |
| Povodí | Poprad |
| Souřadnice | 49°6′41″ s. š., 20°23′46″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ze severu ji ohraničují Tatry (resp. Tatranské podhorie, které je někdy označováno jako část Popradské kotliny) a Spišská Magura, z východu Levočské vrchy a z jihu Kozie chrbty a Hornádská kotlina. Na západě navazuje na Liptovskou kotlinu. Hranice mezi Popradskou a Hornádskou kotlinou vede východně od obce Jánovce, mezi nejvýchodnějším výběžkem Kozích chrbtů a jihozápadním výběžkem Levočských vrchů.
Kotlina je dále rozčleněna na tyto geomorfologické části: Vrbovská pahorkatina, Kežmarská pahorkatina a případně také Tatranské podhorie. Osu kotliny představuje řeka Poprad, která spojuje města Svit, Poprad, Kežmarok, Spišská Belá a Podolínec.
V kotlině se nacházejí zřídla minerálních pramenů (Starý Smokovec, Gánovce, Hozelec, Spišská Belá, Výborná, Toporec a Podhorany) a také termálních pramenů (Vrbov, Poprad, Gerlachov). Ke zřídlu termálního pramene v Gánovcích se váže travertinový kopec Hôrka, kde byl v minulosti při těžbě travertinu nalezen odlitek mozkovny neandertálce.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Popradská kotlina na Wikimedia Commons
