Náboženská společnost svědkové Jehovovi (NSSJ, též hanlivě označováni jako jehovisté[1]) je ne-trojiční náboženská společnost, která vznikala původně z kroužku lidí společně studujicích Bibli podle témat, a to mezi léty 18701879 v Allegheny ve státě Pensylvánie v USA, která se rozšířila do celého světa pod názvem Mezinárodní sdružení vážných badatelů Bible. Od roku 1931 začala působit pod současným názvem Svědkové Jehovovi.[2][3][4][5] Svou víru a činnost nepovažují za novou, ale za obnovení křesťanství 1. století.[6] Celosvětově mají asi 8,3 milionu misijně aktivních členů. V Česku je asi 15 tisíc aktivních kazatelů. Odhadem 16,5 milionu lidí pravděpodobně považuje společenství Svědkové Jehovovi za svou preferovanou víru, kdyby na to byli tázáni, bez ohledu na současný statut aktivního členství.[7] Patří mezi desítku největších vyznání světa.[7]

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi
Sál Království v Zámostí u Hradce Králové
Sál Království v Zámostí u Hradce Králové
Registrace v ČR
Datum 1. 9. 1993
Statutární orgán
Název Výbor společnosti
Sídlo Armády 1306/2b, Praha 58 - Stodůlky, 158 00
Člen Peter Hamedej (koordinátor výboru společnosti, od 4. 2. 2010)
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Rejstřík církví a náboženských společností
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jejich zdarma šířené časopisy Probuďte se! a Strážná věž jsou podle různých žebříčků považovány za časopisy s celosvětově největším počtem výtisků, i v největším množstvím překládaných jazyků.[8] Tato literatura má pro svědky Jehovovy platnost Božích příkazů a její nauky jsou povinni přijmout za závazné. Hlasité pochybování nad učením organizace pak bývá důvodem k vyloučení ze společenství.[9] Zdarma šířený překlad Bible pod názvem Svaté Písmo – Překlad nového světa je publikován ve 130 jazycích a 208 milionech kopiích. Organizace svědků Jehovových je ale také známá svou misijní a publikační činností, duchovními a morálními zásadami, vylučováním členů nežijících dle zásad organizace, neakceptováním krevních transfúzí, neúčastí na politickém životě a odmítáním vojenské služby.

Obsah

Celosvětová činnost svědků JehovovýchEditovat

Celkový počet svědků Jehovových, schválených zvěstovatelů či návštěvníků z řad veřejnosti při výročním shromáždění, zvaném Památná slavnost k příležitosti připomínky oběti dané Ježíšem Kristem, bylo v roce 2014 na světě 19,95 milionů.[10] Pozvané hosty z řad veřejnosti ovšem nelze zahrnovat mezi členy organizace. Náboženská společnost Svědkové Jehovovi neeviduje počty všech členů ani sympatizantů. Eviduje pouze 'zvěstovatele', tj. misijně aktivní dobrovolníky, kteří se nějakým způsobem podílejí na veřejné kazatelské službě a vedou se zájemci bezplatná biblická studia. V témže roce působilo celosvětově 8,2 milionů kazatelů, kteří vedli v průměrů 9,5 milionů biblických studií.

Misijně aktivní jsou obvykle všichni zdraví členové sboru včetně starších, což je jiný výraz pro duchovenstvo neboli kněze. U svědků Jehovových není rozdělení na laiky a třídu duchovenstva. Všichni vykonávají veškeré činnosti ve sborech i mimo něj bez nároku na finanční odměnu. Výjimku tvoří Celosvětový řád svědků Jehovových ve zvláštní celodobé službě, což jsou ti, kteří vykonávají misijní a související činnost v množství hodin odpovídající plnému pracovnímu poměru, kdyby byli zaměstnáni. Ti dostávají pouze malé kapesné na pokrytí úhrad svých nutných nákladů.[11][12]

Svědkové Jehovovi jsou mimo své misijní činnosti známí též svou neziskovou publikační aktivitou (mj. časopisy Strážná věž a Probuďte se!). Vydali v češtině překlad Bible pod názvem Překlad nového světa. Společnost vydává Bibli a laické publikace na ní založené (časopisy, traktáty, brožury, knihy) mimo tištěné formy a internetu též v různých audio a video elektronických formátech, a to v několika stech jazycích a různých stylech psacího písma (cyrilice, latinka, čínské znakové písmo, arabské písmo aj.), včetně Znakového jazyka neslyšících a Braillova písma pro nevidomé.[13][14][15] Na celém světe je mezi svědky Jehovovými více než 16 tisíc neslyšících zvěstovatelů, kteří se sami aktivně podílejí na kazatelské činnosti.[16] Do několika znakových jazyků byla rovněž přeložena část Bible a jiné publikace této společnosti.[17]

Svědkové Jehovovi v ČeskuEditovat

Do roku 1938Editovat

 
J.F. Rutherford - Osvobozeni (1926)

V českých zemích došlo k prvním pokusům o prezentaci učení Badatelů Bible (od roku 1931 Svědků Jehovových) na přelomu 19. a 20. století. Jako organizovaná skupina zde začali působit zřejmě od roku 1907. Po celé období první republiky pak postupně zvyšovali svou misijní aktivitu. Výraznou evangelizační činností a také stoupajícím počtem odpíračů vojenské služby[18] si velice rychle vysloužili zájem policejních i vojenských úřadů republiky. V roce 1928 začali na území Českoslovenka působit jako úředně schválený spolek.[19]

Období nacismuEditovat

Stejně aktivně, jako v meziválečném období, působili svědkové Jehovovi i v období okupace a rovněž v ilegalitě během státního zákazu činnosti,[20] a v období snah totalitního režimu úplně tuto společnost vyhladit.

 

Pamětní deska svědků Jehovových v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen v Rakousku.

’Oběti v tomto táboře trpěly a umíraly a pohrdaly nadvládou teroru kvůli svému hlubokému křesťanskému přesvědčení.’

Filipanům 4:13 „Ke všemu mám sílu mocí toho, kdo mi sílu předává.“’

Jedním z hlavních důvodů perzekuce německých svědků Jehovových během druhé světové války byl fakt, že odmítali sloužit v armádě a brát do ruky zbraň.[21] Z obdobných důvodů byli svědkové Jehovovi tvrdě postihováni ve všech zemích okupovaných nacisty, včetně území Protektorátu Čechy a Morava. V době nacistického Německa bylo jejich pronásledování neobyčejně brutální.[22] V koncentračních táborech, kam byli zavíráni, byli nuceni nosit jako označení fialové trojúhelníky.[23][24][25]

Období komunismuEditovat

V komunistickém Československu byli desítky svědků vězněni za maření dozoru nad církvemi, kterého se dopouštěli výrobou a šířením své náboženské literatury.[26]. Je zdokumentován minimálně jeden případ, kdy uvězněný představitel svědků Jehovových zemřel za podivných okolností ve věznici Státní bezpečnosti.[27]

Je známo přinejmenším 243 svědků, kteří byli minimálně ve 304 soudních kauzách (mnozí opakovaně) odsouzeni a vězněni pro odpírání vojenské služby[28][29][30][31] (Část mužů z řad svědků se v souladu ze zákonem z roku 1958 stala na mnoho let profesionálními horníky, čímž byli od vojenské služby osvobozeni.[32][33])

V poválečném období překročil počet svědků Jehovových v ČSR dva tisíce osob. Po převratu v roce 1948 byl záměr hnutí zlikvidovat. Vedoucí představitelé byli vězněni, konaly se domovní prohlídky, literatura byla zabavována. Ani postupem let sice svědkové Jehovovi nezískali státní uznání a jejich činnost byla stále nelegální, byla však státem trpěna výměnou za spolupráci s komunistickým režimem, kterou navázali od roku 1960. V červnu tohoto roku se již 95 % svědků Jehovových účastnilo voleb, což jejich věrouka o politické neutralitě dříve nedovolovala. Svědkové tehdy (podle jimi proklamovaných principů křesťanské neutrality a důsledného stranění se politiky) většinou nevolili, nebo hlasovací lístky znehodnocovali, v některých výjimečných případech dokonce veřejně a se značnou okázalostí.[34] Vedení československých svědků se snažilo neprovokovat státní orgány, každý samizdatový článek pečlivě zvažovalo k dávalo je dokonce k dispozici pracovníkům ministerstva vnitra. Přes tyto snahy se však svědkům Jehovovým nikdy nepodařilo vyjednat legalizaci produkce jejich náboženské literatury. Veškerá literatura československých svědků byla v letech 1948–1989 vyráběna a distribuována ilegálně a desítky věřících, kteří byli přistiženi při její výrobě nebo distribuci, byli za svou náboženskou činnost vězněni.[35][36][37][38][39]

Řadoví věřící byli po roce 1960 nabádáni, aby při evangelizaci nepoužívali samizdaty vydávané před rokem 1958, protože nesplňovaly výše uvedená kritéria. Komunikace vedoucích činovníků církve se s komunistickými orgány způsobila mezi řadovými věřícími rozkol. Podobná situace vznikla i v několika dalších komunistických zemích. V Československu a Bulharsku tak vedle původní organizace spojené s americkým ústředím existovala a oddělená skupina, která se nazývala „Pravověrní svědkové Jehovovi“. Pronásledování svědků Jehovových ze strany Státní bezpečnosti ukončil až rok 1989. StB byla zrušena a svědkové nyní mohli v Československu působit svobodně. Světové vedení organizace vyzvalo oddělené svědky, aby se spojili s ostatními sbory.[40]

Po roce 1989Editovat

V novodobém Česku získala zákonnou registraci v roce 1993, přičemž předchozí registrace z demokratického Československa se nebrala v úvahu.[12][41][42] Vedení české organizace NSSJ odpovědělo Ministerstvu kultury ČR (slovy "Ne, NSSJ to nevyučuje."), na otázku "učí NSSJ, že rodič - člen NSSJ má bránit posyktnutí krevní transfúze svému nezletilému dítěti v případě, kdy neposkytnutí transfúze může podle vyjádření ošetřujícího lékaře způsobit dítěti poškození zdraví nebo smrt?" Vedení NSSJ ČR těmito stručnými slovy popřelo existenci nauky o křesťanské neutralitě a svatosti krve.[43][44] Náboženská společnost má nejvyšší státní uznání, které církve a náboženské společnosti mohou mít. NSSJ náleží všechna zvláštní práva,[45] jako jsou uzavírání církevních sňatků, duchovní služba ve věznicích, právo vyučovat náboženství ve státních školách, od roku 2011 též právo na zpovědní tajemství. Právo být financována podle zvláštního právního předpisu o finančním zabezpečení církví a náboženských společností má, ale státní dotace, stejně jako v jiných zemích, nečerpá.[46][47]

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi dvakrát podala kasační stížnost proti Ministerstvu kultury ČR kvůli přiznání práva na zpovědní tajemství.[48][49] V roce 2010 následkem těchto sporů byl formálně změněn Základní dokument církve, aby obsahoval explicitní výrazy jako 'duchovní' a 'úřad', které zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, k přiznání tohoto práva podle českého právního řádu vyžaduje a bylo tak zákonu plně vyhověno.[50][12]

Při sčítání lidu v roce 2011, kde byla otázka náboženské víry a vyznání dobrovolná, uvedlo název 'Náboženská společnost Svědkové Jehovovi' 13 069 obyvatel ČR, což je změna v absolutních číslech na 56 % stavu oproti Sčítání lidu 2001, a 90 % stavu oproti Sčítání lidu 1991. Dotklo se jí tak, podobně jako většinu církví, snižování lidí hlásících se při sčítání.[33] Interní statistiky společnosti vykazují v podstatě stabilní členskou základnu mezi 14 až 16 tisíci aktivními členy, a to v celém mezidobí, včetně let kdy se konalo Sčítání lidu 1991, 2001, 2011.[51] Religionista Zdeněk Vojtíšek v analýze výsledků SLDB11 označil interní statistiky [Svědků Jehovových v ČR] za „velmi spolehlivé“ a uvedl, že „udá­vají, že svědků je u nás v posledních dvaceti letech přibližně stejný počet: asi 14-16 tisíc. Tomuto internímu počtu, podle Vojtíška, také zhruba odpovídají i sčítání lidu v roce 1991 a 2011. (15 tisíc, respektive 13 tisíc). Naopak v roce 2001 počet podle sčítání lidu náhle vyskočil na 23 tisíc, zatímco podle vlastní statistiky bylo svědků v ČR přibližně stále stejně, konkrétně 15 558.“[52][53][54][55]Největší počet rodin svědků Jehovových, se dle Sčítání lidu 2011, i v současnosti nadále koncentruje v oblastech spojených s těžbou nerostných surovin, což z historického hlediska potvrzuje stěhování svědků Jehovových do havířských oblastí, neboť horníci byli v době komunistické totality od, tehdy povinné, vojenské služby osvobozeni. Muži hlásící se k Svědkům Jehovovým tak mohli místo automatického vězení za odpírání vojenské služby, z důvodu svědomí a náboženského přesvědčení, pracovat v dolech.[33] Významné počty Svědků jsou též v Praze a Středočeském kraji.

Dnes NSSJ v Česku eviduje zhruba 15 tisíc neplacených kazatelů, tzv. zvěstovatelů, a za poslední desetiletí pokřtila přes 3 tisíce osob, v průměru 290 ročně.[56] Zvěstovatelé u nás v roce 2014 vedli se zájemci 7 215 biblických studií a Památné slavnosti se účastnilo v Česku 26,4 tisíc lidí. Místní svědkové jsou organizováni do asi 234 sborů, které fungují jako samostatné právnické osoby.[57] Sbory badatelů Bible se scházejí v sálech Království. Celosvětově evidují přes 115 416 sborů.[58]

 
Sál Království svědků Jehovových v Teplicích

Status a kategorizaceEditovat

Státní uznání a registrace se liší podle zemí. Ve Velké Británii a USA je např. tato společnost registrována jako 'charita', v jiných zemích, jako např. ČR, Řecko nebo Itálie jako standardní 'církev', resp. náboženská společnost. V nedemokratických, totalitních, či náboženských nesekulárních režimech, bývá registrace často zamítána a Svědkové bývají pronásledování, zavírání do vězení mučeni, pomlouváni, obviňováni, že jsou 'sekta', že 'propagují extremismus', či čelí potížím ze strany států a armád, především v ohledu bránění ve svobodě shromažďování a svobodě projevu.[59]

Z hlediska religionistiky se odborníci liší v názorech, zda jde o sektu, nové náboženské hnutí ovlivněné křesťanstvím, či o křesťanskou církev. Ohraničení těchto religionistických pojmů mezi odborníky a veřejností není jednotné, jejich kritéria jsou široká, a mění se i slovní význam v průběhu času. Původně odborný pojem se stává pejorativním či naopak. Jako 'nové náboženské hnutí' je tak například pokládána každá religiozita stará 400 let, tedy vzniklá v období následujícím po reformaci a protestantismu v 16. a 17. století, zatímco náboženské směry vzniklé a oddělené v průběhu reformace (katolictví, luteránství, kalvinismus, pravoslaví, atd.) jsou již pokládány za hlavní střední proud ('Mainstream Christianity'), ačkoliv vznikly zhruba ve stejné době. Za sektu je pak např. pokládána jakákoliv náboženská skupina s velmi malým počtem členů, nebo ta, která nemá registraci a státní uznání. Ani v těchto definicích však neexistuje odborná shoda.

VěroukaEditovat

 
Shromáždění svědků Jehovových v Sále Království v Portugalsku

Očekávání „konce světa“Editovat

Svědkové Jehovovi si jsou subjektivně empiricky jistí, že proroctví z Bible vztahující se k minulosti se splnila a ta ostatní vypovídají o současném a budoucím vývoji.[60][61][62][63] Věří, že Bible učí o celosvětové Armagedonské bitvě, v níž má dojít k nahrazení současného světového systému Božím Královstvím, což je skutečná vláda 144 tisíc (malé stádo) duchem pomazaných křesťanů (vyvolené kněžstvo, svatý národ, lid pro zvláštní vlastnictví) vedených Kristem Ježíšem jako duchovních osob v nebi. Výběr této počtem omezené skupiny začal o Letnicích roku 33 n.l. a pokračuje až dodnes. O povolání a pomazání rozhoduje pouze Bůh a nedá se nijak získat nebo zasloužit. Většina, tedy velký zástup (který nikdo nemohl sečíst) spravedlivých pod jejich vládou má v budoucnu naději na věčný život v obnoveném pozemském ráji.[64] Ne pouze svědků samotných, ale milióny jiných lidí.[65] Samotný armagedon však přežijí pouze svědkové Jehovovi, všichni ostatní lidé na zemi (včetně křesťanů) v jeho průběhu zemřou.[66] Svědkové Jehovovi již vícekrát na základě svých výkladů Bible očekávali přesný letopočet konce světa, a to k letům 1914,[67] 1915,[68] 1925,[69] 1941[70] a naposledy na rok 1975.[64] Po tomto zklamání organizace rezignovala na předpovídání konkrétních dat a v současnosti již určuje pouze časová období, ve kterých konec současného světa nastane. Podle následujícího učení se měli konce dožít lidé, kteří žili v roce 1914 a zároveň byli ve věku, v němž byli schopni sledovat světové dění.[71] Jednalo se o generaci lidí, kteří byli v roce 1914 dospělí. Organizace však byla nucena pojem „tato generace“ dále pozměňovat. Publikace „Probuďte se!“ z 8. října 1968 uvedla, že konce současného světa se s jistotou dožije ještě minimálně patnáctiletá mládež. O deset let později publikace „Strážná věž“ z října 1978 (česky samizdat 8/1979) učila, že se armagedonu dožijí ti, kteří byli schopni události roku 1914 pouze pozorovat. O dva roky později časopis „Strážná věž“ z 15. října 1980 (česky 1. listopadu 1981 a samizdat 7/1981) sděluje, že trvale si zapamatovat události jsou schopny již děti ve věku okolo 10 let. Uplynulo dalších několik let a „Strážná věž“ z 15. května 1984 (česky 1. února 1985 a samizdat 21/1984) uvedla, že pojem „tato generace“ zahrnuje také děti, které se v té době (v roce 1914) narodily. Ty by měly dožít konce současného světa. Po nesplnění poslední úpravy proroctví proroctví o generaci roku 1914 musela organizace nauku změnit.[72] Nauka platná v současnosti stanovuje konec současného světa do období života generace, která na generaci pamatující rok 1914 navazuje a zároveň ji svým životem částečně překrývá.[73] Prostředí českých svědků neminulo žádné z významných apokalyptických očekávání, jaká toto hnutí drželo na své světové úrovni. Při srovnání domácího prostředí se světem však vyplývá, že se dějiny svědků Jehovových v oblasti jejich apokalyptických očekávání nevyvíjely v českém prostředí tak dramaticky jako ve světě. Vliv na ně měl začátek působení této náboženské skupiny u nás se zpožděním oproti světu, dvě války, a nakonec politický režim, který se snažil rozvoj v náboženské oblasti tlumit.[74]

Používání Božího jména JehovaEditovat

Preferují aktivní používání Božího jména v polatinštěném tvaru Jehova.[75][64]

Odmítají učení o TrojiciEditovat

Poněvadž se jejich věrouka od hlavního proudu křesťanství podstatně liší, a to především v otázce trojjedinosti,[76][77] nejsou hlavním proudem křesťanských církví obvykle považováni za křesťany.[78]

Ježíš Kristus je Boží syn, nikoli BůhEditovat

Svědkové nepovažují Ježíše Krista za Boha, ale za Božího Syna, prvního z andělů, a první Boží stvoření vůbec.[79][80][81]

Posmrtný život neexistujeEditovat

Svědkové nevyučují vrozenou nesmrtelnost lidské duše.[82][83]

Slavení svátkůEditovat

Neslaví Vánoce a jiné svátky, které mají podle nich historický původ v pohanských zvycích a tradici, a nejsou v Písmu.[84][85][86] Svědkové Jehovovi nejsou proti dávání dárků ani proti rodinným setkáním, nemohou však souviset např. s oslavou životního jubilea, s obecně slavenými křesťanskými svátky nebo lidovými zvyky.[87] Jediným konkrétním svátkem, který by Svědkové Jehovovi během roku měli slavit, je tzv. „Památná slavnost“ neboli „Pánova večeře“ na připomínku Poslední večeře Ježíše Krista a jeho apoštolů.[88] (viz svátky Svědků Jehovových).

Náboženské symbolyEditovat

Nepoužívají žádné symboly, ani kříž a jiné předměty k uctívání,[89][90] protože to považují za modlářství.[91][87] V současnosti svědkové Jehovovi učí, že Ježíš Kristus nezemřel na kříži, nýbrž byl umučen na mučednickém kůlu.[92]

Politická neutralita a odpírání vojenské službyEditovat

Svědkové Jehovovi se od začátku druhé světové války neúčastní politického života a mimo výjimek ani válečných konfliktů.[93]

Vztah k jiným církvímEditovat

Svědkové Jehovovi sdílejí některé rysy probuzeneckého protestantismu, jako je důraz na studium Bible.[94][64] Sami se za protestanty nepovažují, ačkoliv přiznávají mnoho společných ideálů s reformací.[95][96]

Svědkové Jehovovi věří, že křesťanství by mělo být způsobem života.[97][98][99]

Vztah k bývalým spoluvěřícímEditovat

S lidmi, kteří byli vyloučeni nebo z organizace odešli, se stávající členové nestýkají, ani je nezdraví.[100][101]

Transfuze a očkováníEditovat

Svědkové Jehovovi odmítají transfúze plné krve, a 4 hlavních složek krve – bílých krvinek, červených krvinek, krevních destiček a krevní plazmy,[102][103][104][105][106] a to od roku 1945, tedy téměř 70 let. Přijímají ovšem frakce,[107] náhražky krve a moderní alternativní postupy na ředění krve, hormony podporující zrychlenou přirozenou krvetvorbu, hemodialýzu a jiné moderní lékařské postupy.[108][109][110]

Svědkové Jehovovi požadují nejlepší možnou léčbu, ale bez krve.[111][112] To způsobovalo a dodnes někde způsobuje potíže při léčení této skupiny pacientů. Především kvůli nim se před řadou let začal vyvíjet nový obor lékařství, tzv. bezkrevní medicína.[113][114][115][116][117][118][119] Je znám případ těžké dopravní nehody, kdy média spekulovala, že odmítnutí nabízené transfúze bylo označováno za hlavní důvod úmrtí. Lékař tehdy nicméně uvedl, že by poškozenému nepomohla ani transfúze.[120]

Stalo se, že soud nařídil léčbu dítěte krevními deriváty proti vůli rodičů, protože v daném případě to byla jediná známá možnost s šancí na záchranu života. Ústavní soud k tomu ve svém nálezu uvedl, že „ochrana zdraví a života dítěte [...] je zcela relevantním a více než dostatečným důvodem pro zásah do rodičovských práv, kdy jde o hodnotu, jejíž ochrana je v systému základních práv a svobod jednoznačně prioritní.[121]

Evropský soud pro lidská práva, Evropská konvence lidských práv, naproti tomu v opačných verdiktech, než české soudy, nařizuje respektovat status autonomie nad svým tělem a plně rozhodovat o způsobu podstoupené či odmítnuté léčby, společně s principy bioetiky.[122][123][124][125][126]

Před rokem 1952 někteří svědkové Jehovovi v USA nepřijímali očkovací látky do svého těla.[127] Od začátku 50. let je však očkování svědky Jehovovými po celém světě přijímáno zcela běžně. Pokud snad někdo určité očkování odmítá, je to věc jeho vlastního rozhodnutí, které nesouvisí s všeobecným vyznáním víry. Podobně jsou od roku 1980 jako výhradní věc svědomí jednotlivce vůči Bohu chápány transplantace orgánů. Případné zbytky krve v darovaném orgánu nadto nejsou v rozporu s biblickými zásadami o krvi.[128]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MALINA, Jaroslav, a kol. ANTROPOLOGICKÝ SLOVNÍK (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění) aneb co by mohl o člověku vědět každý člověk [online]. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009, [cit. 2014-02-27]. Heslo jehovisté, s. 1759. Dostupné online. ISBN 978-80-7204-560-0.  
  2. VOJTÍŠEK, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice: náboženství, církve, sekty, duchovní společenství. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-798-1.  , dále Vojtíšek 2004, s. 98
  3. Strážná věž, 1. 2. 1989, Boží soudy musí být oznamovány. Citace: Jak plynul čas, badatelé Bible se ztotožnili s Jeremjášem ještě více, když bylo roku 1931 na sjezdu v Columbu, Ohio, oznámeno, že biblické jméno pro tuto odvážnou skupinu křesťanů by mělo být „svědkové Jehovovi“.
  4. Náboženské skupiny na okraji společnosti, oddíl Svědkové Jehovovi, str. 7-38, Ladislav Špaček, Univerzita Pardubice - Bakalářská práce, 2009
  5. Zrušené registrace církví komunistickými zákony po roce 1948 Mezi nimi také 'Spolek svědků Jehovových - Mezinárodní sdružení badatelů Bible, československá větev' - spolek zrušen a rozpuštěn zákonem č.j. 3111/25-31/12-1848-VB/3 MV ČSR, a 'Strážní věž, biblická a traktátní společnost, československá větev' - spolek zrušen a rozpuštěn zákonem č.j. 3111/6-2/3-1949-VB/3 MV ČSR
  6. Téma: Svědkové Jehovovi, odstavec 'Jak staré je náboženství svědků Jehovových?', odstavec 'Jak docházejí svědkové Jehovovi ke svému výkladu Bible?', rs str. 324-str. 334
  7. a b Top 10 Largest Highly International Religious Bodies, dle odhadů nezávislého serveru náboženských statistik Adherents.com, poznámka k „Jehovah's Witnesses: This 16+ million figure is the approximate number of adherents intended to reflect all those who consider Jehovah's Witnesses their preferred faith, regardless of current activity status. Figure is based on reported once-a-year memorial attendance (adjusted). Actual number of publishers was 6 million worldwide in 1999. Worldwide, the number of practicing Jehovah's Witnesses may actually be higher than the number of practicing Anglicans.“ - publikováno 1999, upraveno 2007-05-18
  8. Žebříček nejpopulárnějších tištěných časopisů, ToSiPiš.cz
  9. HODOUŠ, Stanislav. Český armagedon - Vývoj očekávání konce světa v prostředí českých svědků Jehovových. 1.. vyd. Prusinovice : Vlastním nákladem, 2016. 68 s. ISBN 978-80-260-9513-2. S. 18-19.  
  10. Celkový přehled o naší činnosti
  11. Ročenka svědků Jehovových 1992
  12. a b c Základní zásady činnosti (STATUT), Základní dokument, Prohlášení k zákonu, Dopis na MK, Seznam dokumentů na MK ČR
  13. Studium Bible je pro neslyšící přínosné, Probuďte se!, 1.7.2010
  14. Zvolte si svůj znakový jazyk
  15. Český znakový jazyk
  16. Ročenka svědků Jehovových 2011, str. 6-9
  17. Ročenka svědků Jehovových 2012, str. 26
  18. BLAŽEK, Petr. „A nepozdvihne meč…“ Odpírání vojenské služby v Československu 1948-1989. Praha : Academia, 2007. 339 s. ISBN 978-80-200-1558-7.  
  19. „Vojáku Vladimíre…“ : Karel Čapek, Jindřich Groag a odpírači vojenské služby z důvodu svědomí. Praha : NZB, 2009. 232 s. ISBN 978-80-904272-1-1. S. 39–40.  
  20. Komunistické právo v Československu, Kapitoly z dějin bezpráví, Svoboda vyznání a právní poměry církví a náboženských společností v letech 1948-989, Mgr. Petr Jäger, 2009
  21. GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. Doslov. Praha : NZB, 2015. 274 s. ISBN 978-80-905864-3-7.  
  22. (anglicky) Položka "Jehovah's Witnesses" na stránkách Holocaust Encyclopedia provozované muzejní společností "United States Holocaust Memorial Museum"
  23. Z historie koncentračních táborů: Značení vězňů
  24. Merkelová v Dachau: 'Nezapomeňte, jaké bezpráví z Německa vzešlo', ČT24, 20. 8. 2013
  25. HESSE, Hans. „Am mutigsten waren immer wieder die Zeugen Jehovas“. Verfolgung und Wiederstand der Zeugen Jehovas im Nationalsozialismus. Bremen : Edition Temmen, 2000. 464 s. ISBN 3-86108-724-3.  
  26. [Křesťanská civilizace a legitimita knižní evangelizace v českých zemích http://www.kolportaz.cz/evangelizace.html], Kolportaz.cz
  27. Přísně tajné vraždy. Smrt proti vlastní víře, Česká televize, 2010.
  28. „Vojáku Vladimíre…“ : Karel Čapek, Jindřich Groag a odpírači vojenské služby z důvodu svědomí. Praha : NZB, 2009. 232 s. ISBN 978-80-904272-1-1. S. 120.  
  29. BLAŽEK, Petr. A nepozdvihne meč-- : odpírání vojenské služby v Československu 1948-1989. Praha : Academia, 2007. 339 s. ISBN 978-80-200-1558-7.  
  30. Odpírání vojenské služby v Československu 1948–1989
  31. Ladislav Šmejkal (1933), PaměťNároda, 01. 4. 2007.
  32. http://www.usd.cas.cz/produkty?product_id=133
  33. a b c Definitivní výsledky Sčítání lidu 2011, Tab. 614c Obyvatelstvo podle věku, náboženské víry a pohlaví
  34. Náboženská společnost a Stát. Historie svědků Jehovových v Československu, Branislav Martinek, kapitola: Z ilegality do "ilegality" (vývoj v letech 1955 - 1960), brožura publikována na webu www.straznavez.cz, vedeném bývalými členy NSSJ
  35. ADAMY, Herbert. Byl jsem manažerem ilegální továrny. Praha : Ostrov, 1999. 77 s. ISBN 80-86289-03-6.  
  36. [Kolportáž náboženské literatury v letech 1948–1989 http://www.kolportaz.cz/evangelizace.html#6]
  37. Rychetský, L.: Vnitřně svobodný kus života. S Jiřím Gruntorádem o samizdatech. A2, 18/2012.
  38. Zdechovský, L.: Svědci Jehovovi slaví vítězství nad ministerstvem. Odvolací soud rozhodl, že resort spravedlnosti je musí odškodnit. ChristNet, 20. 6. 2001.
  39. Ladislav Šmejkal (1933), PaměťNároda, 01. 4. 2007.
  40. [Jednoho otce jsem ztratil, druhého jsem získal https://www.jw.org/cs/publikace/casopisy/w20140715/doslovny-otec-nebesky-otec/], JW.org, červenec 2014.
  41. [Ročenka svědků Jehovových, 1972, oddíl Československo]
  42. [Ročenka svědků Jehovových, 2000, oddíl Česká republika]
  43. REMEŠ, Prokop. Svědkové Jehovovi - Historický přehled. 1. vyd. Praha : Oliva, 1995. 32 s. ISBN 80-90003-3-6. S. 20.  
  44. S.R.O., Jyxo. starnouci | Galerie.cz. starnouci.galerie.cz [online].  [cit. 2016-08-06]. Dostupné online.  
  45. Zvláštní práva církví a náboženských společností církví
  46. Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností, Ministerstvo kultury ČR
  47. Jednání s církvemi | Náboženská společnost Svědkové Jehovovi | Ministerstvo kultury | 2006
  48. Soudní spory vedené s Ministerstvem kultury od r. 1998
  49. Svědci Jehovovi nemají právo na zpovědní tajemství
  50. Výpis z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností
  51. Ročenka svědků Jehovových 1990–2013 v češtině, před 1990 jen český samizdat a oficiální Ročenky společnosti v angličtině
  52. Sčítání lidu, domů a bytů v České republice 1991, 2001, 2011
  53. 2. část, Roste hlavně počet věřících mimo instituce, www.christnet.cz, Vojtíšek Zdeněk, 16. 1. 2012
  54. 1. část, Spiritualita, pragmatismus, lhostejnost, www.christnet.cz, Vojtíšek Zdeněk, 9. 1. 2012
  55. Východní Německo - nejateističtější země světa, ChristNet.cz, Matulík Rostislav, 2. 5. 2012
  56. [Ročenka 2003–2015]
  57. Církve a náboženské společnosti | Ministerstvo kultury
  58. Celkový přehled — O svědcích Jehovových
  59. Tiskové zprávy dle regionů a zemí, vydali Svědkové Jehovovi
  60. Víra ve Stvořitele založená na důkazech, Strážná věž, 1.1.2008
  61. Je Bible v souladu s vědou?, Probuďte se!, 1.2.2011
  62. Je Bible opravdu Boží Slovo?, Strážná věž, 1.3.2010
  63. 'Svědkové Jehovovi věří, že celá Bible je inspirované Boží slovo; nedrží se nějakého vyznání založeného na lidské tradici, ale drží se Bible jako normy pro všechno, čemu věří.'], Rozmluvy z Písem, str. 324-334
  64. a b c d Vojtíšek 2004, s. 98
  65. Čeho Boží království dosáhne? Co říká Bible
  66. HODOUŠ, Stanislav. Český armagedon - Vývoj očekávání konce světa v prostředí českých svědků Jehovových. 1.. vyd. Prusinovice : Vlastním nákladem, 2016. 68 s. ISBN 978-80-260-9513-2. S. 20.  
  67. wol.jw.org [online]. wol.jw.org, [cit. 2016-02-17]. Dostupné online.  
  68. NOVOTNÝ, Tomáš; VOJTÍŠEK, Zdeněk. Základní orientace v nových náboženských směrech. 3.. vyd. Praha : Oliva, 1995. 47 s. ISBN 80-85942-00-3. S. 5.  
  69. RUTHERFORD, John. Miliony nyní žijících lidí nikdy nezemřou. 1. vyd. Praha : Nakladatelské právo, 1920. 92 s. S. 56-57, 62.  
  70. FRANZ, Raymond. Krize svědomí. 2. vyd. Praha : Návrat domů, 1998. 415 s. ISBN 80-85495-80-5. S. 179.  
  71. Světaširá bezpečnost pod Knížetem pokoje. [s.l.] : Samizdatové vydání, 1985. 118 s. S. 12.  
  72. FRANZ, Raymond. Hledání křesťanské svobody. Davle : Kernberg Publishing, 2011. 606 s. ISBN 978-80-87168-03-. S. 402-403.  
  73. Boží království panuje!. Brooklyn : Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, 2014. 240 s. S. 11-12.  
  74. HODOUŠ, Stanislav. Český armagedon - Vývoj očekávání konce světa v prostředí českých svědků Jehovových. 1.. vyd. Prusinovice : Vlastním nákladem, 2016. 68 s. ISBN 978-80-260-9513-2. S. 59.  
  75. Holden, Andrew(2002). Jehovah's Witnesses: Portrait of a Contemporary Religious Movement. Routledge, 64. ISBN 0415266092. 
  76. Strážná věž 1.12.2006, Antikrist odhalen, str. 3-7 Dalším výplodem scestného lidského smýšlení, který se objevil o staletí později, je nauka o takzvané svaté Trojici. Ta vychází z tvrzení, že Ježíš je Všemohoucí Bůh a zároveň Boží Syn. V knize The Church of the First Three Centuries (Církev prvních tří století) její autor Dr. Alvan Lamson píše, že nauka o Trojici "pocházela ze zdrojů zcela cizích židovským a křesťanským Písmům; že vyrostla a byla naroubována na křesťanství rukama Otců ovlivněných Platónem." Kdo byli ti ´Otcové ovlivnění Platónem´? Nikdo jiný než odpadlí duchovní, kteří se slepě zamilovali do pohanských nauk řeckého filozofa Platóna.
  77. A Brief History of the Doctrine of the Trinity in the Early Church (Stručné dějiny nauky o Trojici v rané církvi), PhDr. George Tsakiridis, 2007
  78. Vojtíšek 2004, s. 87
  79. Kolasanům 1:15-17 v Překlad nového světa
  80. Kolosanům 1:15-17 v Český ekumenický překlad
  81. Věří svědkové Jehovovi v Ježíše? Pokud ano, proč se nejmenují svědkové Ježíšovi? Rozhovor, Strážná věž, 2014-05
  82. Co je duše? Co říká Bible
  83. "Duše“ a "duch“ — Co tyto pojmy doopravdy znamenají?
  84. Měli bychom slavit svátky?
  85. Postavte se na stranu pravého uctívání
  86. Ježíšovo narození — Jak a proč k němu došlo, Strážná věž z 15. prosince 2002
  87. a b Názory a zvyky, které se Bohu nelíbí
  88. KOZÁK, Ladislav; PROFANT, Vít. Svědkové Jehovovi [online]. [cit. 2008-06-03]. Dostupné online.  
  89. [History of the Cross, 2009]
  90. Jak se Bůh dívá na modlitební pomůcky?
  91. Lze pohanský svátek prohlásit za křesťanský? Strážná věž z 15. prosince 2007
  92. HODOUŠ, Stanislav. Český armagedon - Vývoj očekávání konce světa v prostředí českých svědků Jehovových. 1.. vyd. Prusinovice : Vlastním nákladem, 2016. 68 s. ISBN 978-80-260-9513-2. S. 19.  
  93. www.dingir.cz [online]. www.dingir.cz, [cit. 2016-04-01]. Dostupné online.  
  94. K dobru přispívá přesné poznání
  95. Jsou svědkové Jehovovi protestantským náboženstvím?, w09 11/1 str. 19
  96. Vedou všechna náboženství ke stejnému Bohu?, w09 6/1 str. 12-15
  97. Co říká Bible: Co to znamená být křesťanem?
  98. Co Jehova od nás očekává?
  99. Duchovní oběti a obětní dary
  100. Proč je vyloučení láskyplné opatření, Strážná věž, 2015, w15 4/15 str. 29-31.
  101. FERFECKI, Stanislav. Byl jsem svědkem Jehovovým. 1.. vyd. Bratislava : Evangelická církev metodistická v ČSSR, 1990. 86 s. ISBN 80-85013-02-9. S. 14.  
  102. Odmítají svědkové Jehovovi lékařskou péči? Časté otázky
  103. Proč svědkové Jehovovi nepřijímají transfuze?
  104. Co Bible říká o transfuzích? Odpovědi na otázky
  105. Jaký mají křesťané postoj k léčebným metodám?
  106. Přijímají svědkové Jehovovi lékařskou péči?
  107. Krevní frakce a chirurgické postupy
  108. Bezkrevní medicína v klinické praxi, 14.12.2009, zdravi.e15.cz
  109. Novinky: Bezkrevní léčba?, 6.5.2002, media.novinky.cz
  110. Svědkové Jehovovi a odmítání transfuze krve, Projekt Kolportáž.cz - mapování historie vývoje moderní komunikace a masmédií.
  111. Svědkové Jehovovi si života váží, Zdravotnické noviny, ZDN 38/2005
  112. Your Body, Your Choice, 2000
  113. http://www.bloodless.wz.cz/cz/publikace.htm
  114. http://www.akutne.cz/index.php?pg=vyukove-materialy&tid=13
  115. http://www.noblood.org/
  116. Bezkrevní metody, prostředky a techniky, Česká Společnost bezkrevní medicíny (Czech Society of Bloodless Medicine), www.bloodless.wz.cz
  117. Společnost bezkrevní medicíny: Nejsme Svědci Jehovovi,10.03.2010, MEDICAL TRIBUNE CZ
  118. Seriál: Bezkrevní medicína, 24. srpna 2012, www.ordinace.cz
  119. Postupy při "bezkrevních" operacích, 30. srpna 2012, www.ordinace.cz
  120. http://zpravy.idnes.cz/obet-nehody-odmitla-kvuli-vyznani-transfuzi-krve-zemrela-p3q-/krimi.asp?c=A080207_220304_krimi_mia
  121. Nález Ústavního soudu České republiky sp.zn. III.ÚS 459/03: Právo rodičů odmítajících léčbu nezletilého dítěte [online]. Ústavní soud České republiky, 2004-08-20, [cit. 2014-05-02]. Dostupné online.  
  122. [Caring Autonomy: European Human Rights Law and the Challenge of Individualism (Cambridge Bioethics and Law)], Katri Lõhmus, Evropský soud pro lidská práva, 2015
  123. Caring Autonomy: European Human Rights Law and the Challenge of Individualism, Cambridgská univerzita, 2015
  124. Evropská konvence lidských práv, Right to Private Life, Physical integrity
  125. CASE OF JEHOVAH'S WITNESSES OF MOSCOW AND OTHERS v. RUSSIA, paragraf č. 136
  126. Google Knihy, výňatek z knihy 'Caring Autonomy: European Human Rights Law and the Challenge of Individualism', paragraf č. 136, r. 2015„136. The freedom to accept or refuse specific medical treatment, or to select an alternative form of treatment, is vital to the principles of self-determination and personal autonomy. A competent adult patient is free to decide, for instance, whether or not to undergo surgery or treatment or, by the same token, to have a blood transfusion. However, for this freedom to be meaningful, patients must have the right to make choices that accord with their own views and values, regardless of how irrational, unwise or imprudent such choices may appear to others. Many established jurisdictions have examined the cases of Jehovah's Witnesses who had refused a blood transfusion and found that, although the public interest in preserving the life or health of a patient was undoubtedly legitimate and very strong, it had to yield to the patient's stronger interest in directing the course of his or her own life (see the judgments cited in paragraphs 85 to 88 above). It was emphasised that free choice and self-determination were themselves fundamental constituents of life and that, absent any indication of the need to protect third parties – for example, mandatory vaccination during an epidemic, the State must abstain from interfering with the individual freedom of choice in the sphere of health care, for such interference can only lessen and not enhance the value of life (see the Malette v. Shulman and Fosmire v. Nicoleau judgments, cited in paragraphs 85 and 87 above).“
  127. Očkování - problém vyznání, vaccineriskawareness.com
  128. Koordinační středisko transplantací - Náboženství a transplantace, str 1-7

LiteraturaEditovat

  • ADAMY, Herbert. Byl jsem manažerem ilegální továrny. Praha : Ostrov, 1999. 77 s. ISBN 80-86289-03-6.  
  • BLAŽEK, Petr. „A nepozdvihne meč…“ Odpírání vojenské služby v Československu 1948-1989. Praha : Academia, 2007. 339 s. ISBN 978-80-200-1558-7.  
  • FRANZ, Raymond. Krize svědomí. 2. vyd. [s.l.] : Návrat domů, 1998. 416 s. ISBN 80-85495-80-5.  
  • GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. Doslov. Praha : NZB, 2015. 274 s. ISBN 978-80-905864-3-7.  
  • HESSE, Hans. „Am mutigsten waren immer wieder die Zeugen Jehovas“. Verfolgung und Wiederstand der Zeugen Jehovas im Nationalsozialismus. Bremen : Edition Temmen, 2000. 464 s. ISBN 3-86108-724-3.  

Oficiální celosvětové stránky v češtiněEditovat

Oficiální místní stránky v místním jazyceEditovat

Externí odkazyEditovat

OstatníEditovat

Opozice bývalých členů NSSJEditovat