Otevřít hlavní menu

Spišská Sobota

část slovenského města Poprad
Náměstí ve Spišské Sobotě
Městský znak

Spišská Sobota (polsky Spiska Sobota; německy Georgenberg; maďarsky Szepesszombat; latinsky Forum Sabathi nebo Mons-Sancti-Georgii) bývala významné spišské trhové město, rozkládá se na pravém břehu Velického potoka. Od roku 1946 je místní částí města Popradu, nachází se v jeho severovýchodní části, nad řekou Poprad. Počet obyvatel činí přibližně 2800 osob.

Spišská Sobota má velmi dobře zachovalé historické centrum, v roce 1950 vyhlášené městskou památkovou rezervací, jejíž hranice byly rozšířeny roku 2002. Náměstí s radnicí a kostelem obklopují gotické, renesanční i barokní měšťanské domy.

Nachází se v nadmořské výšce 665 metrů.

DějinyEditovat

Tržní osada podle archeologických nálezů existovala od 12.století a byla roku 1241 zničena při vpádu Tatarů. První písemná zmínka o obci pochází z listiny uherského krále Bély IV. z roku 1256, jíž připojuje hraniční obec Gánovec, kterou podle historického výzkumu založili kolonizátoři ze Saska již předtím. V roce 1271 byla Spišské Sobotě udělena městská privilegia. Roku 1380 jí král Ludvík I. z Anjou udělil právo týdenního trhu každou sobotu. Odtud byl odvozen jeho současný název. V dějinách patřila mezi pět nejvýznamnějších (takzvaná Pentapolis) ze svazku 24 hornospišských měst, a bylo později okresním městem Spišské stolice v horních Uhrách.

V roce 1567 získalo město jarmareční právo. Bylo centrem řemesel: ze samostatných cechů vynikl řeznický, obuvnický, krejčovský, kožešnický, knoflíkářský, kováři a sdružený cech kamenický a zednický), obchodu i kulturního života. Díky své výhodné poloze se vyvinulo na trhové město (odtud i název) a od příchodu německých kolonistů na Spiš konkurovalo nejvýznamnějším městům. Roku 1614 pentapolis na Spiši utvořila jednotnou meziměstskou organizaci cechů na ochranu řemesel před největšími konkurenty, jakými tehdy byly Levoča a Kežmarok. Sídlem cechmistra byla právě Spišská Sobota[1]. Od roku 1412 až do roku 1772 město patřilo do Spišského starostovstva, jak se pentapolis slovensky nazývala.

V roce 1647 udělil římský císař Ferdinand III. městu právoplatný městský znak s postavou sv. Jiřího na štítu, jde o mluvící znak Vrch svatého Jiří, odvozený z latinského Mons sancti Georgii a německého názvu města Sankt Georgenberg. Originál pergamenové listiny s malovaným znakem se dochoval v místním archivu. Největší hospodářský rozvoj byl zaznamenán v 17. století; v roce 1773 bylo ve městě registrováno 126 řemeslnických mistrů. Jako jediné spišské město mělo již v roce 1821 knihkupectví, tiskárna byla zase v Kežmarku.

V roce 1876 se město stalo sídlem služebního obvodu, okresního soudu a daňového úřadu. Zmeškalo však nástup železnice, která byla zavedena roku 1871 do Popradu, i průmyslu. To na druhé straně bylo výhodou pro zachování původní historické zástavby. V roce 1946 byla Spišská Sobota připojena k Popradu. Po druhé světové války zde začala výstavba nové městské části Nižany.

PamátkyEditovat

 
Spišská Sobota, střed náměstí s mariánským sloupem

Město má podélný vidlicový půdorys průjezdní tržní osady. Centrum tvoří po roce 1950 rekonstruované náměstí. Uprostřed stojí špalíček staveb, tvořený gotickým kostelem sv. Jiří, renesanční zvonicí z roku 1598, mariánským sloupem a radnicí.

  • Kostel sv Jiří má románské základy presbytáře z roku 1273, dvoulodí je sklenuté na střední sloupy a bylo dokončeno roku 1464 v pozdně gotickém slohu pod vedením Jana z Levoče. Má pět gotických křídlových oltářů a jeden oltář pozdně barokní. Hlavní oltář z roku 1516 vyniká trojrozměrnou monumentální dřevěnou sochou sv. Jiří v boji s drakem, pochází z dílny Mistra Pavla z Levoče. Na břevnu triumfálního oblouku je vztyčena pozdně gotická dřevořezba tří křížů s ukřižovaným Kristem mezi dvěma lotry. Raně barokní řezbářství v chrámu dokumentují chórová přepážka, dvě řady chórových lavic, výzdoba kazatelny a vyřezávaná výzdoba kolem skříně varhan z roku 1662. Varhany jsou široké 780 centimetrů, mají 814 píšťal. Kamenná gotická křtitelnice pochází ze 14.století a má měděný barokní poklop. Pastoforium s výklenkem pro ciborium, krytým mřížkou je ozdně gotické z roku 1464. Na sloupu v presbytáři visí barokní epitaf rodiny řezbáře Pavla Grosse.

Celková rekonstrukce kostela a zvonice proběhla v letech 2000 - 2008 pod vedením faráře dp. Michala Liptáka.

  • Mariánský morový sloup byl vztyčen po roce 1680, je kopií z roku 2009. Originál sochy Panny Marie Imakulaty je vystaven ve zvonici. Chrámový interiér a zvonice jsou prohlídkovým okruhem s průvodcovskou službou.
  • Kaplička sv. Anny byla postavena na začátku 16. století.
  • Klasicistní evangelický kostel z roku 1777 stojí na opačném konci náměstí.
  • významné domy na náměstí:
    • Gotický dům čp. 31, ve němž byl roku 1474 ubytován král Matyáš Korvín. Na jeho počest zde byla zasazena pamětní deska.
    • Renesanční dům - sídlo pobočky Okresního archivu
    • Barokní rodný dům sochaře Jana Brokoffa.
    • Dům Morice Beňovského.
  • Obelisk v parku na náměstí byl postaven roku 1848 na památku vítězství Maďarů nad slovenským povstalci Lájoše Košúta, jež připomínají maďarské nápisy na bočních stranách soklu, a obnoven na památku obětem 1.světové války roku 1921.

Mezi renesančními domy vede od kostela úzká ulička ke starodávnému hřbitovu.

VzděláváníEditovat

 
Spišská Sobota, řeka

Vedle hřbitova se nachází základní škola s hokejovými a plaveckými třídami a hřištěm.

SportEditovat

Město má bohatou sportovní tradici, zejména v atletice, horolezectví, tenise, hokeji a krasobruslení.

OsobnostiEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. M. Lengová, Remeslo, cech a obchod na Spiši do polovice 17. storočia. Bratislava 2017, s. 234-236.

LiteraturaEditovat

  • Miriam LENGOVÁ, Remeslo, cech a obchod na Spiši do polovice 17. storočia. Marenčinprint Bratislava 2017
  • Kolektiv autorů, editor Ivan Chalupecký, Dejiny Popradu. Košice 1998

Externí odkazyEditovat