Zábřežská vrchovina

Zábřežská vrchovina
Nejvyšší bod	715 m n. m. (Lázek)
Rozloha	734 km²
Střední výška	426,5 m n. m.
Nadřazená jednotka	Jesenická oblast
Sousední; jednotky	Orlické hory, Kladská kotlina, Hanušovická vrchovina, Mohelnická brázda, Hornomoravský úval, Drahanská vrchovina, Boskovická brázda, Podorlická pahorkatina
Podřazené; jednotky	Bouzovská vrchovina, Drozdovská vrchovina, Mírovská vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	; Zábřežská vrchovina na mapě Česka
Povodí	Svitava, Morava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IVC-1
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zábřežská vrchovina (německy Hohenstädter Bergland; dříve spolu s Mohelnickou brázdou a Hanušovickou vrchovinou tvořící Jižní podhoří Hrubého Jeseníku), se rozprostírá na severozápadě Moravy a odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Orlických hor.

Přírodní podmínky

Poloha a rozloha

Zábřežská vrchovina je vrchovina, rozprostírající se na severozápadě Moravy. Odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Je součástí České křídové pánve a patří geomorfologicky do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Na severu je Zábřežská vrchovina ohraničená podhůřím Hrubého Jeseníku, Orlických hor, na jihu pak Drahanskou vrchovinou, na niž plynule navazuje. Západní a východní okraj této vrchoviny je lemován příkrými okrajovými svahy, které spadají do sníženin Podorlické tabule, Mohelnické brázdy a Hornomoravského úvalu.

Rozloha: 734 km²
Nejvyšší vrcholy: Lázek (715 m n. m.), Kančí vrch (606 m n. m.), Velký Kosíř (442 m n. m.)
Skladba: rula, břidlice, droby, vápenec, žula

Geologie

Zábřežská vrchovina je budována rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne úzký pruh devonských vápenců, na který jsou vázány turisty vyhledávané Javoříčské jeskyně a Mladečské jeskyně.

Geomorfologie

Tento vrchovinný masiv je bez výraznějších vrcholů. Je představován jen mírnými a většinou zalesněnými, klenutými hřbety, které příliš nepřevyšují okolní, zemědělsky již sporadicky využívanou, krajinu. Zábřežská vrchovina se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Bouzovská vrchovina, Mírovská vrchovina a Drozdovská vrchovina, které jsou navzájem odděleny hlubokými průlomovými údolími Moravské Sázavy, Březné a Třebůvky. Svým charakterem Zábřežská vrchovina připomíná Drahanskou vrchovinu či Nízký Jeseník.

Bouzovská vrchovina

Drozdovská vrchovina (část Zábřežské vrchoviny)

Tato část je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ, při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky, dosahuje oblast výšek až 550 m a má velmi členitý reliéf, podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých přítoků. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice – Čechy pod Kosířem. V a SV část je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 400 – 300 m. Tato východní část, tvořená několika krami, je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dosti výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko položená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina, s nejmenší střední výškou, navazuje na J na Drahanskou vrchovinu.

Drozdovská vrchovina

Nejsevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 715 m n. m.) je daná budínskou poruchou a na S navazuje na J okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a J Hanušovické vrchoviny.

Mírovská vrchovina

Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n. m.) a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV.

Seznam geomorfologických jednotek:^[1]

Provincie: Česká vysočina
- Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
  - Podsoustava: Jesenická podsoustava
    - Celek: Zábřežská vrchovina
      - Podcelek: Bouzovská vrchovina
        Okrsek: Ludmírovská vrchovina
        
        Okrsek: Přemyslovická pahorkatina
      - Podcelek: Mírovská vrchovina
        Okrsek: Maletínská vrchovina
        
        Okrsek: Žádlovická pahorkatina
      - Podcelek: Drozdovská vrchovina
        Okrsek: Rovenská pahorkatina
        
        Okrsek: Zborovská vrchovina

Hydrologie

Třebůvka mezi obcemi Kadeřín a Doly

Řeky

Vegetační stupně

Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (smrkový, jedlový, dubový, habrový, jedlobukový, bukový, ostatní listnáče).

Krajinný pokryv

Výhled na Dzbel a Jesenec, nejjižnější část vrchoviny

59 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 12 %, ostatní zemědělská půda 15 %), vodní plochy 3 %, zastavěné a ostatní pozemky 11 %.

Biocentra

Pozoruhodná jsou jak údolí říčky Březné (v poledníkovém směru od Králické brázdy po vtok do Moravské Sázavy v obci Hoštejn), tak i žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Říčka Březná a bezprostřední Přírodní park Březná tvoří hranici Čech a Moravy.

Chráněná území

Národní přírodní památky

Kosířské lomy (kód 6125/23,52 ha)

Přírodní památka Taramka

Přírodní památky

Brus (přírodní památka) (kód 899/37,88 ha)
Geologické varhany (kód 708/0,76 ha)
Na Kozénku (kód 1012/0,59 ha)
Rodlen (kód 2019/34,41 ha)
Skalky (přírodní památka, okres Prostějov) (kód 1249/0,60 ha)
Taramka (kód 1078/25,36 ha)
U nádrže (kód 1226/2,39 ha)

Národní přírodní rezervace

Špraněk (kód 440/102,29 ha)

Přírodní rezervace

Přírodní rezervace Průchodnice

Malý Kosíř (kód 1731/8,05 ha)
Průchodnice (kód 1013/20,71 ha)
Rudka (kód 1248/21,00 ha)
Selský les (kód 385/13,43 ha)
Selský potok (kód 1496/6,83 ha)
Terezské údolí (kód 3371/85,75 ha)
V dole (kód 450/4,39 ha)

Přírodní park

Přírodní park Kladecko

Živočištvo

Šelmy: kuna lesní, kuna skalní, jezevec lesní, psík mývalovitý, liška obecná
Spárkatá: srnec obecný, jelen evropský, muflon evropský, prase divoké
Ryby: střevle potoční, vranka obecná, pstruh obecný, lipan podhorní aj.
Obojživelníci: skokan hnědý, rosnička zelená, čolek skvrnitý
Plazi: užovka obojková, zmije obecná
Ptáci (Pravidelné hnízdění asi 100 druhů ptáků)
- Dravci: káně lesní a káně rousná, jestřáb lesní, krahujec obecný, včelojed lesní, poštolka obecná
- Sovy: kalous ušatý, puštík obecný, sýček obecný, výr velký, sova pálená
- Šplhavci: strakapoud velký, datel černý, žluna zelená, krutihlav obecný
- Pěvci: sýkora koňadra, sýkora modřinka, několik druhů pěnic, hýl obecný, strnad lesní, červenka obecná, kos černý, drozd zpěvný, sojka obecná, čížek lesní, střízlík obecný, rehek zahradní, brhlík lesní aj.
Bezobratlí: svinutec zploštělý (Anisus vorticulus), Gyraulus rossmaessleri, Pisidium pseudosphaerium, Cochlicopa nitens.
Korýši: rak říční
Hmyz:
- Brouci: Krascovití – Lampra mirifica, Anthaxia deaurata, Kovaříkovití – Selatosomus cruciatus, Tesaříkovití – Saphanus piceus, Saperda octopunctata, Oplosia fenica aj.

Turistika

Města

Hrady, zámky, tvrze

Kostel Narození Panny Marie a zámek Konice

Historické zajímavosti

rozhledna na Lázku

Vodácké možnosti

Fotogalerie

Přírodní rezervace Malý Kosíř
Přírodní rezervace Rudka
Přírodní rezervace Průchodnice
Přírodní park Bohdalov-Hartinkov
Pohled na obec Blažov od jihozápadu, v pozadí hrad Bouzov. V levé části lze pozorovat snížení do údolí Třebůvky
Pohled na obec Ješov
Panorama Jesence a Dzbelu z cesty nad Jesencem, jedná se o nejjižnější část vrchoviny. V pozadí lze sledovat malá políčka oddělená remízky s ostrůvky lesů i souvisle zalesněné plochy

Panorama

360° panoramatický pohled na obec Nová Roveň, v okolí se rozkládá přírodní park Bohdalov-Hartinkov, kde se zalesněná část střídá s mozaikou polopřirozených luk

Reference

↑ Geomorfologické jednotky ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-10-12]. Dostupné online.

[1] Geomorfologické jednotky ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-10-12]. Dostupné online.

[1]