Chornice

obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji

Obec Chornice (množné číslo, dříve též Kornice, německy Kornitz)[4] se nachází v okrese SvitavyPardubickém kraji, poblíž trojmezí s Olomouckým a Jihomoravským krajem (okresy Prostějov a Blansko). Žije zde 848[1] obyvatel. Obcí protéká říčka Jevíčka.

Chornice
Kostel sv. Vavřince, gotická památka s barokní přístavbou
Kostel sv. Vavřince, gotická památka s barokní přístavbou
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJevíčko
Obec s rozšířenou působnostíMoravská Třebová
(správní obvod)
OkresSvitavy
KrajPardubický
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel848 (2023)[1]
Rozloha14,23 km²[2]
Katastrální územíChornice
Nadmořská výška322 m n. m.
PSČ569 42
Počet domů280 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJevíčská 41
569 42 Chornice
obec.chornice@jevicko.net
StarostaJiří Smékal
Oficiální web: www.obecchornice.cz
Chornice
Chornice
Další údaje
Kód obce578096
Kód části obce52728
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Výchozí podoba jména Chorynici byla odvozena od osobního jména Choryňa a znamenala "Choryňovi lidé". Nejstarší písemné doklady zaznamenávají německou podobu jména (Kornicz), která se vyvinula z české (v 19. století se krátce vlivem němčiny používalo Kornice). Česky je jméno doloženo poprvé v roce 1417 jako Chorynice (v jednotném čísle), o rok později se synkopou samohlásky ve druhé slabice. Od 16. století bylo jméno vždy v množném čísle.[5]

Historie editovat

Chornice vznikly v době německé kolonizace ve 13. století, první písemná zmínka pochází z roku 1258. Okolní oblast však byla osídlena mnohem dříve, o čemž svědčí nálezy z neolitu (3000 př. n. l.), z doby bronzové (900 př. n. l.) a kultury lužické z doby kultury popelnicových polí (700 př. n. l.).

Po roce 1323 náležela ves pánům z Lipé a po dělení majetku roku 1346 ji drželi společně Jindřich, Čeněk a Pertolt z Lipé. Roku 1402 přidělil markrabě Jošt ves Chornice Heraltovi z Kunštátu, jehož nástupce Boček zapsal roku 1418 větší část Chornic a polovinu Derflíku (dnešní Víska u Jevíčka) Janu z Boskovic. Dalším vlastníkem obce byl Beneš z Boskovic, který roku 1502 svůj majetek převedl na Ladislava z Boskovic a na Třebové.

V následujících letech nejsou o osudu Chornic žádné písemné zprávy, s výjimkou roku 1546, kdy je jako chornický farář uváděn luteránský kněz Jan Sopouch. Roku 1802 byla v obci zřízena zákupní rychta.

Obecní správa editovat

Od 1. ledna 1976 do 31. srpna 1990 k obci patřily Březinky.[6]

Doprava editovat

Na severním okraji obce je železniční stanice Chornice, kudy prochází trať 017 z Moravské Třebové do Dzbelu a Velkých Opatovic. V roce 2011 byl na všech úsecích v okolí Chornic zastaven provoz osobní železniční dopravy.[7] V prosinci 2014 byla osobní doprava opět obnovena, a to v úseku mezi Dzbelem, Chornicemi a Moravskou Třebovovou.[8] Na trati do Velkých Opatovic byla doprava obnovena s novým jízdní řádem na rok 2017.

Pamětihodnosti editovat

Galerie editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 549. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 322.
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 44. 
  7. NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Kraj: Z Třebové a Chornic vlaky už nepojedou. Svitavský deník [online]. 2011-05-13 [cit. 2016-08-27]. Dostupné online. 
  8. MASAŘÍKOVÁ, Hana. Vlaky znovu vyrazí údolím Nectavy. Co tomu říkají místní?. Prostějovský deník [online]. 2014-11-27 [cit. 2016-08-27]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat