Velké Opatovice
Velké Opatovice (německy Groß Opatowitz) jsou město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 14 km severně od Boskovic na říčce Jevíčce, na hranici s Pardubickým krajem. Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 7,7 °C a spadne zde 660 mm srážek za rok. Území obce s připojenými vesnicemi obklopuje jako enklávu obec Malá Roudka.
Velké Opatovice | |
---|---|
Zámek Velké Opatovice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Velké Opatovice |
Obec s rozšířenou působností | Boskovice (správní obvod) |
Okres | Blansko |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°36′45″ s. š., 16°40′46″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 480 (2024)[1] |
Rozloha | 25,93 km²[2] |
Nadmořská výška | 376 m n. m. |
PSČ | 679 63 |
Počet domů | 835 (2021)[3] |
Počet částí obce | 6 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 15 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Zámek 14 679 63 Velké Opatovice tajemnik@velkeopatovice.cz |
Starostka | Ing. Kateřina Gerbrichová |
Oficiální web: www | |
Velké Opatovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 582646 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka je z roku 1308. První osídlení je však mnohem starší. Výskyt lidí na karastru obce archeologové doložili již v období neolitu. Od té doby s menšími přestávkami je doložena lidská činnost až do dnešních dnů. Původně se jednalo o dvě obce (Horní Opatovice a Dolní Opatovice), které se později sloučily ve Velké Opatovice. Sídlily zde významné rody: Věžníkové, Salmové a Herbersteinové. Od roku 1888 dostaly Opatovice přídomek Velké. Status města obdržely 15. října 1969.
Zámek poblíž kostela svatého Jiří byl postaven v roce 1757 v barokním slohu, poslední přestavba byla v roce 1913. Od 2. května 1924 se stal zámek vlastnictvím obce Velké Opatovice. Dne 2. ledna 1973 částečně vyhořel. Dostavba pod názvem Fosili podle návrhu Ing. Zdeňka Fránka byla zahájena v roce 1990. 26. listopadu 2007 jej navštívil prezident republiky Václav Klaus s manželkou. V roce 2008 byla rekonstrukce této části zámku dokončena a je v ní umístěno Moravské kartografické centrum, unikátní projekt nejen v celé ČR, ale i v Evropě.
Pamětihodnosti
editovat- zámek Velké Opatovice
- kostel sv. Jiří
- Opatovické hradisko jižně od obce
- Opatovická lípa
- Opatovická borovice
- reliéf Petra Bezruče z roku 1947 od Karla Otáhala. Nedaleko Opatovického hradiska. Zpočátku tvořil sochař podle básníkovy fotografie z roku 1939 a později z paměti. Sochař pracoval na reliéfu asi 15 dní. Reliéf byl 170 cm vysoký a celá opracovaná plocha měla plochu kolem dvou metrů. Do skály byl vyryt nápis " L. P. 1947 P. Bezručovi k osmdesátinám - autor". [4]
- reliéf Josefa Bohuslava Foerstera z roku 1950 od sochaře Karla Otáhala. Nedaleko Opatovického hradiska.
- socha Bedřicha Smetany
Podnikání
editovatZa nejvýznamnějšího zaměstnavatele v okolí je považována společnost P-D Refractories CZ, a.s. (dříve Moravské šamotové a lupkové závody Velké Opatovice, zkratkou MŠLZ), jež produkuje mnoho druhů výrobků v oblasti žáruvzdorných vyzdívek, betonů a křemičitého skla, zaměstnává více než 500 zaměstnanců.[5][6]
Samospráva
editovatOd roku 1994 byl starostou obce Jiří Bělehrádek (KDU-ČSL).[7] Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 4. listopadu 2014 byl do této funkce opětovně zvolen.[8] V říjnu 2015 ho ve funkci vystřídala Kateřina Gerbrichová.[9]
Části města
editovat- Velké Opatovice
- Bezděčí
- Brťov u Velkých Opatovic
- Korbelova Lhota
- Svárov
- Velká Roudka
Osobnosti
editovat- Cyril Metoděj Lacina starší (1863–1916), podnikatel v mlynářství, spoluzakladatel a první předseda fotbalového klubu SK Židenice
- Cyril Metoděj Lacina mladší (1895–1920), fotbalista, mlynář a spoluzakladatel SK Židenice
- Karel Otáhal (1901–1972), sochař
- František Lízna (1941–2021), kněz, jezuita, poutník a spisovatel
- Josef Hrdlička (* 1942), emeritní pomocný biskup olomoucký, básník, překladatel a hudební textař
- Radko Martínek (* 1956), politik
- Vladimír Bezděk (* 1974), ekonom
- Jakub Dürr (1976–2023), politolog a diplomat, v letech 2018 až 2020 stálý představitel ČR při EU
Partnerská města
editovat- Elbingerode, Německo
- Stari Grad, Chorvatsko
Fotogalerie
editovat-
Kostel svatého Jiří
-
Interiér kostela svatého Jiří
-
Fara
-
Socha svatého Jana Nepomuckého
-
Socha před kostelem
-
Zámecký park
-
Zámek
-
Interiér zámku
-
Moravské kartografické centrum
-
Interiér Moravského kartografického centra
-
Reliéf Josefa Bohuslava Foerstera
-
Reliéf Petra Bezruče
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Mor. -Třebovský kraj týdeník pro Mor.-Třebovsko - Svitavsko - Jevíčsko. 12.09.1947, roč. 1947.
- ↑ http://www.keramikazije.cz/cz/p-d-refractories
- ↑ ONDRÁČKOVÁ, Eva. Velkoopatovická šamotka přijala sto nových lidí. Blanenský deník [online]. 2014-11-28 [cit. 2017-10-16]. Dostupné online.
- ↑ MICHALÍK, Ivo. Dvacet let starostuje Velkým Opatovicím. Teď chce pozici přenechat jiným. Blanenský deník [online]. 2014-06-10 [cit. 2014-11-06]. Dostupné online.
- ↑ CHARVÁT, Jan. Velké Opatovice: Bělehrádek zůstal starostou. Na dva roky. Blanenský deník [online]. 2014-11-06 [cit. 2014-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Zápis a usnesení zastupitelstva města 2015 zápis a usnesení č. 6 [online]. velkeopatovice.cz [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké Opatovice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Opatovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Velké Opatovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Opatovická šamotka vyrábí už 119 let (s dobovými fotografiemi)
- Kartografické centrum – pořad z cyklu Toulavá kamera